Po víkendu se opět zvýšilo tempo očkování proti covidu-19 na více než 30 tisíc dávek denně. Přesto byl oproti počátku předchozího týdne počet dávek podaných v pondělí o něco nižší – a to přesto, že se v Česku stále očkuje i vakcínou AstraZeneca, jejíž aplikaci některé státy pozastavily kvůli obavě z možných vedlejších účinků. Praktičtí lékaři, kteří jí v Česku očkují, se však setkávají s pacienty, kteří látku AstraZeneca odmítají. Větší potíž však představuje ohlášené snížení dodávky této vakcíny.
Očkování vakcínou AstraZeneca pokračuje, někteří lidé ji ale odmítají. Výrobce navíc zkrátí dodávky, praktici chtějí náhradu
UDÁLOSTI: Praktičtí lékaři se setkávají s pacienty, kteří odmítají vakcínu AstraZeneca (zdroj: ČT24)
Praktičtí lékaři, které Česká televize oslovila, se s odmítáním vakcíny AstraZeneca setkávají. Například do jedné z pražských ordinací mělo v úterý na očkování proti covidu-19 přijít jedenáct lidí, ale dva z nich kvůli AstraZenece termín zrušili. Zároveň roste počet těch, kteří chtějí slyšet podrobnosti o možných vedlejších účincích a o bezpečnosti očkovací látky.
Lékaři seniořům, kteří na očkování přicházejí, v zásadě tlumočí stanovisko ministerstva zdravotnictví. „Zcela se řídíme doporučením ministerstva a daty, která máme k dispozici, která jasně říkají, že je větší chybou neočkovat než očkovat,“ shrnula praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Některé státy očkování AstraZenecou pozastavily v souvislosti s výskytem krevních sraženin u některých lidí, kteří ji dostali. Podle Evropské lékové agentury ale nic nenaznačuje, že by mezi jejich vznikem a vakcínou byla souvislost, bezpečnost AstraZenecy však dál hodnotí. Česká republika v její aplikaci pokračuje.
Babiš spoléhá na soud Blatného
Premiér Andrej Babiš (ANO) odkázal na profesní odbornost ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). „Já jsem se na to pana ministra ptal, pan ministr odpověděl, že je hematolog, že tomu rozumí a že Česká republika bude v očkování pokračovat,“ tlumočil předseda vlády. Sám ministr v pondělí odkázal na to, že se neprokázala příčinná souvislost mezi sraženinami a očkováním. „Počty těch událostí se nevymykají běžné populaci,“ upozornil Blatný.
Státní ústav pro kontrolu léčiv ujistil, že žádné z jedenácti úmrtí lidí, kteří podstoupili očkování proti covidu-19 a ústav se jimi zabývá pro podezření na nežádoucí účinek, nebylo způsobeno uvolněním krevní sraženiny.
Propad dodávek
Jenomže i tak se bude AstraZenecou v příštích týdnech očkovat méně, než se očkovat mělo. Výrobce ohlásil zkrácení dodávek o 40 procent. Praktičtí lékaři by chtěli výpadek nahradit jinými vakcínami.
„V ordinacích máme zaregistrováno k očkování 400 tisíc lidí. Je potřeba, abychom začali očkovat tyto skupiny dříve, než se výpadek vakcíny AstraZeneca obnoví,“ podotkl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Praktici v ordinacích očkují AstraZenecou kvůli jejímu snazšímu skladování, nepotřebuje tak hluboké zmrazení jako vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna. Momentálně činí AstraZeneca 12 procent z více než 1,1 milionu podaných vakcín. Čtyřmi pětinami se na dosavadním průběhu očkování podílí Pfizer/BioNTech, zbytek připadá na vakcínu Moderna.
Oběma dávkami je proti covidu-19 očkováno 308 tisíc lidí, přes půl milionu dalších dostalo zatím pouze první dávku. Dosud nejintenzivněji se očkovalo minulý čtvrtek, kdy zdravotníci aplikovali přes 51 tisíc dávek.