Armáda Spojených států amerických strana 2 z 3

V americkém státě Kentucky se v noci na čtvrtek srazily dva vrtulníky americké armády. Nehodu nepřežilo devět vojáků. Informaci o havárii na Twitteru potvrdil armádní oddíl, k němuž vrtulníky patřily, přičemž oznámil „několik ztrát“. Předtím však nebylo jasné, zda se jedná o zraněné či mrtvé, napsala agentura AP.

Poslední americká vojska opustila Vietnam přesně před padesáti lety, Američané tam bojovali od poloviny 60. let. Podporovali Vietnamskou republiku, známou také jako Jižní Vietnam, v boji proti severní části ovládané komunisty. Ty podporoval Sovětský svaz nebo Čína. Ve Spojených státech postupně rostl odpor k zapojení do války, kvůli protestům vláda nakonec armádu stáhla. Místo slíbeného klidu zbraní ale uvolnila cestu komunistům. Konflikt definitivně skončil až o dva roky později.

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek zveřejnilo video, které zachycuje, jak se ruské vojenské letadlo přiblížilo k americkému vojenskému dronu a vypustilo v jeho blízkosti palivo. Na konci videa je vidět poškozená vrtule dronu. Americká armáda sdělila, že se ruský stíhací letoun v úterý srazil s americkým průzkumným dronem a zasáhl jeho vrtuli. Bezpilotní letoun, který stíhačka podle USA před tím polila palivem, byl v důsledku srážky zničen a zřítil se do Černého moře. Rusko srážku popřelo. V ruských médiích se objevila nepotvrzená informace, že experti vypátrali místo, kde se dron v hloubce asi 900 metrů nachází.

Úterní kolize ruských stíhaček a amerického dronu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem způsobila další roztržku mezi oběma zeměmi. Washington obvinil piloty z nezodpovědného manévrování, které vyústilo ve zřícení amerického bezpilotního letounu. Kvůli incidentu si ve středu telefonovali ministři obrany obou zemí. Na hranici Estonska mezitím britsko-německá vzdušná hlídka musela eskortovat jiné vojenské letadlo Ruska, které odmítlo komunikovat. Ačkoliv se jedná o vážné incidenty, není eskalace v zájmu ani jedné strany, uvedl generálporučík ve výslužbě Pavol Macko v Horizontu ČT24.

Ruský bojový letoun Su-27 se srazil s americkým průzkumným dronem Reaper, zasáhl jeho vrtuli, uvedla americká armáda. Dron se následně zřítil do Černého moře. Spojené státy incident označily za riskantní a tamní ministerstvo zahraničí si kvůli němu předvolalo ruského velvyslance. Mluvčí Pentagonu řekl, že americká strana vyhodnocuje, co se přesně stalo. Moskva tvrdí, že dron spadl kvůli manévrování a že s ruskými stíhačkami nebyl v kontaktu.

Pentagon brání administrativě amerického prezidenta Joea Bidena sdílet s Mezinárodním trestním soudem (ICC) důkazy o ruských zločinech spáchaných na Ukrajině. Píše o tom list The New York Times (NYT) s odvoláním na současné i bývalé představitele amerického ministerstva obrany. Spojené státy projevovaly k Mezinárodnímu trestnímu soudu od jeho vzniku zdrženlivější postoj.

Spojené státy ukončily pátrání po troskách dvou létajících objektů sestřelených tento měsíc nad Aljaškou a nad Huronským jezerem, oznámil Pentagon. Trosky z těchto dvou objektů se podle něj nenašly. Tchaj-wan mezitím informoval, že balón, který tento týden spadl na jednom z ostrovů pod tchajwanskou kontrolou nedaleko čínského pobřeží, sbíral informace o počasí.

Tchajwanská armáda oznámila, že našla trosky zřejmě spadlého meteorologického balonu, jenž pocházel pravděpodobně z Číny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se zbytky balonu našly na odlehlém a strategickém ostrově poblíž čínského pobřeží. Americká armáda pak v pátek dokončila vytahování většiny zbytků jiného – už dříve sestřeleného – čínského balonu, považovaného za špionážní, z Atlantského oceánu. Převezla je pak do laboratoře Federálního úřadu pro vyšetřování ve Virginii k analýze.

Americké jednotky zabily v Sýrii vysoce postaveného člena teroristické organizace Islámský stát (IS) Hamzu Homsího. Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. Při akci utrpěli zranění čtyři Američané.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Americká armáda v posledních dnech zakročila proti čínským balonům a dalším neznámým objektům, které narušily vzdušný prostor USA. Američané jsou na balony nad svým územím citliví třeba i proto, že už za druhé světové války na ně tímto způsobem zkoušeli útočit Japonci. Velký úspěch ale tehdy z mnoha důvodů nezaznamenali.

Americká armáda vyzdvihla z Atlantského oceánu důležité elektronické součástky z objektu, který označuje za čínský špionážní balon a který 4. února sestřelila u pobřeží Jižní Karolíny. S odvoláním na prohlášení armády o tom informovala agentura Reuters. Mezi nalezenými součástkami jsou také senzory, jejichž účelem bylo podle armády shromažďování zpravodajských informací.

Americká armáda vyzvedla část trosek čínského balonu, který v sobotu sestřelil americký stíhací letoun nad americkými teritoriálními vodami. Podle agentury AFP to v pondělí uvedl mluvčí Bílého domu John Kirby. „USA se budou snažit najít co nejvíce zbytků balonu, aby mohly určit jeho špionážní schopnosti. Vrátit trosky balonu Číně nemá Washington v úmyslu,“ dodal. Čína se zároveň omluvila za balon, který přeletěl nad kostarickým územím.

Peking v pondělí obvinil USA z použití nepřiměřené síly kvůli sestřelení čínského balonu, který byl podle Washingtonu vybaven špionážní technikou. Japonsko oznámilo, že prošetřuje možnou spojitost mezi čínským balonem a podobnými létajícími objekty, které byly nad zemí spatřeny v předchozích letech. Americký ministr zahraničí Antony Blinken kvůli incidentu odložil plánovanou návštěvu Pekingu. Čína přiznala, že další balon, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její. Podle ní slouží jen civilním účelům, informovala BBC.

Další špionážní čínský balón se vznáší nad Latinskou Amerikou. S odkazem na sdělení Pentagonu o tom informuje stanice CNN a tiskové agentury. První čínský balón byl pozorován už několik dní ve vzdušném prostoru Spojených států a americké úřady o něm informovaly v pátek. Úřady uvedly, že „jistě“ jde o balón vybavený špionážní technikou, který se pohyboval nad vojenskými objekty v USA. Zvažovaly jeho sestřelení nad zemí, nyní uvažují, že ho sestřelí až na Atlantským oceánem. Čína uvedla, že incidentu lituje, a balón označila za meteorologický.

Riziko úmrtí v důsledku střelných zbraní v USA roste: v roce 2020 se staly hlavní příčinou úmrtí dětí, dospívajících a mladých dospělých. Riziko ale zdaleka není rovnoměrné – mladí muži v některých oblastech čelí nepoměrně vyššímu riziku zranění a úmrtí způsobených střelnou zbraní.

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Armáda Spojených států a zbrojovka Northrop Grumman představily první nový americký bombardér za více než tři desetiletí. Informovala o tom v sobotu agentura AP. Letoun B-21 Raider bude schopen nést konvenční i jaderné zbraně. Je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů.

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan al-Hášimí al-Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na Telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul „v boji proti nepřátelům“. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii. Jeho nástupcem se nyní stal abú Husajn al-Husajní al-Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters.

Státy Evropské unie v pondělí schválily vytvoření výcvikové mise pro přibližně 15 tisíc ukrajinských vojáků. Ministři zahraničí členských zemí odsouhlasili také uvolnění dalších pěti set milionů eur (12,3 miliardy korun) z unijního obranného fondu (EPF) na zbraně pro Kyjev. Oznámila to Rada EU. Celková částka, kterou evropský blok Ukrajinu z fondu EPF podpořil, tak dosáhne 3,1 miliardy eur. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella EU také pracuje na přípravě dalších sankcí proti Rusku, k jejichž zavedení v pondělí vyzval ukrajinský ministr Dmytro Kuleba.

Severní Korea v sobotu odpálila do Japonského moře dvě balistické střely. Oznámily to jihokorejské a japonské úřady. Jde o čtvrtý takový krok Pchjongjangu za méně než týden, uvedla japonská agentura Kjódó.

Severní Korea odpálila východním směrem další balistickou střelu, dopadla zřejmě do Japonského moře. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Pchjongjang tak učinil krátce před návštěvou americké viceprezidentky Kamaly Harrisové v Jižní Koreji.

Spojené státy se po měsících skrytých vyjednávání dohodly na výměně zajatců s afghánským radikálním hnutím Taliban. Místo uneseného inženýra se po téměř dvaceti letech ve věznici  Guantánamo vrátil do Kábulu jeden z nejvlivnějších narkobaronů a sponzor radikálního islámu. Jeho propuštěním podmínili afghánští vůdci evakuace spolupracovníků americké armády.

Dvě americké válečné lodě propluly mezinárodními vodami Tchajwanského průlivu. Stalo se tak poprvé od rozsáhlého vojenského cvičení, které Čína uspořádala po návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Washington již dříve oznámil, že oblastí proplují jeho lodě či proletí jeho letadla, uvedla v neděli agentura AFP. Peking uvedl, že je připraven zareagovat na jakoukoliv provokaci. Tchaj-wan později informoval, že v blízkosti ostrova zaznamenal čínská letadla a lodě.