Zajatci

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se do Moskvy z ukrajinského zajetí vrátilo 106 ruských vojáků. Dalších sto lidí se vrátilo na Ukrajinu z Ruska, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Mezi vyměněnými jsou i obránci mariupolských oceláren Azovstal.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Ukrajinec Volodymyr Zolkin zveřejňuje na svém kanále na YouTube rozhovory s ruskými válečnými zajatci. V interview se zpravodajem ČT Michalem Kubalem v Kyjevě přiblížil, že cílem jeho aktivity je vysvětlit situaci druhé straně. Také uvedl, že veškeré rozhovory s vojáky protistrany jsou zcela dobrovolné.

Ukrajina neustoupí a nezmění strategii ani po těžkém ostřelování civilní infrastruktury anebo ruských výhrůžkách jadernými zbraněmi. V rozhovoru pro ČT to uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a někdejší velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Zároveň přiznal, že bez pomoci spojenců by nadcházející zima byla pro obyvatele extrémně složitá.

U Hadího ostrova v Černém moři se potopil ruský remorkér, který v pátek zasáhly raketami ukrajinské síly, řekl guvernér Oděské oblasti Maksym Marčenko. Rusko se dále soustředí na dobytí Severodoněcka a podle Institutu pro studium války má těžké ztráty. Invazní vojska se také znovu snaží postupovat jižně od Izjumu, reportuje britská rozvědka. Ruské rakety zasáhly ropnou rafinerii v Kremenčuku.

Soud v samozvané proruské „Doněcké lidové republice“ uložil trest smrti dvojici Britů a Maročanovi, kteří bojovali v řadách ukrajinské armády. Podle soudce byli v zemi jako žoldnéři. Obžalovaní se hájili, že dlouhodobě žili na Ukrajině a vstoupili do armády několik let před začátkem ruské invaze, měli by tedy mít status válečných zajatců. Všichni tři odsouzení se chystají proti verdiktu odvolat.

V Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny může být drženo v zajetí přes 2500 ukrajinských vojáků, kteří bránili mariupolské železárny a ocelárny Azovstal. Podle ruské služby BBC a americké stanice CNN to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dále také pokračují tvrdé pouliční boje v klíčovém Severodoněcku, kterého se podle Zelenského ukrajinské jednotky nevzdají.

V roce 1944 byl na nucené práce v Německu vyčleněn celý čtyřiadvacátý ročník mladých lidí. Mezi nimi i Ludmila Procházková (rozená Heimlichová). Z celkového počtu asi sedmi set tisíc nuceně nasazených jich přes pět tisíc zemřelo, většinou při spojeneckých náletech. Ludmila nálety přežila, dodnes má ale osmadevadesátiletá žena slzy v očích, když vzpomíná na to, jak se před bombami schovávali.

Ruská vojska pokračují v palbě podél linie střetu v oblasti Doněcku na východě Ukrajiny. Podle generálního štábu ukrajinské armády se ale Rusové na dalších frontách soustředí jen na udržení pozic. Prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na středu prohlásil, že Rusko rovněž stupňuje raketové a letecké útoky kvůli tomu, že se mu nedaří na bojišti. Dodal, že v příhraničních oblastech zaznamenala armáda ruské „sabotážní akce.“ Ukrajina podle něj nadále usiluje o to, aby se do bezpečí dostali vojáci, kteří se nachází v areálu oceláren Azovstal v Mariupolu.

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.

Ukrajina se dohodla s donbaskými povstalci na podmínkách výměny všech vězňů. Agentuře RIA Novosti to oznámil ruský delegát na jednání takzvané kontaktní skupiny Boris Gryzlov. Dosažení dohody už potvrdil i Kyjev.