Glosa z Berlinale: Francie a Německo v čele, varování pro Čínu a konec Kosslicka

Berlínští medvědi zůstali v Evropě, ty hlavní si dokonce mezi sebou rozdělily Francie a Německo. Jen dva medvědi vykročili do Asie, a to k jednomu filmu, když porota udělila obě ceny za ženský i mužský herecký výkon čínskému filmu Sbohem, synu. Předsedkyně mezinárodní poroty Juliette Binocheová před předáváním cen podotkla, že v soutěži postrádali další čínský film Jedna vteřina, který byl v poslední vteřině, abych parafrázovala titul nepřítomného filmu, ze soutěže stažen. Údajně z technických důvodů při postprodukci.

Vzhledem k tomu, že se nejednalo o jediný čínský film stažený kvůli takzvaným technickým důvodům a Binocheová na nepřítomnost filmu upozornila veřejně, tento ročník Berlinale kromě jiného ukazuje prstem na Čínu.

Oba ocenění čínští herci se jakýchkoliv politických projevů zdrželi. Sbohem, synu (Di jiu tian chang, režie Wang Xiaoshuai) vypráví o manželském páru, který doplatil na čínskou oficiální politiku jednoho dítěte. Jejich komorní příběh se odehrává na pozadí velkých proměn Číny od osmdesátých let do současnosti.

Francouzsko-německé vyrovnání

V jistém smyslu se dá říct, že ostatní hlavní ceny mezi Francií a Německem jsou „pünktlich“ vyvážené – obsahově, ba i genderově. Z každé země vždy jeden příběh vyprávěný tradičně a jeden náročně.

Hlavní cenou, Zlatým medvědem, ověnčená francouzsko-izraelsko-německá Synonyma (Synonymes) patří k těm filmům, které člověk ocení, jen když přistoupí na daný styl vyprávění. Jeho hrdinou je Izraelec Yoav, který odejde po nepříjemné vojenské službě z Izraele do Francie a setkává se s podobným drilovým systémem, tentokrát v podobě přijímání migrantů.

Film upozorňuje mimo jiné na bigotní a absurdní politickou a migrační korektnost. Režisér Nadav Lapid využil i své osobní zkušenosti s příchodem do jiné země. Film získal svůj název po hrdinově předsevzetí, že přestane používat svůj rodný jazyk hebrejštinu, koupí si slovník a neustále hledá v nové řeči synonyma.

Jak režisér při přebírání ceny uvedl, jeho film se nemusí líbit ani ve Francii, ani v Izraeli. Je to příběh nejen francouzsko-izraelský, ale i celoevropský. A je to film, z jehož každého záběru čiší nespoutaná energie.

Podobně na další závažné téma ve společnosti upozorňuje druhý francouzský film, oceněný Velkou cenou poroty, Díkybohu (Grâce à Dieu). Téma zneužívání dětí katolickými kněžími jeho režisér Francois Ozon vypráví tradičně a zodpovědně. Film je natočený podle skutečných událostí, a proto se obhájce hlavního obviněného kněze snažil premiéru filmu posunout na dobu po hlavním procesu v březnu 2019.

A z hlavní Francie přeskok k Německu k dalším Stříbrným medvědům – když se v prvních záběrech německo-srbského filmu Byla jsem doma, ale (Ich war zuhause, aber, režie Angela Schanelecová) objeví osel zírající z okna, je jasné, že půjde o metafory a vyprávění snadné nebude. V centru dění je umělkyně, která se snaží najít nové přístupy k umění i ke svým dětem poté, co se vyrovnávají se ztrátou manžela a otce.

Vedle toho zase stojí příběh vyprávěný tradičně, Narušitel systému (Systemsprenger, režie Nora Fingscheidtová) o dívce, která je tak nezvladatelná, že ji nikdo nechce a sociální systém už na ni nestačí.

Střety s Netflixem a končící Kosslick

Co tedy vypíchnout z letošního ročníku? Berlinale vyslalo varovný pohled směrem k Číně. Teprve případná neúčast čínských filmů na dalších velkých festivalech ukáže, co se v tamní kinematografii děje.

Berlinale také přikrmuje další nové festivalové téma, střety s Netflixem a kinaři. Tentokrát se sice film produkovaný Netflixem Elisa a Marcela ukázal jako jeden z nejslabších soutěžních snímků, ale Netflix je silný producent a samotní filmaři jeho možnosti vítají. Zdá se, že diskuse o tom, aby pustil filmy i do běžné distribuce, jsou během na delší trať.

Letošní Berlinale bylo posledním pro ředitele Dietera Kosslicka, který stál v jeho čele 18 let. Jeho funkce se rozdělí mezi dva lidi. Uměleckým ředitelem s péčí o filmy bude Carlo Chatrian, dosavadní ředitel festivalu ve švýcarském Locarnu, a výkonnou ředitelkou s péčí o finanční zajištění se stane Mariette Rissebeeková, dosavadní ředitelka společnosti German Films, která zastupuje německý film v zahraničí.

V čem budou navazovat a co festival přinese nového, ukáže příští rok. První novinka už byla v průběhu Berlinale zveřejněná – místo obvyklé první půlky února se termín posouvá kvůli Oscarům na konec února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...