AstraZeneca strana 3 z 5

Tendr na dodávku pěti milionů antigenních testů na koronavirus do škol vyhrála společnost Masanta, která funguje jako distributor českého výrobce respirátorů Good mask. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že pokud se epidemická situace bude zlepšovat, mohla by uzávěra mezi okresy skončit po Velikonocích. Registrace k očkování se od středy 7. dubna otevře i pro pracovníky terénních sociálních služeb, kteří docházejí za seniory či postiženými domů.

První dávku vakcíny proti covidu-19 dostal už milion lidí a stát zvažuje prodloužení intervalu mezi dávkami, aby se alespoň první dávkou podařilo rychleji naočkovat víc lidí. V zemi trvá tvrdá uzávěra, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl žádost Prahy a středních Čech, aby okresy Praha-východ a Praha-západ směly nad rámec omezení přejíždět do Prahy. Stát se ale již připravuje i na budoucnost, předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr řekl, že na testy do škol přišlo 47 nabídek v ceně zhruba od 20 do 120 korun.

Německo prodlužuje uzávěru do 18. dubna a vyzývá své občany, aby pět dnů velikonočních svátků strávili doma a omezili kontakty na minimum. Země tak chce zlomit třetí vlnu pandemie, oznámila v noci na úterý po dlouhém jednání se zemskými premiéry kancléřka Angela Merkelová. Britský parlament a Bavorsko si připomínají oběti pandemie. Rakousko otevře čtyři hraniční přechody s Českem a jeden se Slovenskem.

Navzdory telefonátům britského premiéra Borise Johsona s unijními politiky se stále nedaří vyřešit spor o dodávky vakcíny AstraZeneca. Britové obviňují Evropskou unii, že zadržuje dodávky do Británie, AstraZeneca zase dlouhodobě nedodržuje nasmlouvané dodávky do Unie. Před tím, že by EU mohla přikročit k omezením vztahujícím se na export vakcín vyrobených farmaceutickými firmami v unijních zemích do států vně bloku, varovala minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Maďarsko schválilo pro nouzové použití další dvě vakcíny proti covidu-19: preparát čínské společnosti CanSino Biologics (CanSinoBIO) a preparát CoviShield, což je verze vakcíny firmy AstraZeneca vyráběná v Indii. Slovensko ruší klasické maturitní zkoušky, místo nich bude použit průměr známek z vysvědčení. Rakouská vláda nepřikročí k dříve ohlášenému uvolňování koronavirových restrikcí, přes zhoršující se epidemickou situaci však opatření nehodlá ani zpřísňovat. Lombardie má problémy se zajištěním očkování.

Účinnost vakcíny od firmy AstraZeneca proti lehkému a střednímu průběhu nemoci covid-19  je 79 procent, uvedla britsko-švédská farmaceutická společnost na základě třetí fáze testování vakcíny ve Spojených státech. Americké studie se účastnilo 32 tisíc dobrovolníků, dvě třetiny dostaly vakcínu a jedna třetina placebo. Očkovaní v rámci studie nevykazovali žádné obtíže, kontrolní komise se zaměřovala zejména na rizika krevních sraženin a trombózy.

Bezpečnostní komise Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) shledala, že očkování vakcínou od britsko-švédské společnosti AstraZeneca je bezpečné a její používání nezvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Přínos vakcíny proti covidu-19 podle EMA stále převyšuje možná rizika. Agentura zkoumala možné vedlejší účinky látky, kvůli nimž několik zemí dočasně přestalo vakcínu používat.

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Po víkendu se opět zvýšilo tempo očkování proti covidu-19 na více než 30 tisíc dávek denně. Přesto byl oproti počátku předchozího týdne počet dávek podaných v pondělí o něco nižší – a to přesto, že se v Česku stále očkuje i vakcínou AstraZeneca, jejíž aplikaci některé státy pozastavily kvůli obavě z možných vedlejších účinků. Praktičtí lékaři, kteří jí v Česku očkují, se však setkávají s pacienty, kteří látku AstraZeneca odmítají. Větší potíž však představuje ohlášené snížení dodávky této vakcíny.

Sasko rozhodlo o uvolnění podmínek pro české pendlery. Švédsko, Lotyšsko a Lucembursko se mezitím přidaly mezi země, které po zprávách o možných vedlejších účincích pozastavily očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Světová zdravotnická organizace ovšem oznámila, že žádné prokázané spojení neexistuje. Evropská léková agentura látku dál hodnotí. Maďarská lékařská komora uvedla, že epidemická situace v zemi je „kritická“ a že zdravotnictví může kdykoliv narazit na své limity.

Dostupné důkazy nenaznačují souvislost mezi vakcínou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca a případy krevních sraženin u některých naočkovaných, míní britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA). I přesto se Německo v pondělí z obezřetnosti pozastavilo očkování touto látkou. Následovala i Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr a Lucembursko.

Jeden stát za druhým pozastavuje očkování vakcínou od firmy Astra Zeneca – podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) to po konzultacích s českým lékovým úřadem není nutné. Proč se tedy strategie států liší, když použití vakcíny schválila pro všechny společně Evropská léková agentura? A proč se státy Unie začínají dohadovat o tom, že rozdělování vakcín není spravedlivé? Na tyto otázky odpovídala v Interview ČT24 europoslankyně Dita Charanzová (za ANO).

Dodávky vakcíny proti covidu-19 od firmy AstraZeneca do Česka budou omezené o 40 procent, na Twitteru to uvedli zástupci Chytré karantény. V sobotu informovali o tom, že pro celou Evropskou unii budou dodávky omezené o 73 procent. Některé evropské země v tomto týdnu očkování vakcínou firmy AstraZeneca zastavily kvůli podezřením na vážné vedlejší účinky, například krevní sraženiny. Společnost ale nenalezla spojitost mezi svou vakcínou a sraženinami.

Irští zdravotníci doporučili, aby bylo v zemi přerušeno očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Důvodem jsou sobotní zprávy z Norska o několika závažných případech krevních sraženin u lidí, jimž byla nedávno vakcína podána. Souvislost mezi zdravotními problémy a tímto preparátem ale podle jeho výrobce prokázána nebyla. Nizozemská policie rozehnala v Haagu vodním dělem protest proti uzávěře.

V sobotu přibylo v Česku 6914 potvrzených případů nákazy novým koronavirem, o 2207 méně než ve stejný den o týden dřív. Byl to nejnižší sobotní nárůst za poslední tři víkendy. Index epidemického rizika PES klesl ze 73 na 71 bodů, což je nejnižší hodnota od 12. února. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. Za uplynulý den zdravotníci aplikovali 16 400 dávek vakcíny, což je o 4400 více než před týdnem a zároveň nejvíc za víkendový den od začátku očkování. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v neděli uvedl, že otevření obchodů před Velikonocemi se neočekává.

Firma AstraZeneca sníží dodávky vakcíny proti covidu-19 do Evropy o 73 procent. Dopady na Česko zatím nejsou jasné, uvedli na Twitteru zástupci Chytré karantény. Některé evropské země v tomto týdnu očkování touto látkou zastavily kvůli podezřením na vážné vedlejší účinky, například krevní sraženiny.

Italové prožijí velikonoční svátky kvůli zhoršené epidemické situaci v celonárodní karanténní uzávěře a z téměř celé země se stane takzvaná červená zóna. Na počátku třetí vlny šíření koronaviru je Německo, kde přibývá nakažených mezi mladšími 15 let a ohniska jsou i ve školkách. Slovensko oznámilo, že letos v lednu zemřelo zhruba o dvě třetiny více obyvatel než v průměru za první měsíc roku v pěti předchozích letech. V Polsku dostalo aspoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19 už více než 2,7 milionu osob. V Británii se rozhodli očkovat i ve Westminsterském opatství, místě, kde se korunuje britský král - či královna.

Závažné alergické reakce by měly figurovat na seznamu nežádoucích vedlejších účinků vakcíny od společnosti AstraZeneca proti covidu-19, uvedla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Reagovala tak na tento typ obtíží zaznamenaný ve Velké Británii. Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca obavy ze závažných vedlejších účinků své vakcíny odmítla.

Ve středu přibylo v Česku 14 353 nakažených, to je o necelou tisícovku méně než před týdnem, počet pacientů s covidem ve vážném stavu je ale nejvyšší za epidemii. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zdravotníci ve středu také vyočkovali nejvíce vakcín od začátku epidemie.

Evropská léková agentura (EMA) doporučila k nouzovému užití vakcínu proti covidu-19 od společnosti Johnson & Johnson. Vzápětí používání tohoto přípravku schválila také Evropská komise. Jednodávkovou látkou už očkují USA nebo Kanada. V pořadí čtvrtou očkovací látku proti covidu-19 začnou unijní země používat od dubna, kdy chce firma zahájit její distribuci.

Anglie začala zvát na očkování proti covidu-19 lidi ve věku 56 a 59 let. Tamní Národní zdravotní systém (NHS) rozeslal v sobotu 850 tisíc pozvánek a stejné množství pošle v pondělí. Rakousko stáhlo šarži vakcíny od AstraZenecy, prošetřuje úmrtí naočkované ženy. Izrael po téměř dvou měsících částečně otevřel hranice a zmírnil další opatření. V novozélandském Aucklandu skončila přísná týdenní karanténa.

Maďarsko kvůli zhoršené pandemické situaci od pondělka na dva týdny uzavře většinu obchodů a služeb. Tamní vláda ve čtvrtek rovněž oznámila, že uzavře školky a základní školy až do 7. dubna. Země se podle předsedy vlády Viktora Orbána potýká s nástupem třetí vlny koronavirové nákazy.

EU čeká, až Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) posoudí vakcínu proti koronaviru od firmy Johnson & Johnson, kterou se zabývá už skoro dva týdny. Finálního schválení by se mohla dočkat ještě v březnu, podle zahraničního zpravodaje ČT Lukáše Dolanského dokonce už příští týden. Dlouhá doba schvalovacího procesu není ojedinělá, například v případě vakcíny AstraZeneca potřebovala EMA na posouzení sedmnáct dní.

Slovensko dovezlo první zásilku ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19, celkově objednalo dva miliony dávek, oznámil premiér Igor Matovič. Rakouská vláda se s hejtmany domluvila na uvolňování restrikcí. Institut YouGov zveřejnil průzkum, podle kterého většina Němců je proti stávajícím vládním opatřením v zemi. Ve Finsku tamní vláda vyhlásila nouzový stav. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal spoluobčany, aby „vydrželi“ ještě „čtyři až šest týdnů“, než se v zemi uvolní omezení.