Týrání zvířat

V Česku přibývá případů týrání zvířat. Loni jich policie vyšetřovala 180, tedy zhruba o padesát víc než o rok dřív. Špatné podmínky často odhalí během kontrol inspektoři státní veterinární správy. I lidé jsou ale všímavější a problematické chovy častěji nahlašují.

Vážně zraněného psa, kterého kdosi postřelil vzduchovkou a pokusil se ho zakopat, nalezli o víkendu lidé na Šumpersku. Veterináři z brněnské kliniky jej pak zachránili a ujali se ho dobrovolníci z Unie zvířat. Péči financují prostřednictvím sbírky. Týráním zvířete se zabývá policie.

Kvůli hrubému zacházení se zvířaty na jatkách v Hraběticích na Znojemsku policie obvinila tři lidi z trestného činu týrání. Případem se policie začala zabývat minulý rok na základě zveřejněných záběrů. Na těch do zvířat zaměstnanci jatek kopou, dávají jim elektrošoky a radí se, jak sešlápnout seleti hlavu. Hrozí jim až tříleté vězení.

Z rodinného domu v Měníně nedaleko Brna, kde podle veterinářky oslovené ČT žili roky psi v nevyhovujících podmínkách, se dobrovolníkům podařilo odvézt čtyřicet zvířat poté, co starosta obce Marek Chudáček přesvědčil jejich majitele, aby se jich vzdali. Neznámý počet psů ale na místě nadále zůstává.

Ústecký krajský soud zahájil hlavní líčení v případu úhynu velkého množství skotu na pastvinách u Měděnce na Chomutovsku v Krušných horách. Státní zástupce obžaloval jednatele společnosti Ekochov CMN Františka Horna, ředitele Antonína Hajzlera i samotnou firmu. Ve stádu uhynuly kvůli velmi špatným podmínkám stovky krav, býků i telat. Mužům hrozí až desetileté vězení.

Státní veterinární správa podá trestní oznámení na majitele jatek v Hraběticích na Znojemsku kvůli podezření z páchání trestného činu týrání zvířat. Reagovala tak na záběry aktivistů ze spolku Zvířata nejíme z minulého týdne, na kterých zaměstnanci jatek při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.

Státní veterinární správa (SVS) se začala zabývat hrubým zacházením zaměstnanců jatek v Hraběticích na Znojemsku se zvířaty. Aktivisté ze spolku Zvířata nejíme zveřejnili záběry z jatek, na nichž zaměstnanci při vykládce zvířat z nákladních aut do prasat či krav kopou, dávají jim elektrošoky, prasata vypadávají z auta na rampu a jeden ze zaměstnanců radí druhému, jak má seleti šlápnout na hlavu.

Policie v úterý dopoledne odpoutala z řetězů protestující před jatky v Mirovicích na Písecku. Aktivisté podle policistů nevyslyšeli opakované výzvy k opuštění prostoru. Zhruba dvacítku účastníků akce odvezla policejní auta, zákrok se obešel bez zranění. Skupina hlásící se k hnutí za osvobození zvířat se ráno přivázala ke vchodu do jatek, chtěla tím bránit provozu areálu.

Kriminalisté z Olomouce se zabývají případem překupníků se psy. Skupina lidí ze Šternberka a Uničova využila během pandemie covidu-19 zvýšené poptávky a zároveň nedostatku štěňat u chovatelů. Pachatelé psy nabízeli na internetu, řada štěňat, která se podařilo prodat, následně uhynula. Zvířata trpěla nebezpečnou parvovirózou – průjmovým onemocněním, kvůli kterému musejí být štěňata hospitalizována.

Veterináři společně s policií, zástupci obce a ve spolupráci s útulky odebrali 21 argentinských dog chovatelce v Oldřiši u Blažejova na Jindřichohradecku. Psi byli ve špatném stavu, údajně ohrožovali obyvatele. Chov jednoho dospělého psa, tří fen a 17 štěňat byl v přívěsu o rozměrech devět krát čtyři metry a okolním výběhu, uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Případ farmy nedaleko Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku, kterou se zabývala na podnět veterinární správy kvůli podmínkám při chovu skotu policie, míří k soudu. Žalobce podal obžalobu pro týrání zvířat, věc projedná přerovský soud. Na problém upozornila loni v únoru Státní veterinární správa, která chovateli uložila pokutu 45.000 korun za porušení veterinárního zákona. Veterináři tehdy označili celkový stav farmy za katastrofální.

Jednorázový příspěvek důchodcům 5000 korun míří k podpisu k prezidentu Miloši Zemanovi. Senát v pátek umožnil přijetí návrhu, který schválila sněmovna, aniž se jím hlouběji zabýval. Horní komora dále uvedla, že žadatelé o dotaci či veřejnou zakázku z řad zahraničních i českých firem by měli do budoucna uvádět údaje o svých skutečných majitelích a úřady by to měly ověřovat. Doporučila tak upravit novelu zákona proti praní špinavých peněz. Dále schválila novelu rozpočtových pravidel, kdy případné přebytky státního rozpočtu bude možné použít jen na snížení státního dluhu. Schválila i zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027.

Poslanecká sněmovna na svém středečním jednání schválila dvě významná opatření týkající se ochrany zvířat. Do roku 2027 má v Česku skončit klecový chov slepic, zakazuje se také cirkusová drezura šelem. Oproti pondělí se opozici podařilo na pořad odpoledního jednání dostat i diskusi o pandemii nemoci covid-19. Kabinetu vyčetla především to, že se nepřipravil na druhou vlnu pandemie.

Policisté ve spolupráci s veterináři vyšetřují možné týrání zvířat na farmě Kozí Hrádek ve Vysoké na Přerovsku. Během kontroly, kterou na místě před několika dny na základě oznámení o týrání dobytka provedli, narazili na řadu nedostatků a objevili i jedno uhynulé tele. Zaměstnanci biofarmy se hájí, že o zvířata pečují správně. Firma na veterináře podala trestní oznámení.

Sněmovna rozhodla o tom, že tresty za týrání zvířat a za provozování takzvaných množíren budou přísnější. Přistoupila tak na senátní úpravy novely. Poslaneckou předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) také zákonodárcům vysvětloval opatření proti šíření koronaviru a ujistil je, že žádné epidemii Česká republika nečelí.

Před poslanci leží novela zákona o ochraně zvířat proti týrání; její součástí by mohl být i zákaz klecového chovu slepic, zákonodárci se ale na možné stopce nesvedou shodnout. Zatímco sněmovní výbor pro životní prostředí zákaz podporuje, zemědělský výbor je proti.

Šest let za týrání zvířat, deset let za provozování množíren – takové tresty chtějí senátoři zařadit do novely trestního zákona, kterou proto vrátili do sněmovny. Poslanci ovšem návrh na zpřísnění trestů za zločiny proti zvířatům probírali již při původním schvalování novely a zavrhli jej. Odpůrci tehdy argumentovali tím, že by byly tresty příliš přísné ve srovnání s těmi, které hrozí za násilí vůči lidem.

Státní veterinární správa ČR podala trestní oznámení na neznámého pachatele a zároveň uskutečňuje plošné kontroly ve všech jatkách v republice. Reagovala tak na případ, k němuž došlo na jatkách ve Všeticích na Benešovsku. Na videu, které zveřejnili aktivisté ze skupiny Zvířata nejíme, jsou vidět zaměstnanci jatek, kteří kopou do převážených zvířat a používají při tom elektrické pohaněče.

Za týraní psů v obci Ponikev na Prostějovsku zřejmě nebude nikdo potrestán. Původní majitel osmnácti zubožených psů zemřel a policie nemá koho obvinit. Křízence sibiřského husky objevili v rodinném domě záchranáři, které si zavolal vážně nemocný majitel zvířat. Podle úřadů jde o nejvážnější případ týrání psů v Olomouckém kraji.

Policisté při domovní prohlídce dvou nemovitostí na Plzeňsku objevili přes stovku týraných psů. Zvířata trpěla podvýživou, byla zubožená a žila ve vlastních výkalech. Osmačtyřicetileté chovatelce nyní hrozí kvůli týrání zvířat a zanedbání péče až pět let vězení. Informaci o podání návrhu na obžalobu dotyčné potvrdila ČT mluvčí plzeňské policie Veronika Hokrová.

Poslanci v úterý pokračovali ve schůzi sněmovny. V úvodu přerušili projednávání žádosti o vydání poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání. Zákonodárci dále podpořili zpřísnění postihů za týrání zvířat nebo novelu, která umožní provoz metra bez řidičů.