Azovské moře strana 2 z 3

Ruský křižník Moskva se potopil. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informovaly ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Vlajková loď Černomořské flotily se účastnila invaze na Ukrajinu. Ukrajinské úřady už dříve prohlásily, že plavidlo zasáhly a poškodily protilodní střely Neptun. Rusko přiznalo vážné poškození lodi, nicméně neuvedlo, že by problémy způsobil cizí útok. Podle ruského ministerstva na palubě po požáru vybuchla munice.

Při ruské invazi na Ukrajinu umírají tisíce vojáků i civilistů, destrukci podléhá infrastruktura i průmysl. Ale podle ukrajinských ekologů jsou stejně zásadní i dopady na životní prostředí. Přestože musí pracovat v podmínkách války, zdokumentovali už velké množství zločinů proti ekosystémům.

Ruské rakety na Ukrajině mají až šedesátiprocentní poruchovost, tvrdí američtí představitelé, jejichž vyjádření získala agentura Reuters.

Z Rusy obléhaného Mariupolu se sice v neděli podařilo evakuovat 3985 lidí, ale mnozí v něm dál zůstávají. Před válkou zde žilo až čtyři sta tisíc obyvatel, nyní se jich tu nachází stále asi tři sta tisíc. Nefungují dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. V ulicích se podle svědků nacházejí neodklizená těla obětí. Město na pobřeží Azovského moře dál čelí intenzivnímu bombardování. Z devadesáti procent budov zbyly jen trosky.

Postup ruských vojsk u Kyjeva se prakticky zastavil. Ukrajina ale oznámila, že její síly ztratily přístup k Azovskému moři. Prezident Volodymyr Zelenskyj znovu vyzval Moskvu k intenzivním rozhovorům o příměří, jinak se bude z válečných ztrát vzpamatovávat ještě generace. Kritická situace panuje dál v Mariupolu, v Luhanské oblasti má být otevřen humanitární koridor. Boje pokračují, ruská armáda tvrdí, že použila hypersonické střely Kinžal.

Z obléhaného Mariupolu se poprvé podařilo evakuovat civilní obyvatelstvo. Město opustilo na sto šedesát osobních automobilů. Evakuaci z ukrajinských oblastí ale komplikuje ruská palba, která se ozývá čím dál blíže na západ. Slovensko se proto v souvislosti s přiblížením bojů obává, že Rusové zaútočí na ukrajinské letiště v Užhorodu, který leží v bezprostřední blízkosti hranic. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ukrajinská raketa zabila v Doněcku na východě země dvacet lidí, dalších osmadvacet utrpělo zranění. Ukrajinská armáda útok na Doněck popírá. Tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.

Ruské letadlo zaútočilo z Ukrajiny na běloruskou vesnici, tvrdí ukrajinská armáda. Je to podle ní provokace, která má vtáhnout Minsk do války. Ukrajinské analytické centrum následně oznámilo, že běloruské jednotky mohou zaútočit již v pátek po deváté hodině, píše agentura Unian. Poprvé od začátku invaze také Rusové ostřelovali ukrajinská města Luck a Dnipro. Na východě podle Moskvy dobyli Volnovachu severně od obléhaného Mariupolu. Ruský konvoj, který byl naposledy spatřen severozápadně od Kyjeva, se podle satelitních snímků pořízených ve čtvrtek převážně rozptýlil a přeskupil. Ukrajinská vojenská rozvědka také tvrdí, že Putin nařídil přípravu teroristického útoku na jadernou elektrárnu v Černobylu.

Obyvatelé Mariupolu se v sobotu evakuace nedočkali. Moskva ráno avizovala, že ruská vojska na Ukrajině zastaví palbu a umožní průchod humanitárními koridory, klid zbraní ale nenastal, Rusové přístav nadále ostřelují. Z Volnovachy se mělo do bezpečí dostat asi 15 tisíc civilistů, podařilo se to jen čtyřem stovkám. Invazní armáda podle Kyjeva ostřelovala také železnici, po níž se měli evakuovat obyvatelé Irpini. Okupovaný Cherson protestoval proti ruské agresi, podobně jako Rusy obsazený přístav Berďansk.

Ruské síly se soustředí na obklíčení Kyjeva a na oslabení odporu na zablokovaných sídlištích, uvedl v pátek ráno generální štáb ukrajinské armády. Jediným velkým městem, které od začátku invaze ruská armáda ovládla, je jihoukrajinský Cherson, pokračují ale tvrdé boje o Charkov, po metropoli druhé největší město v zemi. Dalšímu ostřelování čelil severoukrajinský Černihiv. Bojuje se také o strategický přístav Mariupol, který sice zůstává pod ukrajinskou kontrolou, město ale pravděpodobně obklíčily ruské síly. Ruští vojáci poprvé vkročili do ukrajinského černomořského přístavního města Mykolajiv, museli z něj ale ustoupit.

Ruské rakety zasáhly v úterý televizní věž v Kyjevě, při útoku zahynulo pět lidí, další byli zraněni, uvedla agentura Reuters. K hlavnímu městu se blíží mnoho kilometrů dlouhý konvoj invazních jednotek. Ruská vojska obléhají Charkov. Hranice prý překročily i běloruské jednotky. V úterý chtěli okupanti dobýt Mariupol. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval NATO, aby zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu. Rusko plně zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, tvrdí tamní ministerstvo obrany podle agentury TASS.

Ruský vojenský tlak na jihovýchodě Ukrajiny nepolevuje, řada zdejších míst hlásí boje nebo ostřelování. Ukrajinská armáda tvrdí, že stále drží kontrolu nad strategickým přístavem Mariupol mezi oblastí Donbasu a Ruskem okupovaného Krymu. Pozornost se stáčí i k Černému moři a strategické pozici Turecka.

Na jihovýchodě Ukrajiny zesílily boje o Mariupol na břehu Azovského moře, blíží se k němu ruské tanky. Informuje o tom server RBK Ukrajina s odvoláním na starostu tohoto strategicky důležitého přístavu. Boje mezi ukrajinskou armádou a ruskými vojáky se odehrávají 15 kilometrů od města, řekl jeho starosta Vadym Bojčenko.

Ukrajinská armáda ve čtvrtek svedla těžké boje s ruskými silami u vojenského letiště Hostomel, které se nachází třicet kilometrů od Kyjeva. Rusové letiště podle prezidenta Volodymyra Zelenského dobyli, ukrajinská armáda jej však získala zpět pod svou kontrolu. Ukrajinské úřady vznesly obavu, že by se u letiště vysazení vojáci mohli pokusit proniknout do vládní čtvrti v Kyjevě, uvedla agentura Reuters. Zvuky bojů dolehly až do centra města, ze kterého prchají davy obyvatel. Starosta Kyjeva zavedl noční zákaz vycházení.

Minsk prohlásil, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž tím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.

Rusko shromažďuje vojenské síly kolem hranic s Ukrajinou i na okupovaném Krymu. Západní státy varovaly před ozbrojenou akcí. Ta by narážela na řadu komplikací, kvůli nimž by byla těžce pochopitelná, upozorňuje odborný asistent z Peace Research Center Prague na Karlově univerzitě Jan Ludvík. Nepochopení a paranoidní obavy jsou však také leitmotivem vztahů Ruska a Západu, takže vyloučit podle něj nelze nic.

Plavidlo ruské pohraniční stráže ve středu vypálilo výstražné výstřely kvůli plavbě britského torpédoborce Defender u břehů Krymu. Oznámila to státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. K výstraze se podle ní připojil také ruský bombardér, který svrhl několik bomb v předpokládaném dalším směru plavby britské lodi. Podle ministerstva se tak stalo poté, co torpédoborec vplul asi tři kilometry hluboko do Ruskem přivlastněných vod. Londýn ale uvedl, že kvůli lodi královského námořnictva žádné výstřely ani bomby nepadly.

Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena zůstává u hranic s Ukrajinou významný počet ruských vojáků a vojenského vybavení navzdory ruským proklamacím v dubnu, kdy Moskva ohlásila stažení vojsk. Vyzval proto Rusko, aby upustilo od agresivního chování. Uvedl to při jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Blinken pak po setkání s ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou podle agentur Reuters a AFP zopakoval, že Spojené státy podporují ukrajinskou suverenitu, územní celistvost a nezávislost.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Dosud neznámí zloději vykradli letoun ruské armády Iljušin Il-80, z něhož by v případě jaderné války měli vysoce postavení činitelé země včetně prezidenta velet vojskům. Lapkové z letounu, který agentura Interfax označuje jako jeden z nejpřísněji utajovaných ve flotile letadel ruské armády, odnesli elektronické vybavení, píše BBC s odvoláním na ruská média.

V pondělí začíná u obvodního soudu v Haagu proces ve věci jedné z nejsledovanějších epizod války na východě Ukrajiny – sestřelení letu MH17. V pozici obžalovaných má před soudem stanout první čtveřice lidí podle obžaloby zodpovědných za zkázu letu a za smrt téměř tří stovek civilistů na palubě. Poslední vývoj případu, jakož i mezinárodní souvislosti soudu přibližuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Námořníci z ruského tankeru zadrženého v ukrajinském Izmajilu se vrátili domů. Kapitán lodi Ilja Drobjazko popsal agentuře Interfax, že pracovníci ukrajinské vojenské prokuratury zadrželi loď pokojně a nechali posádku zavolat svým blízkým. Odmítl, že by porušil jakékoliv zákony. Ukrajinská armáda mezitím informovala o provokacích ruské pobřežní stráže v Azovském moři, píše Ukrajinska pravda.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) během své návštěvy na Ukrajině navštívil v úterý přístavní a zároveň frontové východoukrajinské město Mariupol. V doprovodu ukrajinského partnera Pavla Klimkina obhlédl kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a proruskými separatisty. Šéf české diplomacie mimo jiné uvedl, že se přesvědčil „o rozsahu lidských a ekonomických ztrát způsobených pokračujícím ozbrojeným konfliktem, který je na východě Ukrajiny podporován Ruskem“.

V deseti oblastech Ukrajiny ve středu ve dvě hodiny odpoledne místního času (13:00 našeho času) skončil válečný stav vyhlášený před měsícem kvůli incidentu v Kerčském průlivu. Později jeho ukončení oficiálně oznámil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem ale zůstávají i nadále napjaté.

Spojené státy se rozhodly podpořit ukrajinské vojenské námořnictvo mimořádnou finanční pomocí ve výši deseti milionů dolarů (227 milionů korun). Oznámil to americký tisk s odvoláním na rozhodnutí Pentagonu. Krok souvisí s incidentem v Kerčském průlivu, při němž minulý měsíc ruské lodě zadržely tři ukrajinská vojenská plavidla a zatkly 24 členů jejich posádek.