Úhrada

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Advokát Zdeněk Joukl zastupující rodinu Martínka, který trpí vzácnou genetickou poruchou, chce otevřít celospolečenskou diskuzi o vážných a vzácných onemocněních a jejich kompenzacích ze strany pojišťoven. Podle něj je důležité především časové hledisko rozhodování. Výrazná je role lékařů, kteří se podílejí na podání žádosti. Někteří z nich jsou však podfinancovaní, prohlásila advokátka se zaměřením na farmaceutické právo Barbora Dubanská v pořadu Události, komentáře.

S novým rokem se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o sto osmdesát pět korun víc, letos to bylo devatenáct set. Celkem to bude 151 miliard, oproti končícímu roku zhruba o jedenáct miliard víc. Částku poprvé navýšila automatická valorizace. Ministerstvo si od ní slibuje stabilitu a předvídatelnost.

Zastupitelstvo Města Libavá na Olomoucku zvolilo novou starostku Oldřišku Valtošovou z uskupení Občané za změnu. Byla jedinou kandidátkou. Ve funkci nahradila Štěpánku Tichou (Nezávislá Libavá), která kvůli zpronevěře víc než čtyř set tisíc korun z obecních peněz k 30. září rezignovala. Nová starostka po zvolení zastupitelům řekla, že nařídí nezávislý audit hospodaření obce.

Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákoníku práce, která zavede spornou možnost další přesčasové práce ve zdravotnictví. Přesnější vymezení, a tím předvídatelnost, získají práce na dohody. Zaměstnavatelé navíc budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Některé úpravy by měly být účinné od října, další od ledna.

Státní exportní pojišťovna EGAP zaplatila za huť Liberty Ostrava pohledávku 60,8 milionu eur (přibližně 1,5 miliardy korun). EGAP ručil ostravské firmě za úvěr od německé pobočky banky Greensill Bank. Státní pojišťovna se tak stala věřitelem hutní společnosti.

Nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných i rehabilitační ústavy chtějí víc peněz za péči, kterou poskytují chronicky nemocným. Aktuálně o tom vyjednávají s pojišťovnami. Požadují, aby úhrady za takzvanou následnou péči odpovídaly skutečným výdajům. Aktuálně v průměru tratí na pacienta a den 300 korun.

Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o dva tisíce až 4500 korun. Nejvíc vzrostou samostatně žijícím lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nařízení ve středu schválila vláda. Kabinet měl rovněž projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že tento bod bude vláda projednávat až v pondělí 26. září. Pro příští rok připouští vyšší schodek než nyní navrhovaných 270 miliard korun, zejména v souvislosti s vysokými cenami energií.

Lék Kaftrio, který pomáhá pacientům s cystickou fibrózou, se dostane k dětem, které tato nemoc postihla. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ho začne proplácet už pacientům od šesti let věku. Umožní jim tak prožít delší život.

Bez kapuce na hlavě a s biometrickou fotkou se dospělí obyvatelé Uruguaye už pět let mohou vydávat do speciálních lékáren pro marihuanu pro rekreační užití. Šlo o první zemi na světě, která takovou věc povolila. Podle českého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila díky tomu v Uruguayi ustoupil černý trh. Podobnou cestou se vydávají i další státy. Experti ale varují před přílišnou liberalizací.

V Česku už získalo dočasnou ochranu přes 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je však jejich aktuální počet zhruba o šestinu nižší. Někteří totiž odcestovali do jiné unijní země, případně se vrátili zpět do své vlasti. Přesná data ale ministerstvo nemá, protože uprchlíci ne vždy dodrží povinnost nahlásit svůj odjezd úřadům. Stává se tak, že stát za ně nadále platí zdravotní pojištění.

V Česku epidemie koronaviru dál slábne, ve středu testy odhalily 16 986 nově nakažených, což je zhruba o 12 tisíc případů méně než před týdnem. V mezitýdenním srovnání klesá počet nově potvrzených případů devátý den v řadě. Nižší byl opět i počet podezření na opakované nákazy, těch evidují statistiky 2912, minulou středu jich bylo téměř 5 tisíc. Počet zemřelých s covidem-19 v ČR za celou dobu epidemie přesáhl 38 tisíc, ke středě zemřelo 38 050 lidí s potvrzenou nákazou. V nemocnicích je nyní s covidem asi 3800 lidí. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce s pojišťovnami jednat o hrazení jednoho preventivního PCR testu zdarma měsíčně. Podmiňuje to přijetím pandemického zákona.

U lékařů se začaly projevovat změny v hrazení zdravotní péče pojišťovnami. Ty od začátku roku proplácejí třeba kvalitnější zubní náhrady a korunky. Rozšiřuje se také rozsah nepovinného očkování, které mají lidé plně hrazené. Umožnila to novela zákona. Úprava se má vyrovnat s moderními postupy v péči o pacienty a více je zpřístupnit.

Od pondělí 15. listopadu platí nová proticovidová opatření. Studenti vysokých škol musí nosit respirátory i v rámci výuky, pokud jich bude v učebně alespoň padesát. Kabinet také zavedl povinnost testování pro neočkované zdravotníky v nemocnicích a zkrátil platnost testů pro návštěvy v sociálních zařízeních. Očkování mají hrazené i cizinci, kteří dlouhodobě v Česku legálně pobývají. Na některých školách se zároveň uskuteční druhé kolo lokálního testování na covid.

Od pondělí si lidé testy na covid-19, až na výjimky, musí platit ze svého. Antigenní by měl vyjít nejvýš na dvě stě korun, PCR na osm set korun. Vláda od tohoto kroku očekává větší zájem o očkování proti covidu. Od pondělí se mění i délka platnosti testů a se začátkem listopadu také musí restauratéři u hostů kontrolovat bezinfekčnost.

Konec proplácení preventivních testů na covid-19 je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jasnou výzvou lidem, kteří zatím na testování spoléhají, aby se nechali očkovat. Místopředseda ODS a člen AntiCovid týmu koalice SPOLU Martin Baxa to však považuje za velkou chybu. Domnívá se, že kvůli tomu, že si nově většina lidí bude muset testy platit sama, se bude nákaza ještě více nekontrolovaně šířit. Zvýšit počet očkovaných by podle něj vláda měla lepší kampaní. Vojtěch s Baxou diskutovali o nových vládních opatřeních v Událostech, komentářích.

V pátek přibylo v Česku dalších 1781 potvrzených případů koronaviru, nejvíc za jeden den od začátku května a o 764 víc než před týdnem. V nemocnicích bylo s covidem 459 lidí, což je oproti předchozímu dni sice o něco méně, ale oproti minulému týdnu to znamená nárůst o 121 hospitalizovaných. Odborníci nyní navrhují začít testovat ve školách v okresech s vyšším počtem nakažených.

Pojišťovny začnou od příštího roku více zohledňovat, jak ovlivní použití konkrétního drahého léku kvalitu života pacienta se vzácným onemocněním. Dosud museli pacienti žádat individuálně a podle pacientských organizací trvalo posouzení jejich žádostí příliš dlouho.

Dva zachránění čeští horolezci zůstávají v Pákistánu. Úřady je budou zadržovat v Gilgitu, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci, při které bylo nutné využít helikoptéru, řekl místnímu listu Dawn ministr turistiky pákistánské kašmírské oblasti Gilgit-Baltistán Rádža Násir. Mluvčí českého ministerstva zahraničí sdělila, že velvyslanectví České republiky v Islámábádu je s oběma muži v kontaktu.

V Česku pokračuje debata o uznávání protilátek po onemocnění covidem-19. Podle části opozice by měl být údaj součástí covidových certifikátů – stejně jako třeba záznam o očkování. Podle ministra zdravotnictví ale zatím není jasné, jaká hladina protilátek člověka ochrání.

I druhý den po změně ve frekvenci hrazení preventivních testů pokračují nejasnosti. Některá odběrová místa, zejména ta při soukromých laboratořích stále nenabízejí PCR vyšetření hrazené plošně ze zdravotního pojištění. A to i přesto, že ministerstvo v úterý rozhodlo o zvýšení plateb od pojišťoven na 614 korun za PCR test. Ministerstvo zdravotnictví přijalo opatření, že lidé mají nárok bez doplatku na PCR test dvakrát do měsíce a antigenní test jednou za týden. Na některých místech jsou přitom testy zapotřebí častěji. Třeba v nemocnici nesmí být starší 48 hodin.

V posledním desetiletí tuzemské statistiky umělého oplodnění rostly. S pandemií meziročně propadly o dvaadvacet procent. Tento týden mají poslanci ve finálním čtení projednat novelu, která by ženám umožnila podstoupit umělé oplodnění hrazené zdravotními pojišťovnami do čtyřicátých narozenin.

PCR testování by mohlo být během letních měsíců dostupnější. Stát by lidem hradil dva tyto testy měsíčně. Navrhuje to hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Stejnou frekvenci by zdarma měly i antigenní testy. Ty dnes hradí pojišťovny každé tři dny. Od začátku července se má také snížit cena PCR testů pro samoplátce. Zhruba na 640 korun.

Větší dostupnost moderních léků pro pacienty, elektronizace zdravotnictví a spravedlivější úhrady za zdravotní péči jsou hlavní priority ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) pro příští rok. Chce je prosadit i na základě práce svých předchůdců. Ministr připustil, že řadu věcí zbrzdila epidemie, dva velké zákony, a to o veřejném pojištění a elektronizaci, ale chce dovést do konce. Chce to po něm i opozice.