Glosa z Berlinale: Francie a Německo v čele, varování pro Čínu a konec Kosslicka

Berlínští medvědi zůstali v Evropě, ty hlavní si dokonce mezi sebou rozdělily Francie a Německo. Jen dva medvědi vykročili do Asie, a to k jednomu filmu, když porota udělila obě ceny za ženský i mužský herecký výkon čínskému filmu Sbohem, synu. Předsedkyně mezinárodní poroty Juliette Binocheová před předáváním cen podotkla, že v soutěži postrádali další čínský film Jedna vteřina, který byl v poslední vteřině, abych parafrázovala titul nepřítomného filmu, ze soutěže stažen. Údajně z technických důvodů při postprodukci.

Vzhledem k tomu, že se nejednalo o jediný čínský film stažený kvůli takzvaným technickým důvodům a Binocheová na nepřítomnost filmu upozornila veřejně, tento ročník Berlinale kromě jiného ukazuje prstem na Čínu.

Oba ocenění čínští herci se jakýchkoliv politických projevů zdrželi. Sbohem, synu (Di jiu tian chang, režie Wang Xiaoshuai) vypráví o manželském páru, který doplatil na čínskou oficiální politiku jednoho dítěte. Jejich komorní příběh se odehrává na pozadí velkých proměn Číny od osmdesátých let do současnosti.

Francouzsko-německé vyrovnání

V jistém smyslu se dá říct, že ostatní hlavní ceny mezi Francií a Německem jsou „pünktlich“ vyvážené – obsahově, ba i genderově. Z každé země vždy jeden příběh vyprávěný tradičně a jeden náročně.

Hlavní cenou, Zlatým medvědem, ověnčená francouzsko-izraelsko-německá Synonyma (Synonymes) patří k těm filmům, které člověk ocení, jen když přistoupí na daný styl vyprávění. Jeho hrdinou je Izraelec Yoav, který odejde po nepříjemné vojenské službě z Izraele do Francie a setkává se s podobným drilovým systémem, tentokrát v podobě přijímání migrantů.

Film upozorňuje mimo jiné na bigotní a absurdní politickou a migrační korektnost. Režisér Nadav Lapid využil i své osobní zkušenosti s příchodem do jiné země. Film získal svůj název po hrdinově předsevzetí, že přestane používat svůj rodný jazyk hebrejštinu, koupí si slovník a neustále hledá v nové řeči synonyma.

Jak režisér při přebírání ceny uvedl, jeho film se nemusí líbit ani ve Francii, ani v Izraeli. Je to příběh nejen francouzsko-izraelský, ale i celoevropský. A je to film, z jehož každého záběru čiší nespoutaná energie.

Podobně na další závažné téma ve společnosti upozorňuje druhý francouzský film, oceněný Velkou cenou poroty, Díkybohu (Grâce à Dieu). Téma zneužívání dětí katolickými kněžími jeho režisér Francois Ozon vypráví tradičně a zodpovědně. Film je natočený podle skutečných událostí, a proto se obhájce hlavního obviněného kněze snažil premiéru filmu posunout na dobu po hlavním procesu v březnu 2019.

A z hlavní Francie přeskok k Německu k dalším Stříbrným medvědům – když se v prvních záběrech německo-srbského filmu Byla jsem doma, ale (Ich war zuhause, aber, režie Angela Schanelecová) objeví osel zírající z okna, je jasné, že půjde o metafory a vyprávění snadné nebude. V centru dění je umělkyně, která se snaží najít nové přístupy k umění i ke svým dětem poté, co se vyrovnávají se ztrátou manžela a otce.

Vedle toho zase stojí příběh vyprávěný tradičně, Narušitel systému (Systemsprenger, režie Nora Fingscheidtová) o dívce, která je tak nezvladatelná, že ji nikdo nechce a sociální systém už na ni nestačí.

Střety s Netflixem a končící Kosslick

Co tedy vypíchnout z letošního ročníku? Berlinale vyslalo varovný pohled směrem k Číně. Teprve případná neúčast čínských filmů na dalších velkých festivalech ukáže, co se v tamní kinematografii děje.

Berlinale také přikrmuje další nové festivalové téma, střety s Netflixem a kinaři. Tentokrát se sice film produkovaný Netflixem Elisa a Marcela ukázal jako jeden z nejslabších soutěžních snímků, ale Netflix je silný producent a samotní filmaři jeho možnosti vítají. Zdá se, že diskuse o tom, aby pustil filmy i do běžné distribuce, jsou během na delší trať.

Letošní Berlinale bylo posledním pro ředitele Dietera Kosslicka, který stál v jeho čele 18 let. Jeho funkce se rozdělí mezi dva lidi. Uměleckým ředitelem s péčí o filmy bude Carlo Chatrian, dosavadní ředitel festivalu ve švýcarském Locarnu, a výkonnou ředitelkou s péčí o finanční zajištění se stane Mariette Rissebeeková, dosavadní ředitelka společnosti German Films, která zastupuje německý film v zahraničí.

V čem budou navazovat a co festival přinese nového, ukáže příští rok. První novinka už byla v průběhu Berlinale zveřejněná – místo obvyklé první půlky února se termín posouvá kvůli Oscarům na konec února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kostková a Eben budou moderovat StarDance naposledy

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoTočím pro sebe jako diváka za deset let, říká Hřebejk

Od režiséra Jana Hřebejka vysílá Česká televize aktuálně seriál Na tělo o současných padesátnících, vedle toho Hřebejk chystá Jobovku, tedy příběh pražské rodiny, která se přestěhuje na venkov. „Každý, kdo se na to bude dívat, to bude posuzovat podle svých zkušeností,“ podotkl Hřebejk v Interview ČT24 k diváckému přijetí svých počinů. Při natáčení vede dialog sám se sebou jako potenciálním divákem a ptá se, jestli ho film či seriál bude bavit i za deset let. To se mu stalo při zhlédnutí jeho celovečerního debutu Šakalí léta. Naopak snímek Medvídek podle něho mohl dopadnout lépe.
před 13 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 21 hhodinami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
13. 9. 2026

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
13. 9. 2026

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.