Barcelona strana 3 z 4

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

Separatistické strany v Katalánsku zřejmě získaly dostatek hlasů k udržení většiny v tamním regionálním parlamentu. Vyplývá to z odhadů výsledků nedělních voleb zveřejněných televizí TV3. Podle agentury Reuters bylo hlasování ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

V Evropě sílí odpor proti obřím internetovým obchodům. Jejich dominantní postavení na trhu ještě upevnila pandemie. Protiváhou velkým on-line prodejnám jsou místní drobné doručovatelské firmy. Jedna taková vznikla nedávno v Barceloně.

Na českém trhu se prodávalo 19 tisíc balení španělského fermentovaného salámu fuet se salmonelami, informovali zástupci Státní veterinární správy (SVS), kteří dostali informace od francouzských dozorových orgánů. Ve Francii lidé salmonelózou kvůli tomuto produktu onemocněli. Zhruba sedm tisíc kusů se ho z českých obchodů podařilo stáhnout ze skladů, dvanáct tisíc balení se dostalo do spotřebitelské sítě. Zboží vyráběla firma Embutidos Solá z Barcelony.

Sesazený šéf katalánské vlády Quim Torra se kvůli pondělnímu verdiktu nejvyššího soudu, který potvrdil jeho jedenapůlroční zákaz výkonu veřejných funkcí, obrátil na ústavní soud. S odkazem na stanici RTVE o tom informovala agentura DPA. Torrovi právníci argumentují, že nemožnost vykonávat po zvolení dál úřad, může jejich klientovi způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu.

Španělský nejvyšší soud potvrdil prosincový verdikt katalánského nejvyššího soudu, který na rok a půl zakázal vykonávat veřejně volené funkce předsedovi katalánské vlády Quimu Torrovi. Informují o tom tamní média. Podle nich Torru v úřadu premiéra tohoto španělského autonomního regionu dočasně nahradí vicepremiér Pere Aragones, než vládní koalice separatistických stran vybere nového předsedu regionální vlády. Separatistické organizace v reakci na verdikt na večer svolaly manifestace do řady katalánských měst.

Protestující v Katalánsku v pátek na některých železničních tratích zapalovali pneumatiky, a mnoho vlaků tak vůbec nevyjelo. Tento španělský autonomní region si připomíná svátek La Diada, který v uplynulých letech provázely demonstrace za nezávislost. Letos podobu akcí ovlivnila pandemie koronaviru.

V Madridu se ve čtvrtek odehrál slavnostní státní ceremoniál, na kterém Španělé vzdali hold obětem nového koronaviru a pracovníkům, kteří během epidemie pracovali v ohrožení života. Příbuzní některých obětí se, společně se zástupci zdravotnického personálu, policie a dalších, připojili ke králi Filipu VI. a královně Letizii, členům vlády, úředníkům Evropské unie a Světové zdravotnické organizace na esplanádě v královském paláci v hlavním městě.

Eiffelova věž ve čtvrtek přivítala první turisty po třech měsících od svého uzavření v důsledku protikoronavirových opatření. Otevřela se ale zatím jen částečně. Podle agentury Reuters šlo o nejdelší uzávěru světoznámé turistické atrakce od druhé světové války. Další opatření uvolňuje Katalánsko, které ruší omezení pro restaurace a bary.

Španělská opera po měsících, kdy byla umlčena opatřeními proti šíření koronaviru, opět ožívá. Návštěvníci prvního představení ale byli poněkud netradiční. Přes dva tisíce sedadel v sále divadla Gran Teatre del Liceu totiž obsadila květena. Umělecký režisér Víctor García de Gomar nazval diváky „zeleninovým královstvím“ a připravil pro ně Pucciniho koncert s názvem Chryzantéma. Lidští diváci mohli sledovat celý koncert prostřednictvím internetu. Autoři se projektem snažili poukázat na nezastupitelnost lidského publika na uměleckých představeních.

Turistické destinace počítají koronavirové škody a výpadky v příjmech. Zároveň mnohá města zpětně hodnotí situaci před pandemií jako neudržitelnou. V současnosti tak vidí vhodnou příležitost, jak do budoucna nekontrolovaný příliv návštěvníků omezit, a to ve prospěch místních.

Do sousedních zemí nebo na Balkán bude cestování z Česka zřejmě jednodušší, než se zdálo. Naopak dovolenou v Itálii, Španělsku či Francii vláda pro letošek českým turistům pravděpodobně silně nedoporučí. Do zemí s větším rizikem nákazy koronaviru se bude cestovat na vlastní nebezpečí a zřejmě bez možnosti pojištění nebo konzulární pomoci.

Čeští vystavovatelé přijdou kvůli rušení zahraničních veletrhů kvůli koronaviru o 450 milionů korun, krize tohoto průmyslu se dotkne desítek tisíc lidí. Uvedli to zástupci Asociace výstavářských firem ČR (AVF), která zastupuje stovku firem. Výstaváři budou žádat o pomoc vládu.

Koronavirus má na svědomí rušení další události. Po zrušení Velké ceny formule 1 Číny v dubnu a řady dalších sportovních akcí se neuskuteční ani veletrh mobilních technologií Mobile World Congress (MWC) v Barceloně. Pořadatelé se ho rozhodli zrušit poté, co řada velkých firem odřekla účast kvůli obavám z epidemie koronaviru Covid-19.

Zatím čtyři mrtvé a několik desítek zraněných si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Nejhorší situace je na východním pobřeží země, kde v neděli v regionu Valencie naměřili vlny přesahující osm metrů. Od neděle muselo být 40 hodin uzavřeno také mezinárodní letiště v Alicante, jeho provoz se povedlo obnovit až v úterý ráno.

Několik tisíc lidí se shromáždilo v okolí fotbalového stadionu Camp Nou v Barceloně na protestní akci svolané katalánskými separatisty. Demonstranti, kteří manifestovali proti uvěznění místních politiků za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017 a za právo na sebeurčení tohoto autonomního regionu na severovýchodě Španělska, zablokovali několik ulic kolem stadionu, na kterém se hrál zápas mezi místní FC Barcelonou a Realem Madrid. Během utkání, které skončilo remízou, se někteří protestující střetli s policií a několik lidí utrpělo zranění.

Španělský nejvyšší soud začal vyšetřovat možný vliv Ruska na dění v Katalánsku v době konání protiústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Podle španělského deníku El País se tajné vyšetřování zaměřuje na to, zda se ruská elitní tajná jednotka s označením 29155 pokusila vyvolat v regionu destabilizační procesy. Snahu ruských tajných agentů ovlivnit dění v zemi tento týden oficiálně potvrdilo i Srbsko.

Francouzské speciální policejní oddíly ve spolupráci s jednotkami katalánské policie podřízené španělské vládě zásahly proti dvěma tisícům katalánských separatistů, kteří od pondělka blokovali dálniční hraniční přechod mezi těmito zeměmi. Francouzi po výzvách použili slzný plyn. Při zásahu bylo zadrženo 19 lidí, z toho 18 na francouzské straně. Mezitím v Lucemburku generální advokát soudu EU prohlásil, že vězněný katalánský politik Oriol Junqueras získal v květnu zvolením mandát europoslance, což Španělsko odmítalo. Soud se však rozhodnutím advokáta nemusí řídit.

Tisíce demonstrantů v Barceloně bušily do kuchyňských hrnců a skandovaly „Katalánsko nemá krále“ na protest proti návštěvě španělského panovníka ve správním středisku regionu, kde již týdny neustávají protesty separatistů. Felipe VI., jeho manželka, královna Letizia, a dvě dcery se v katalánské metropoli zúčastnili předávání cen nadace princezny gironské. V očekávání protestů separatistů byl kongresový palác, kde se ceremonie odehrála, v obležení pořádkových sil.

Před soudy v Barceloně a několika dalších katalánských městech se v pondělí ráno začaly tvořit dlouhé fronty lidí, kteří přišli podat sami na sebe trestní oznámení. Chtějí tak vyjádřit solidaritu s odsouzenými katalánskými politiky, kteří dostali tento měsíc od španělského nejvyššího soudu vysoké tresty vězení za uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, informoval místní deník El Periódico.

Ulice Barcelony opět zaplnily statisíce stoupenců nezávislého Katalánska. Volají po propuštění devíti katalánských politiků, které poslal španělský nejvyšší soud do vězení kvůli neústavnímu referendu z roku 2017. Protestující podpořila v sobotu také drtivá většina katalánských starostů. Večer ale demonstraci provázely střety s policií. Španělský premiér označil protesty, po kterých v minulých dnech zůstaly stovky zraněných, za útok na katalánskou společnost.

Při protestech v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, utrpělo zranění 579 lidí. Třináct lidí zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný. Čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko, podle médií po zásahu gumovými projektily.

V centru Barcelony kulminovaly několikadenní protesty kvůli vysokým trestům pro katalánské politiky. Zúčastnilo se jich půl milionu lidí. Skupina demonstrantů zaútočila na policisty. Příslušníci zásahových sil k jejich rozehnání použili obušky i střelbu gumovými projektily. Zraněno bylo nejméně 182 lidí.

Stovky demonstrantů se v Barceloně v noci střetly s policií, někteří zapalovali auta a kontejnery a házeli zápalné lahve. Předseda katalánské vlády Quim Torra vyzval k okamžitému ukončení násilí. Demonstrace jsou reakcí na verdikt španělského nejvyššího soudu, který poslal na devět až třináct let do vězení devět katalánských politiků za referendum o nezávislosti regionu. Čtvrtečního protestu v Barceloně se podle policie opět účastnilo na 25 tisíc lidí.