Z Rusy obléhaného Mariupolu se sice v neděli podařilo evakuovat 3985 lidí, ale mnozí v něm dál zůstávají. Před válkou zde žilo až čtyři sta tisíc obyvatel, nyní se jich tu nachází stále asi tři sta tisíc. Nefungují dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. V ulicích se podle svědků nacházejí neodklizená těla obětí. Město na pobřeží Azovského moře dál čelí intenzivnímu bombardování. Z devadesáti procent budov zbyly jen trosky.
Mariupol nevyslyšel ruskou výzvu ke složení zbraní. Dál čelí agresi
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
Vůbec poslednímu unijnímu diplomatovi, kterému se podařilo evakuovat, byl řecký generální konzul v Mariupolu Manolis Androulakis. „Mariupol se stane součástí seznamu měst, která byla zcela zničena válkou. Nemusím je jmenovat. Jsou to Guernica, Coventry, Aleppo, Groznyj i Leningrad,“ myslí si Androulakis.
Válka v Mariupolu dopadá především na civilisty. Lidé ve městě neumírají jen v důsledku bojů, ale i kvůli nedostatku jakýchkoli základních potřeb a lékařské péče. Pokud je čas věnovat se mrtvým, tak jen na trávníku před domem.
„Armáda nám řekla, abychom dali těla někam do chladu. Jediným takovým místem jsou ale sklepy. Ale ve sklepích se ukrývají lidé. Přinášet mrtvé tam? Raději je pohřbíme tady,“ tvrdí dělník Andrej.
Město brání ukrajinská námořní pěchota i národní garda, ale také část jednotek zvláštního určení Azov. Přítomnost příslušníků tohoto útvaru, v minulosti spojovaného s pravicovým extremismem, je pro ruskou propagandu záminkou k tvrdému postupu.
„Prapor Azov, který má velmi vysoké bojové odhodlání a zkušenosti, osvobodil město od ruské okupace už v roce 2015,“ tvrdí analytička londýnského centra Chatham House Orysja Lučevyčová.
Západní analytici tak za současnou ruskou brutalitou vůči celému městu vidí především mstu Kremlu za porážku, kterou tady ukrajinští obránci uštědřili proruským separatistům před sedmi lety.