Barcelona strana 3 z 4

Několik tisíc lidí se shromáždilo v okolí fotbalového stadionu Camp Nou v Barceloně na protestní akci svolané katalánskými separatisty. Demonstranti, kteří manifestovali proti uvěznění místních politiků za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017 a za právo na sebeurčení tohoto autonomního regionu na severovýchodě Španělska, zablokovali několik ulic kolem stadionu, na kterém se hrál zápas mezi místní FC Barcelonou a Realem Madrid. Během utkání, které skončilo remízou, se někteří protestující střetli s policií a několik lidí utrpělo zranění.

Španělský nejvyšší soud začal vyšetřovat možný vliv Ruska na dění v Katalánsku v době konání protiústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Podle španělského deníku El País se tajné vyšetřování zaměřuje na to, zda se ruská elitní tajná jednotka s označením 29155 pokusila vyvolat v regionu destabilizační procesy. Snahu ruských tajných agentů ovlivnit dění v zemi tento týden oficiálně potvrdilo i Srbsko.

Francouzské speciální policejní oddíly ve spolupráci s jednotkami katalánské policie podřízené španělské vládě zásahly proti dvěma tisícům katalánských separatistů, kteří od pondělka blokovali dálniční hraniční přechod mezi těmito zeměmi. Francouzi po výzvách použili slzný plyn. Při zásahu bylo zadrženo 19 lidí, z toho 18 na francouzské straně. Mezitím v Lucemburku generální advokát soudu EU prohlásil, že vězněný katalánský politik Oriol Junqueras získal v květnu zvolením mandát europoslance, což Španělsko odmítalo. Soud se však rozhodnutím advokáta nemusí řídit.

Tisíce demonstrantů v Barceloně bušily do kuchyňských hrnců a skandovaly „Katalánsko nemá krále“ na protest proti návštěvě španělského panovníka ve správním středisku regionu, kde již týdny neustávají protesty separatistů. Felipe VI., jeho manželka, královna Letizia, a dvě dcery se v katalánské metropoli zúčastnili předávání cen nadace princezny gironské. V očekávání protestů separatistů byl kongresový palác, kde se ceremonie odehrála, v obležení pořádkových sil.

Před soudy v Barceloně a několika dalších katalánských městech se v pondělí ráno začaly tvořit dlouhé fronty lidí, kteří přišli podat sami na sebe trestní oznámení. Chtějí tak vyjádřit solidaritu s odsouzenými katalánskými politiky, kteří dostali tento měsíc od španělského nejvyššího soudu vysoké tresty vězení za uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, informoval místní deník El Periódico.

Ulice Barcelony opět zaplnily statisíce stoupenců nezávislého Katalánska. Volají po propuštění devíti katalánských politiků, které poslal španělský nejvyšší soud do vězení kvůli neústavnímu referendu z roku 2017. Protestující podpořila v sobotu také drtivá většina katalánských starostů. Večer ale demonstraci provázely střety s policií. Španělský premiér označil protesty, po kterých v minulých dnech zůstaly stovky zraněných, za útok na katalánskou společnost.

Při protestech v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, utrpělo zranění 579 lidí. Třináct lidí zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný. Čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko, podle médií po zásahu gumovými projektily.

V centru Barcelony kulminovaly několikadenní protesty kvůli vysokým trestům pro katalánské politiky. Zúčastnilo se jich půl milionu lidí. Skupina demonstrantů zaútočila na policisty. Příslušníci zásahových sil k jejich rozehnání použili obušky i střelbu gumovými projektily. Zraněno bylo nejméně 182 lidí.

Stovky demonstrantů se v Barceloně v noci střetly s policií, někteří zapalovali auta a kontejnery a házeli zápalné lahve. Předseda katalánské vlády Quim Torra vyzval k okamžitému ukončení násilí. Demonstrace jsou reakcí na verdikt španělského nejvyššího soudu, který poslal na devět až třináct let do vězení devět katalánských politiků za referendum o nezávislosti regionu. Čtvrtečního protestu v Barceloně se podle policie opět účastnilo na 25 tisíc lidí.

Ve Španělsku pokračují protesty, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky. Do Barcelony se vydaly z pěti měst takzvané Pochody svobody, které omezují provoz na silnicích. Zapojilo se do nich asi pětadvacet tisíc lidí, do katalánské metropole mají dorazit v pátek. Španělská vláda zatím odmítla přijmout výjimečná opatření, varovala však, že nevylučuje použití jakýchkoli prostředků k zajištění bezpečnosti v Katalánsku.

Při pondělních protestech v Katalánsku bylo zraněno 170 lidí, zhruba 130 demonstrantů a čtyřicet policistů. Podle deníku La Vanguardia přišel jeden z demonstrantů při potyčce u barcelonského letiště o oko po zásahu gumovým projektilem. Demonstrace vypukly po rozsudku nad separatistickými politiky a ochromily dopravu v regionu. Mezinárodní letiště v Barceloně muselo v pondělí zrušit přes sto letů, v úterý v návaznosti na předchozí komplikace odpadly čtyři desítky spojů.

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr. Pokud nebudou přijata opatření na snížení emisí skleníkových plynů, bude 250 milionů lidí v regionu do dvaceti let čelit suchu a nedostatku vody. S odkazem na studii Středomořského institutu pro biodiverzitu a ekologii to píše španělský list El País. Výsledky vědecké zprávy představil její koordinátor Wolfgang Cramer v Barceloně na setkání mezinárodní organizace Unie pro Středomoří.

Ostravská městská policie se zapojila do výzkumu kvality ovzduší ve městě. Strážníci v těchto dnech nosí na uniformách speciální osobní monitory, které měří znečištění tam, kde právě hlídkují. Studie má zjistit i to, jakým způsobem působí na zdraví člověka. Po skončení měření tak vědci strážníkům odeberou krev nebo moč a výsledky porovnají s jejich českobudějovickými kolegy, kteří se do projektu zapojili také.

Tisíce stoupenců samostatnosti Katalánska se sešly v Barceloně na manifestaci u příležitosti druhého výročí referenda o nezávislosti tohoto autonomního regionu na severovýchodě Španělska. Podobné demonstrace se konaly i v dalších katalánských městech. Demonstranti naplánovali i pochod k branám vězení v Lledoners, kde je ve vazbě několik členů bývalé katalánské vlády obžalovaných ze vzpoury právě za uspořádání referenda. Soud má rozhodnout do dvou týdnů a separatisté pro případ odsuzujícího verdiktu vyzývají k občanské neposlušnosti.

Po stavební a hypoteční bublině teď může ve Španělsku prasknout další. Ceny nájmů v zemi rapidně stoupají. Ve velkých nebo turistických městech za posledních šest let v průměru o padesát procent. Řada lidí je tak nucena opět se stěhovat.

Silné bouře doprovázené lijáky, jež zasáhly v noci na neděli severní a střední Itálii včetně Říma, Slovinsko a také jižní a východní Rakousko, způsobily vážné škody a vyžádaly si nejméně čtyři oběti. Barcelonu a její okolí po bouřkách zasáhly zase povodně, voda dosahovala v některých místech po kolena. Varování před výjimečnými srážkami nadále platí podle serveru meteoalarm.com v severní oblasti Jaderského moře a v centrální Itálii v okolí Říma. Nižší stupeň výstrahy platí pro severní Itálii, západní Chorvatsko, severozápad Rakouska a jihovýchod Francie. Na Slovensku narazil rychlík do stromu, který spadl v bouřce.

Šedesát kilometrů trati, ale celé tři dlouhé hodiny jízdy poblíž francouzsko-španělských hranic? „Děkuji, nechci,“ řeknete si možná. Navzdory šnečímu tempu přesto výlet tímto spojem patří k nezapomenutelným turistickým zážitkům. Nebo možná právě kvůli němu. Vítejte na palubě žlutého vlaku, přezdívaného „Kanárek“. Zvolíte starý, trochu rozhrkaný uzavřený vůz, nebo se necháte za jízdy ovívat větrem na otevřené železniční plošině?

Barcelonská bazilika Sagrada Familia (Svatá rodina), která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se staví už 137 let. Ale až tento týden dostala od barcelonské radnice stavební povolení. Informoval o tom deník La Vanguardia s tím, že katedrála by měla být dokončena v roce 2026.

V Madridu se konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb. Na návrh vítězných vládních socialistů byli do čela obou komor zvoleni katalánští socialisté, což je vnímáno jako vstřícný signál vůči separatisticky naladěné Barceloně. Novými zákonodárci se stalo i pět vězněných katalánských separatistů, které do budovy dopravila policie z vazby. V dolní komoře parlamentu také poprvé od pádu diktatury v zemi v roce 1975 usedli krajně pravicoví poslanci.

Turistický průvodce Lonely Planet označil slovenské Vysoké Tatry pro letošní rok za nejlepší prázdninovou destinaci v Evropě. Kromě Slovenska se v žebříčku také objevily španělská metropole Madrid, chorvatská Istrie nebo islandské pobřeží.

Peruánský spisovatel a novinář Mario Vargas Llosa, který je hostem mezinárodního veletrhu Svět knihy v Praze, v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že Evropa dnes navzdory zkušenosti ze dvou světových válek opět čelí hrozbě nacionalismu. Román vnímá jako nástroj varování před omezením svobod. Zato zábava, která se na lidi hrne z obrazovek, podle něj výchově občanů s kritickým myšlením nenapomáhá. Otázky pokládal Petr Zavadil.

1. dubna 1939 je pro Španěly symbolické datum. V zemi totiž po třech letech krutostí skončila občanská válka. Na jejím počátku stál odpor armády v čele s generálem Franciskem Frankem proti nově zvolené levicové vládě. Na jejím konci bylo více než půl milionu obětí a statisíce utečenců. Válku nazývají někteří i jakýmsi vojenským výcvikovým prostorem Německa, Itálie a Sovětského svazu pro následující světovou válku.

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotní podvečer do centra Barcelony na manifestaci, kterou uspořádali separatisté na podporu katalánských politiků souzených v Madridu kvůli předloňskému referendu o nezávislosti tohoto autonomního regionu. Podle místní policie se demonstrace účastní na 200 000 lidí, podle organizátorů přišlo půl milionu lidí, informoval deník La Vanguardia.

Benátky zintenzivňují boj proti masám „jednodenních“ turistů. Všichni, kdo si chtějí prohlédnout historické centrum za jeden den, zaplatí od léta za vstup až 10 eur. Z velkých evropských měst zavádí Benátky zvláštní poplatek jako první. Omezení pro návštěvníky už ale plánují i jinde.