Téma Brexit strana 2 z 5

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Irský premiér Leo Varadkar popřel zprávu, že britští a unijní vyjednavači dosáhli dohody o pobrexitových obchodních pravidlech pro Severní Irsko. O údajné shodě, která by mohla ukončit kontroly zboží mířícího na severoirský trh, ve středu nejdříve informoval web deníku The Times. Podle deníku EU také poprvé připustila, že Evropský soudní dvůr by mohl rozhodovat o otázkách týkajících se britské provincie, pouze pokud by mu případ postoupily samy severoirské soudy.

Brexit je obrovskou šancí pro růst a Británie využila řadu příležitostí, které jí přinesl, myslí si premiér Rishi Sunak. Země si připomíná třetí výročí odchodu z Evropské unie. Jeho tvrzení je ale v ostrém kontrastu s nedávnými průzkumy veřejného mínění, které naznačují rostoucí nespokojenost Britů s průběhem i výsledky brexitu i s ekonomickými prognózami.

Britský ministr obchodu Greg Hands jednal v Praze s resortním kolegou Jozefem Síkelou (STAN) o hlubší ekonomické spolupráci. Ve čtvrtek se setká s premiérem Petrem Fialou (ODS). Odpůrce brexitu ve vládě Rishiho Sunaka má k Česku překvapivě vřelý vztah. Jako student se rozhodl, že se bude učit právě češtinu.

Severní Irsko už od května nemá funkční parlament ani vládu. Pětkrát se poslanci pokusili pat prolomit, odpor unionistů k severoirskému protokolu je ale silnější. Region spravují úředníci, kteří mají velmi omezené pravomoce a nemohou činit klíčová rozhodnutí. Na pozadí se odehrává politický souboj o pobrexitové uspořádání, ale také významné společenské změny, které tiše otřásají základy Severního Irska.

Británie v letošním roce poprvé v novodobé historii vypadne z desítky největších obchodních partnerů Německa. V nedávné době ji předstihla v žebříčku nejvýznamnějších obchodních partnerů Česká republika. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na analýzu německé rozvojové agentury Germany Trade and Invest (GTAI).

„Svoboda není proces. Svoboda je neustálý boj, záleží na nás, jakým směrem se historie vydá,“ domnívá se britský historik a publicista Timothy Garton Ash. Profesor evropských studií na Oxfordské univerzitě se ve svých pracích zabývá soudobými dějinami střední a východní Evropy, současnou situaci nejen v těchto regionech rozebral i jako host Interview ČT24. Demokracii je podle něho nutné nejen bránit na Západě, ale také budovat spolupráci mimo tento prostor.

Britská premiérka Liz Trussová v reakci na sílící kritiku ve čtvrtek odpoledne oznámila svou rezignaci. V úřadu byla pětačtyřicet dní. Poslanci vládních i opozičních stran zpochybňovali především její ekonomické kroky, vadily jim ale také spory v kabinetu. O tom, kdo Trussovou ve funkci nahradí, by měla Konzervativní strana začít vyjednávat příští týden. Jméno nového šéfa kabinetu má být známé do pátku 28. října.

Britská veřejnoprávní stanice British Broadcasting Corporation (BBC) vznikla přesně před sto lety. Používanými technologiemi se podle vlastních tvrzení vždy snažila jít s dobou, v posledních letech ale s přerodem médií čelí mnoha výzvám. Bojuje o důvěru veřejnosti, pozornost mladých lidí, čelí konkurenci sociálních sítí a v neposlední řadě řeší obtíže s financováním, jak sama přiznává ve své analýze.

Ze Severního Irska odchází tisíce mladých lidí, každoročně ho opustí patnáct až dvacet tisíc z nich. Může za to mimo jiné politická situace po brexitu, která přispívá k napětí v už tak rozdělené společnosti. Na vině je také složité vyjednávání a nejasná budoucnost ohledně takzvaného severoirského protokolu. Mladá generace Severoirů je přesvědčena, že nemá v zemi žádné slovo.

Britská premiérka Liz Trussová chystá zásadní revizi vízového systému, což by mělo přispět k řešení akutního nedostatku pracovních sil v klíčových průmyslových odvětvích Velké Británie. Informoval o tom list Financial Times (FT).

V Itálii vrcholí kampaň před nedělními parlamentními volbami. Podle průzkumů by měla zvítězit pravicová koalice a to i proto, že mnoho tradičních voličů levice včetně mladých lidí si vybere menší hnutí nebo hlasovat vůbec nebude. Úspěchu tak může ve volbách dosáhnout nacionalistická a populistická strana Bratři Itálie.

Politolog a historik Jan Květina vnímá zesnulou královnu Alžbětu II. jako panovnici mezi dvěma krizemi. Dle jeho slov se podepsala pod úspěšný, nenásilný rozpad britského impéria a vládla až po současnou krizi, kterou odstartoval odchod Spojeného království z EU. V sedmdesátiletém mezidobí ji lze podle něj označit také za prvek kontinuity, jenž vždy dokázal najít správnou reakci v reprezentativní rovině.

Sedmačtyřicetiletá bývalá ministryně zahraničí Liz Trussová se stala britskou premiérkou. Královna Alžběta II. ji v úterý do funkce jmenovala na skotském zámku Balmoral, kde zhruba o hodinu dříve „laskavě“ přijala rezignaci Borise Johnsona, jak uvedla stanice BBC. Nová britská premiérka Liz Trussová krátce po svém nástupu do funkce jmenovala řadu nových členů kabinetu. Svůj post ministra obrany si však podržel Ben Wallace, který ve vnitrostranickém souboji podporoval Trussovou.

Britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová, která byla zvolena novou šéfkou Konzervativní strany, a stane se tak britskou premiérkou, podle médií v mnohém připomíná svou někdejší předchůdkyni Margaret Thatcherovou. Vzešla přitom z levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posunovala doprava, až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců.

Novou britskou premiérkou bude dosavadní ministryně zahraničí Liz Trussová. Po stranickém hlasování nahradí v čele Konzervativní strany končícího premiéra Borise Johnsona. V souboji o předsednické křeslo porazila bývalého ministra financí Rishiho Sunaka.

Ve Velké Británii v pátek skončilo interní stranické hlasování Konzervativní strany. Necelých 200 tisíc členů v něm rozhodlo o tom, kdo se stane příštím stranickým lídrem, a tedy i premiérem země. Výsledky strana oznámí v pondělí.

Silniční zácpy ochromily některé silniční tahy v Evropě. Se začátkem prázdninové sezony v Británii je situace nejhorší na přístupových cestách do přístavů, které zajišťují transfer do Evropy, zejména v Doveru. Ani na druhé straně Lamanšského průlivu neproudí doprava hladce, hlavně kolem velkých francouzských měst. Potíže jsou také na hlavních alpských nebo jadranských tazích.

Politický pád, který nemá v dějinách britské demokracie obdoby – tak označují komentáře britských médií čtvrteční rezignaci premiéra Borise Johnsona, který se s úřadem loučí po sérii skandálů a po masivní ztrátě důvěry svých spolustraníků. Souboj konzervativních kandidátů o to, kdo Johnsona nahradí, otevřeli v pátek poslanec Tom Tugendhat a bývalý ministr financí Rishi Sunak. Opoziční labouristé zvažují hlasování o nedůvěře vládě.

Česko zažilo evropské předsednictví zatím jednou, a to před třinácti lety. I tehdy čelila Evropská unie ekonomické krizi a problémům s dodávkami ruského plynu. V polovině předsednictví sněmovna navíc vyslovila nedůvěru vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), kterého vystřídal úřednický premiér Jan Fischer.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová zahájila novou kampaň pro referendum o nezávislosti. Skotsko je podle ní připravenější na odtržení od zbytku Spojeného království, než bylo v roce 2014, kdy to ve všelidovém hlasování pětapadesát procent voličů odmítlo. Britský premiér Boris Johnson reagoval, že nyní není vhodná doba na debaty o dalším referendu. S jeho konáním by Londýn musel souhlasit.

Britská vláda v pondělí představila plán na jednostrannou změnu pobrexitových pravidel pro obchodování se Severním Irskem. Proti změně se staví někteří britští poslanci a také Evropská unie, podle níž by porušení uzavřené dohody odporovalo mezinárodnímu právu. To britská vláda odmítá a tvrdí, že změny mají zaručit celistvost Spojeného království.

Ve Velké Británii roste inflace nejrychleji od roku 1982, meziročně dosahuje devíti procent, což je nejvíc v G7. Pro miliony Britů to znamená, že musí šetřit na palivu, topení, zábavě i jídle. Na růstu cenové hladiny se podílí mimo jiné čínský lockdown, ruská válka, ale i odchod země z Evropské unie.

Británie chce jednostranně prosadit změny takzvaného severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení země z Evropské unie. V britském parlamentu to řekla ministryně zahraničí Liz Trussová. Podle ní vláda hodlá v nejbližších týdnech předložit zákon, který by umožnil zjednodušení přepravy zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Takový krok by ale byl porušením právně závazné dohody o brexitu, kterou před necelými dvěma lety s Bruselem podepsal premiér Boris Johnson, napsala agentura AP. Brusel varoval, že jednostranné kroky Londýna jsou nepřijatelné a unie na ně bude reagovat.