Alžběta II. strana 2 z 5

Velká Británie pondělním státním pohřbem definitivně uzavřela sedmdesátiletou éru panování královny Alžběty II. Obřady v Londýně a ve Windsoru skončilo v zemi období smutku, vlajky na vládních budovách se vrátily na vrcholy stožárů, v Londýně se uklízí a před královskými rezidencemi mizí hromady květin, které lidé zesnulé královně v předchozích dnech přinesli.

Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru s Michalem Kubalem přímo v Londýně popsal svoje dojmy ze státního pohřbu Alžběty II. i ze slavnostní recepce, kterou v neděli pořádal pro desítky hlav států nový král Karel III. Fiala na pohřbu seděl za americkým prezidentem Joem Bidenem, podle premiéra hrálo v zasedacím pořádku roli protokolární a bezpečnostní hledisko.

Královnu Alžbětu II. na poslední projížďce Londýnem doprovodilo v pondělí přes 140 kadetů britského námořnictva. Ti táhli dva a půl tuny těžkou lafetu s rakví. Nejprve do Westminsterského opatství a pak i z něj. Celkem se do procesí zapojily dva tisíce vojáků, stejný počet dohlížel na bezpečnost. Celé procesí mělo jasně dané jak pořadí zúčastněných, tak rychlost. Pohřbu se zúčastnily stovky světových lídrů, s královnou se ale naposledy loučili i obyvatelé Velké Británie.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Politolog a historik Jan Květina vnímá zesnulou královnu Alžbětu II. jako panovnici mezi dvěma krizemi. Dle jeho slov se podepsala pod úspěšný, nenásilný rozpad britského impéria a vládla až po současnou krizi, kterou odstartoval odchod Spojeného království z EU. V sedmdesátiletém mezidobí ji lze podle něj označit také za prvek kontinuity, jenž vždy dokázal najít správnou reakci v reprezentativní rovině.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Lidé, kteří se chtějí rozloučit s královnou Alžbětou II. u její rakve, nyní stráví ve frontě asi deset hodin. Nečekaně je navštívil nový britský král Karel III. spolu se svým starším synem Williamem, novým princem z Walesu. Úřady již dříve vyzvaly další zájemce, aby přišli nejdříve v poledne, protože zájem je stále obrovský a do fronty míří další truchlící. Někteří, kteří panovnici vzdali úctu v noci na sobotu, strávili ve frontě dlouhých 25 hodin. Záchranáři za tři dny ošetřili 710 lidí, kteří čekali ve frontě. Do nemocnice jich odvezli dalších 81. Obávají se, že počty by mohly kvůli velmi chladnému počasí dále stoupat, napsal list The Guardian.

Na letišti Mošnov začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Zahájil je společný seskok českých a polských parašutistů. Jde o největší bezpečnostní přehlídku v Evropě, jen v sobotu ji navštívilo 85 tisíc lidí. I na neděli je přichystaných okolo deseti hodin programu. Kvůli letošímu vysokému zájmu veřejnosti se v okolí letiště ze všech stran tvořily několikakilometrové kolony aut.

Přístup do fronty, v níž lidé čekají, aby se v budově parlamentu v centru Londýna mohli poklonit rakvi se zemřelou britskou královnou Alžbětou II., byl nejméně na šest hodin pozastaven. Oznámila to dopoledne britská vláda, podle níž není možné frontu dále prodlužovat.

Státní pohřeb panovníků má ve Spojeném království dlouhou tradici a připravuje se desítky let dopředu, pondělní poslední rozloučení s Alžbětou II. se ale bude od předchozích ceremoniálů v několika ohledech lišit, přiblížil v Interview ČT24 zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Pohřeb se poprvé po dvou stech letech uskuteční ve Westminsterském opatství a ovlivní ho technologický vývoj, uvedl zpravodaj, podle kterého lze proto očekávat „neuvěřitelný spektákl“.

Nový britský král Karel III. má po celém Spojeném království řadu paláců a panství, ke kterým má vřelý vztah. Po smrti královny Alžběty II. získal mnohá nová panství, která se pojí s funkcí panovníka, a musí se proto i přestěhovat. Naopak jiná sídla musí přenechat novému korunnímu princi, svému synu Williamovi, píše agentura AFP.

Už týden vzdávají Britové hold své zesnulé královně Alžbětě II. Fronta lidí, kteří se chtějí přijít poklonit její rakvi vystavené ve Westminsterském paláci, dosahovala ve čtvrtek dopoledne téměř pěti kilometrů. Všechny královské budovy, pozemky a památky zaplavují tisíce smutečních kytic. Spontánní pietní místa vznikají i v parcích a v ulicích měst.

Smuteční průvod ve středu v Londýně doprovodil pozůstatky britské královny Alžběty II. z Buckinghamského paláce do sídla parlamentu, do Westminsterského paláce. Osm příslušníků granátnické gardy umístilo rakev na katafalk ve Westminsterském sále. Veřejnost se tam může přijít naposledy s královnou rozloučit až do pondělního rána, kdy se uskuteční státní pohřeb.

Zesnulá britská panovnice po druhé světové válce spojila Velkou Británii i přes rozdílnost jednotlivých regionů. Zármutek nad jejím úmrtím je tak teď cítit jak v Anglii, tak ve Skotsku, Walesu i Severním Irsku, popsal britský velvyslanec v České republice Nick Archer. Také král Karel III. podle něj půjde ve stopách své matky. Je zkušený a moudrý, ale zároveň lidský, popsal v pořadu Události, komentáře diplomat, který s nastupujícím panovníkem řadu let spolupracoval.

Rakev s pozůstatky britské královny Alžběty II. v úterý, pátý den po jejím úmrtí, opustila Skotsko. Krátce po půl sedmé večer středoevropského času byla z Edinburghu přepravena armádním letounem RAF na vojenské letiště Northolt v Londýně. Smuteční procesí poté rakev dopravilo do Buckinghamského paláce, kde se s ní společně rozloučí členové královské rodiny. Do katedrály v Edinburghu dorazilo během úterý uctít památku královny na šestadvacet tisíc návštěvníků.

Smuteční průvod s rakví zesnulé britské královny Alžběty II. doputoval ke Katedrále svatého Jiljí v Edinburghu, kde poté bohoslužba připomněla život zesnulé královny a jejího vřelého vztahu ke Skotsku. Na mši, kterou zahájil reverend Calum MacLeod, byl patrný skotský vliv. V edinburghské katedrále bude rakev s Alžbětou II. vystavena do úterního odpoledne.

Smuteční kolona vezoucí rakev s královnou Alžbětou II. dorazila zhruba po šestihodinové cestě ze skotského zámku Balmoral do Edinburghu. Rakev až do pondělí zůstane v paláci Holyrood, který je oficiálním sídlem britského panovníka ve Skotsku. Podél silnic, kudy smuteční kolona projížděla, stály tisíce lidí, další tisíce Britů čekaly na královnu v Edinburghu. V neděli mezitím proběhlo slavnostní prohlášení Karla III. novým králem ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku, později také na Gibraltaru. Proklamace o jeho nástupu na trůn zazněla den poté, co ho jako panovníka oficiálně prohlásila Nástupnická rada v Londýně.

Posledního rozloučení s královnou Alžbětou II. se za Českou republiku zúčastní předseda vlády Petr Fiala (ODS). V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 to uvedl prezident Miloš Zeman. Dodal, že důvodem je doporučení nelétat letadlem, které mu kvůli zdraví radí jeho ošetřující lékaři. Státní pohřeb britské královny Alžběty II. se uskuteční v pondělí 19. září ve Westminsterském paláci.

Princ Charles, který se ve čtvrtek po úmrtí své matky Alžběty II. stal novým britským králem, v minulosti třikrát navštívil Česko a dvakrát i Československo. V souladu se svými zájmy se tu věnoval zakládání památkového fondu na ochranu pražských památek, třikrát přicestoval i do Brna a zavítal i do ekologické vesnice Hostětín na Moravě nebo na zámek Jezeří v Severočeském kraji.

O smrti britské panovnice Alžběty II. už vědí i královské včely. Dlouholetou tradici vycházející z lidových zvyků vyplnil královský včelař John Chapple. Podle zvyku se musí o smrti vládce dozvědět všichni, včetně včel.

Státní pohřeb britské panovnice Alžběty II. se uskuteční v pondělí 19. září v londýnském Westminsterském opatství. Informoval o tom Buckinghamský palác. Předtím bude rakev se zesnulou královnou čtyři dny vystavena ve Westminsterském sále v budově parlamentu. Stráž u ní budou držet i členové královské rodiny.

Nástupnická rada v sobotu oficiálně oznámila úmrtí královny Alžběty II. a prohlásila Karla III. novým britským králem. Oznámení poprvé v historii vysílala televize. Prohlášení jako první podepsal korunní princ William, následovaný Karlovou manželkou, královnou Camillou, a britskou premiérkou Liz Trussovou. Karel III. se stal králem automaticky ihned po smrti Alžběty II., sobotní ceremoniál to ale oficiálně potvrdil. Karel III. pověření přijal a složil tradiční přísahu britských panovníků, že bude ochraňovat Skotskou církev.

Alžbětu II. britský národ miloval od okamžiku, kdy k němu poprvé promluvila jako královna. V roli panovnice na ni měli největší vliv její otec a Winston Churchill. „Tito dva muži pro ni byli ti nejdůležitější,“ popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik a odborník na královskou rodinu Lawrence Goldman. Podle jeho vlastních vzpomínek byla ale i velmi bystrou a vtipnou dámou. Představovala tak takovou panovnici, jakou si Britové přáli.

Život královny je spojený s tradicemi a jejich dodržováním. Ale v době tak překotného technologického rozvoje, jakou bylo a je 20. a 21. století, museli i vládcové monarchií na tyto změny reagovat. Královna Alžběta II. patřila k těm, kteří tento pokrok nejen sledovali, ale dokonce ho prosazovali. Až do konce svého života ukazovala, že ji převratné novinky nesmírně baví.