Barcelona strana 4 z 4

Ve Španělsku pokračují protesty, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky. Do Barcelony se vydaly z pěti měst takzvané Pochody svobody, které omezují provoz na silnicích. Zapojilo se do nich asi pětadvacet tisíc lidí, do katalánské metropole mají dorazit v pátek. Španělská vláda zatím odmítla přijmout výjimečná opatření, varovala však, že nevylučuje použití jakýchkoli prostředků k zajištění bezpečnosti v Katalánsku.

Při pondělních protestech v Katalánsku bylo zraněno 170 lidí, zhruba 130 demonstrantů a čtyřicet policistů. Podle deníku La Vanguardia přišel jeden z demonstrantů při potyčce u barcelonského letiště o oko po zásahu gumovým projektilem. Demonstrace vypukly po rozsudku nad separatistickými politiky a ochromily dopravu v regionu. Mezinárodní letiště v Barceloně muselo v pondělí zrušit přes sto letů, v úterý v návaznosti na předchozí komplikace odpadly čtyři desítky spojů.

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr. Pokud nebudou přijata opatření na snížení emisí skleníkových plynů, bude 250 milionů lidí v regionu do dvaceti let čelit suchu a nedostatku vody. S odkazem na studii Středomořského institutu pro biodiverzitu a ekologii to píše španělský list El País. Výsledky vědecké zprávy představil její koordinátor Wolfgang Cramer v Barceloně na setkání mezinárodní organizace Unie pro Středomoří.

Ostravská městská policie se zapojila do výzkumu kvality ovzduší ve městě. Strážníci v těchto dnech nosí na uniformách speciální osobní monitory, které měří znečištění tam, kde právě hlídkují. Studie má zjistit i to, jakým způsobem působí na zdraví člověka. Po skončení měření tak vědci strážníkům odeberou krev nebo moč a výsledky porovnají s jejich českobudějovickými kolegy, kteří se do projektu zapojili také.

Tisíce stoupenců samostatnosti Katalánska se sešly v Barceloně na manifestaci u příležitosti druhého výročí referenda o nezávislosti tohoto autonomního regionu na severovýchodě Španělska. Podobné demonstrace se konaly i v dalších katalánských městech. Demonstranti naplánovali i pochod k branám vězení v Lledoners, kde je ve vazbě několik členů bývalé katalánské vlády obžalovaných ze vzpoury právě za uspořádání referenda. Soud má rozhodnout do dvou týdnů a separatisté pro případ odsuzujícího verdiktu vyzývají k občanské neposlušnosti.

Po stavební a hypoteční bublině teď může ve Španělsku prasknout další. Ceny nájmů v zemi rapidně stoupají. Ve velkých nebo turistických městech za posledních šest let v průměru o padesát procent. Řada lidí je tak nucena opět se stěhovat.

Silné bouře doprovázené lijáky, jež zasáhly v noci na neděli severní a střední Itálii včetně Říma, Slovinsko a také jižní a východní Rakousko, způsobily vážné škody a vyžádaly si nejméně čtyři oběti. Barcelonu a její okolí po bouřkách zasáhly zase povodně, voda dosahovala v některých místech po kolena. Varování před výjimečnými srážkami nadále platí podle serveru meteoalarm.com v severní oblasti Jaderského moře a v centrální Itálii v okolí Říma. Nižší stupeň výstrahy platí pro severní Itálii, západní Chorvatsko, severozápad Rakouska a jihovýchod Francie. Na Slovensku narazil rychlík do stromu, který spadl v bouřce.

Šedesát kilometrů trati, ale celé tři dlouhé hodiny jízdy poblíž francouzsko-španělských hranic? „Děkuji, nechci,“ řeknete si možná. Navzdory šnečímu tempu přesto výlet tímto spojem patří k nezapomenutelným turistickým zážitkům. Nebo možná právě kvůli němu. Vítejte na palubě žlutého vlaku, přezdívaného „Kanárek“. Zvolíte starý, trochu rozhrkaný uzavřený vůz, nebo se necháte za jízdy ovívat větrem na otevřené železniční plošině?

Barcelonská bazilika Sagrada Familia (Svatá rodina), která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se staví už 137 let. Ale až tento týden dostala od barcelonské radnice stavební povolení. Informoval o tom deník La Vanguardia s tím, že katedrála by měla být dokončena v roce 2026.

V Madridu se konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb. Na návrh vítězných vládních socialistů byli do čela obou komor zvoleni katalánští socialisté, což je vnímáno jako vstřícný signál vůči separatisticky naladěné Barceloně. Novými zákonodárci se stalo i pět vězněných katalánských separatistů, které do budovy dopravila policie z vazby. V dolní komoře parlamentu také poprvé od pádu diktatury v zemi v roce 1975 usedli krajně pravicoví poslanci.

Turistický průvodce Lonely Planet označil slovenské Vysoké Tatry pro letošní rok za nejlepší prázdninovou destinaci v Evropě. Kromě Slovenska se v žebříčku také objevily španělská metropole Madrid, chorvatská Istrie nebo islandské pobřeží.

Peruánský spisovatel a novinář Mario Vargas Llosa, který je hostem mezinárodního veletrhu Svět knihy v Praze, v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že Evropa dnes navzdory zkušenosti ze dvou světových válek opět čelí hrozbě nacionalismu. Román vnímá jako nástroj varování před omezením svobod. Zato zábava, která se na lidi hrne z obrazovek, podle něj výchově občanů s kritickým myšlením nenapomáhá. Otázky pokládal Petr Zavadil.

1. dubna 1939 je pro Španěly symbolické datum. V zemi totiž po třech letech krutostí skončila občanská válka. Na jejím počátku stál odpor armády v čele s generálem Franciskem Frankem proti nově zvolené levicové vládě. Na jejím konci bylo více než půl milionu obětí a statisíce utečenců. Válku nazývají někteří i jakýmsi vojenským výcvikovým prostorem Německa, Itálie a Sovětského svazu pro následující světovou válku.

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotní podvečer do centra Barcelony na manifestaci, kterou uspořádali separatisté na podporu katalánských politiků souzených v Madridu kvůli předloňskému referendu o nezávislosti tohoto autonomního regionu. Podle místní policie se demonstrace účastní na 200 000 lidí, podle organizátorů přišlo půl milionu lidí, informoval deník La Vanguardia.

Benátky zintenzivňují boj proti masám „jednodenních“ turistů. Všichni, kdo si chtějí prohlédnout historické centrum za jeden den, zaplatí od léta za vstup až 10 eur. Z velkých evropských měst zavádí Benátky zvláštní poplatek jako první. Omezení pro návštěvníky už ale plánují i jinde.

Před několika lety byl Manuel Valls francouzským premiérem a nejpopulárnějším politikem v zemi. Teď je z něj řadový poslanec, o kterého ve Francii nikdo moc nestojí. Pokouší se proto vrátit na výsluní v katalánské Barceloně, kde se narodil a kde se teď uchází o funkci starosty. Valls v posledním roce opakovaně demonstroval na straně odpůrců katalánské nezávislosti na Španělsku. Francouzským poslancům ale vadí, že kvůli kampani zanedbává svou práci.