Berlinale strana 2 z 3

Do sedmdesátého ročníku vstupuje 20. února jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek. Festival Berlinale do 1. března promítne na 340 snímků. V hlavní soutěži opět český zástupce chybí, české stopy se ale v letošním programu najít dají. Výrazné například v dramatu Šarlatán od Agnieszky Hollandové. Snímek, který vznikl mimo jiné v koprodukci České televize, uvede Berlinale ve světové premiéře.

Novinku Agnieszky Hollandové, životopisné drama Šarlatán, čeká na konci února světová premiéra na festivalu Berlinale. Tvůrci při té příležitosti zveřejňují první oficiální trailer k tomuto filmu inspirovanému osudy českého léčitele. Do tuzemských kin Šarlatán zamíří 26. března. Hlavní roli svěřila polská režisérka Ivanu Trojanovi, léčitelova asistenta a zároveň životního partnera ztvárnil slovenský herec Juraj Loj.

Nejnovější snímek oceňované polské režisérky Agnieszky Hollandové Šarlatán, v hlavní roli s Ivanem Trojanem, bude mít světovou premiéru na festivalu Berlinale. Drama inspirované osudy lidového léčitele, odsouzeného ve vykonstruovaném procesu, uvede sekce Special Gala.

Berlínští medvědi zůstali v Evropě, ty hlavní si dokonce mezi sebou rozdělily Francie a Německo. Jen dva medvědi vykročili do Asie, a to k jednomu filmu, když porota udělila obě ceny za ženský i mužský herecký výkon čínskému filmu Sbohem, synu. Předsedkyně mezinárodní poroty Juliette Binocheová před předáváním cen podotkla, že v soutěži postrádali další čínský film Jedna vteřina, který byl v poslední vteřině, abych parafrázovala titul nepřítomného filmu, ze soutěže stažen. Údajně z technických důvodů při postprodukci.

Hledání vlastní identity, dějiny Číny nebo pedofilní skandál v katolické církvi. To jsou jen některá témata, která oslovila porotu mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Zlatého medvěda pro nejlepší film získala Synonyma izraelského režiséra Nadava Lapida. Snímek vypráví o muži, který se přestěhuje do Francie a pokouší se zcela popřít svoji židovskou identitu. Velkou cenu poroty obdržel film Francoise Ozona o pedofilním skandálu francouzské katolické církve S božím požehnáním. Cenu pro nejlepšího režiséra si za drama Byla jsem doma, ale odnesla Angela Schanelecová.

Soutěžní filmy na Berlinale jako by během festivalu ušly určitou cestu. Začalo to diváckými filmy, srozumitelnými příběhy, které nikoho neurazily, ale ani nenadchly. Po víkendu přišlo na řadu těžší umění, někdy nesrozumitelné, někdy náročné. Navíc soutěž provázely spory o Netflix ze strany německých kinařů, kteří se vzbouřili proti španělskému filmu Elisa a Marcela a požadovali jeho stažení ze soutěže s tím, že filmy od Netflixu nebudou po festivalu k vidění v normálních kinech.

Berlinale je pro filmaře nejen příležitostí k představení jejich počinů, ale také místem, kde tvůrci mohou najít inspiraci pro další snímek. Součástí festivalu je totiž program Knihy na Berlinale, tedy trh s literárními právy, první na festivalu typu A. Je organizován už čtrnáct let ve spolupráci s mezinárodním knižním veletrhem ve Frankfurtu nad Mohanem.

Filmový festival Berlinale je v polovině. Za sebou má několik hvězd a několik filmů, které sice neurazí, ale většinou nejsou ani ničím výjimečné. A stále ho provází silné téma silných žen. I díky slibu „50/50 by 2020“, jímž se Berlinale zavazuje k podpoře filmařek při výběru do oficiálního programu. V roce 2020 by tak v něm měli být vyrovnaně zastoupeni tvůrci obou pohlaví. Jak velký závazek pro festival to je, se teprve ukáže. Svou tvorbu ale už ukázaly některé ženy v letošní hlavní soutěži.

„Éra Kosslick“. Už teď je jasné, že právě pod tímto názvem vstoupí od příštího roku do filmové historie období Berlinale mezi lety 2001 a 2019, kdy prestižní přehlídku vedl ředitel Dieter Kosslick. V letošním ročníku zasedá v ředitelském křesle naposledy, ale nejde o nečekaný velký třesk. Odchod jedné z postav, které formovaly německé i světové filmové umění i průmysl, byl oznámen už loni. První den 69. Berlinale tak patřil Kosslickovi coby největší hvězdě.

Animovaný snímek Plody mraků získal cenu Evropské asociace dětského filmu pro nejlepší krátký film za rok 2018. Absolventský film studentky katedry animace FAMU Kateřiny Karhánkové zvítězil v kategorii nejlepší krátký snímek. Vznikl v roce 2017 a cenou v Berlíně završil předešlé úspěchy. Během dvou let byl film uvedený na téměř stopadesáti mezinárodních festivalech.

Síla žen a opravdových životních příběhů jsou důležitými tématy letošního Berlinale. V německé metropoli startuje ve čtvrtek 69. ročník této prestižní filmové přehlídky, který potrvá jedenáct dní a v programu představí na 400 různých filmů. V režii českého tvůrce z nich vznikl jen jeden.

Všechny vítězné filmy letošního Berlinale mají nápadnou společnou nit. Vypovídají o tom, jak překonávat nečekané životní překážky a že je k tomu potřeba odvaha. U vítězného snímku Nedotýkej se mě, na kterém se podíleli čeští producenti, můžeme ocenit odvahu samotných filmařů, že experimentální film na téma sexuálních odlišností natočili. A přijímat svůj nový obličej a nový život, což musí hrdina ve filmu Tvář, oceněném druhou hlavní cenou, na to je také potřeba odvaha.

68. ročník prestižního filmového festivalu Berlinale vyhrál rumunský experimentální snímek Nedotýkej se mě (Touch Me Not). Web německého deníku Die Welt označil nečekaný triumf za „šokující rozhodnutí“. Režisérka Adina Pintilieová v díle zkoumá hranice lidské intimity a tělesnosti a nevyhýbá se pro mainstreamové publikum neobvyklým projevům lidské sexuality. Na filmu se podíleli producenti z několika zemí včetně České republiky.

Filmy o malých lidech, kteří v sobě nesou velký patos. Takové točí český režisér Jiří Menzel a v takových často sám hraje. Berlinale svou poctu vůči českému filmaři vyjádřilo v závěru festivalu, když mu předalo cenu Kamera Berlinale, kterým od roku 1986 vyznamenává výrazné osobnosti světového filmu.

Pokud bychom měli hledat společné téma pro snímky, které filmový festival Berlinale stihl uvést ve své první polovině, jedno by se určitě našlo – inspirace (nejlépe vyhrocenými) skutečnými událostmi. K nejkontroverznějším soutěžním titulům tohoto druhu patřil zcela jistě norský film Utoya 22. července (Utøya 22. Juli).

Je otázka, zda není většina filmů na Berlinale v současné chvíli interpretována až příliš z pohledu všestranné korektnosti, píše ve své festivalové glose Martina Vacková. Berlinale se nemohlo vyhnout problémům MeToo, a jak před zahájením uvedl ředitel festivalu Dieter Kosslick, neuvedlo několik filmů, kde byly vazby na obviněné filmaře. Vysocí evropští filmoví profesionálové vrací do hry debatu o kvótách pro ženy ve filmovém byznysu. A je festivalově korektní, že na Berlinale se ukazují politicky laděné filmy, které by měly odrážet současný stav světa. Jenže dosud je – především v soutěžní sekci – jejich světem spíš bludný kruh.

Berlínský medvěd, symbol festivalu Berlinale, letos opět vyrazí do kina i na filmy s výraznou českou stopu. Prestižní přehlídka, kterou ve čtvrtek zahájila projekce nového snímku Wese Andersona, letos vyznamená Jiřího Menzela a uvede film Tlumočník, ve kterém si zahrál hlavní roli. O Zlatého medvěda se utká koprodukční film Nedotýkej se mě a mezi dokumenty se objeví česko-chorvatský snímek Až přijde válka.

Clint Eastwood, Sidney Pollack, Jodie Fosterová, Gina Lollobrigida… a nyní i Jiří Menzel. Všechny tyto osobnosti spojuje ocenění Berlinale Camera, kterou v letošním ročníku prestižní festival udělí právě českému filmaři. Ten v den svých osmdesátin zároveň na přehlídce představí nový snímek Tlumočník, tentokrát ne jako režisér, ale jako představitel jedné z hlavních rolí. Tvůrci s oznámením o ceně představují i nový trailer.

V hlavním programu filmového festivalu Berlinale bude mít letos zastoupení i česká kinematografie. Postaral se o to Tlumočník, nový snímek slovenského režiséra Martina Šulíka s Jiřím Menzelem v jedné z hlavních rolí. Na Berlinale bude mít světovou premiéru.

Žádná těžká politika a poukaz na lidskou samotu a fantazii. To je vzkaz z mezinárodního filmového festivalu Berlinale, který v sobotu večer rozdal Zlaté a Stříbné medvědy a další ceny. Tento vzkaz vysílají současně maďarský film O těle a duši (režie Ildikó Enyediová), u něhož přistála hlavní cena Zlatý medvěd i další výrazné ceny, a podobně i slovensko-český film Pátá loď režisérky Ivety Grófové, který ocenila v sekci Generace Kplus hlavní dětská divácká porota.

Zlatého medvěda si ze 67. ročníku filmového festivalu Berlinale odvezl maďarský snímek O těle a duši režisérky Ildikó Enyediové. Polsko-česko-německý film režisérky Agnieszky Hollandové s názvem Přes kosti mrtvých získal cenu Alfreda Bauera pro snímek, který otevírá nové perspektivy ve filmovém umění. Dětská porota udělila Křišťálového medvěda pro nejlepší film v soutěžní sekci Generation Kplus české koprodukci Pátá loď.

Každý v Česku má představu, že Jan Masaryk byl malý a silnější. Nový česko-slovenský film Masaryk ho ale ukázal v jiné podobě. Film byl v pátek uveden mimosoutěžně v sekci Berlin Special jako jeden z posledních filmů na mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Byl zařazen mezi světové premiéry, ale byla to mezinárodní premiéra filmu.

Zdá se, že můžeme zaznamenat odklon od prvoplánové politizace ve filmech, které mají na festivalu příznivé přijetí. Berlinale se dočkalo v hlavní soutěži opusu, který rozčeřil klidnější vlny dosavadní berlínské soutěže. Legendární německý režisér Volker Schlöndorf natočil ve svých 77 letech film Návrat do Montauku (Return to Montauk) a někteří recenzenti ho považují za jeho nejlepší za dlouhou dobu.

Na prestižní přehlídce Berlinale má v pátek večer světovou premiéru snímek Masaryk. Příběh o synovi prvního československého prezidenta a dlouholetém diplomatovi byl vybrán do hlavního festivalového programu. Spolu se soutěžním filmem Přes kosti mrtvých jde o druhý koprodukční film České televize, který byl na letošní Berlinale přijat.