Tomáš Goláň

Prezident Petr Pavel by měl v nadcházejícím týdnu navrhnout další dva kandidáty na ústavní soudce. Přes panel poradců prošli mimo jiné soudce Tomáš Langášek a advokát Pavel Uhl. České televizi potvrdili, že už se s prezidentem setkali. Mandát dvou ústavních soudců končí v červnu.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že nezavedlo unijní pracovní pravidla ze směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, k tomu se pak za každý den připočítává penále. Uvedla to náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL). Požadavky ze směrnic upravuje vládní novela zákoníku práce, kterou má ve čtvrtek projednávat Senát. Jeho hospodářský a také ústavně-právní výbor doporučily vrátit předlohu sněmovně se změnami. V polovině července se naopak pro schválení bez úprav vyslovil senátní zdravotnický výbor.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Senátní ústavně-právní i sociální výbor se v úterý negativně postavily k nižší valorizaci červnových důchodů. K důvodům patřilo sporné schválení vládní důchodové novely ve sněmovně ve stavu legislativní nouze. Ústavně-právní výbor doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou i hlasy senátorů z klubů vládních stran, pro schválení byl jen jeho předseda Tomáš Goláň (ODS). V sociálním výboru byl pro schválení novely stejný počet členů výboru jako pro její zamítnutí.

Na energetické, petrolejářské či těžařské firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny.

Další senátní výbor doporučil schválení daňového balíčku. Ten by znamenal mimořádné odvody z výroby elektřiny. Někteří senátoři ale i tak měli výhrady – nejčastěji k dani z neočekávaných zisků. Už ve čtvrtek se nad oběma návrhy sejde celé plénum horní komory. Opatření mají sloužit jako zdroj příjmů pro zastropování cen energií. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mezitím v Alžírsku jednal o dodávkách plynu do Česka, dle něj už existuje i předběžná dohoda.

Horní komora se poprvé sešla v pozměněném složení po letošních podzimních volbách. Předsedou Senátu byl potřetí v řadě zvolen Miloš Vystrčil (ODS), který tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. V tajné volbě dostal 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. Jeho znovuzvolení ocenil premiér Petr Fiala (ODS).

Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského a kulturního výboru Jiří Drahoš (za STAN). Vymění si podle dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání horní komory místo s Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Informoval o tom předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra, který vede nejpočetnější senátní frakci.

Ve Zlíně podepsalo dohodu o povolební spolupráci vítězné hnutí ANO s trojblokem ODS, lidovců a Pirátů, bez Starostů a nezávislých (STAN). Primátorem bude pravděpodobně opět Jiří Korec, který byl lídrem ANO. V jednačtyřicetičlenném zastupitelstvu mají čtyři subjekty 27 mandátů. Připraví koaliční smlouvu.

Ve Zlíně by mohla vzniknout koalice vítězného hnutí ANO s trojblokem ODS, lidovců a Pirátů. V jednačtyřicetičlenném zastupitelstvu mají 27 křesel, což je většina. S dalšími subjekty budou o koalici jednat společně, v pondělí by měli jednat se zástupci hnutí STAN, které bylo v končícím volebním období s ANO, ODS, KDU-ČSL a Piráty v koalici.

Celní správa dostane právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Senát schválil novelu zákona, která počítá s tím, že jejich porušení bude zároveň trestným činem. V tuzemsku totiž i dál působí řada firem napojených na lidi blízké režimu Vladimira Putina, kteří se zatím vyhýbají sankcím. Jde například o společnost Segezha s vazbami na ruského oligarchu Vladimira Jevtušenka.

Senát ve středu schválil, že spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Advokát Petr Poledník nebude ústavním soudcem, Senát jeho nominaci neschválil.

Premiér Petr Fiala bude další dva roky pokračovat v roli předsedy občanských demokratů. Ve funkci, kterou zastává od ledna 2014, ho v sobotu potvrdil stranický kongres v Praze 510 z 510 platných hlasů delegátů. Svůj post obhájil i místopředseda strany Zbyněk Stanjura, přestože na kongresu nebyl přítomen. Čeká totiž na výsledek testu na covid-19. Kongres také zvolil v prvním kole všechny kandidáty na čtyři řadové místopředsedy, kde uspěli obhajující místopředsedové Martin Baxa, Martin Kupka i Alexandr Vondra. Místo v nejužším vedení neobhajoval šéf Senátu Miloš Vystrčil, kterého nahradil pražský zastupitel a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Novele o zmrazení letošních platů ústavních činitelů na loňské úrovni hrozí v Senátu zamítnutí. Odmítnutí návrhu ve středu doporučil ústavně-právní výbor. Informoval o tom jeho předseda Tomáš Goláň (ODS). Horní komora o předloze, kterou má na programu ještě hospodářský výbor, rozhodne ve čtvrtek.

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Navrhované zmrazení platů vrcholných politiků na pět let Senát možná zamítne. Proti snaze končící vlády ANO a ČSSD se ve středu postavil ústavně-právní výbor. Jeho předseda a zpravodaj Tomáš Goláň (ODS) mluvil v souvislosti s novelou o předvolebním populismu. Pokud nebude norma přijata, odměny ústavních činitelů od ledna vzrostou podle předběžných údajů zhruba o šest procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že se senátory pokusí přesvědčit, aby návrh podpořili, jde podle ní o vzkaz občanům.

Kojenecké ústavy v Česku do čtyř let nejspíš skončí. Ústavně-právní výbor Senátu doporučil schválit novelu zákona, která od roku 2025 zakazuje umisťovat do ústavní péče děti mladší tří let. Současně s tím porostou také odměny pěstounů, které by se měly odvíjet od minimální mzdy. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň to považuje za dobrý krok a předpokládá, že díky navýšení odměn přibude skoro polovina pěstounů. Byl hostem Interview ČT24.

Senátní komise pro ústavu horní komoře nedoporučila jednat o tom, že prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat svůj úřad. Podklady, které od senátního výboru komise k tomuto návrhu obdržela, nejsou dostatečné. Na tiskové konferenci to oznámil předseda  skupiny Zdeněk Hraba (STAN). Ke stejnému závěru dospěl odpoledne i senátní ústavně právní výbor. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) se nedomnívá, že se plénum bude věcí zabývat.

Horní komora vyzvala české politické představitele, aby se neúčastnili zimní olympiády v Číně v příštím roce, a nelegitimizovali tak pokračující porušování lidských práv v této asijské zemi. Čínská ambasáda se proti tomu okamžitě ohradila. Senát pak ve čtvrtek neodmítl uzákonění předepsané vzdálenosti pro objíždění cyklistů, zmírnil ale sankce za nedodržení. Změny posoudí sněmovna.  Senátoři vrátili poslancům s dalšími změnami i novelu exekučního řádu. Vyzvali také vládu k vymáhání dotací po holdingu Agrofert.

Senát schválil beze změn volební novelu, která mimo jiné zavádí potřebný nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Nepřijal však možnost korespondenční volby pro české občany v zahraničí s ohledem na to, že to sněmovna v současném složení odmítá. Hlasování poštou chce nabídnout až dolní komoře, která vzejde z říjnových voleb. Senátoři ve čtvrtek také rozhodli, že požádají o odložení automatického zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity na rok 2023.

Vláda by neměla do tendru na dostavbu Dukovan zvát uchazeče z Číny a Ruska, míní Senát. Podle zákonodárců jsou tyto země bezpečnostní hrozbou. Horní komora schválila náhrady zdravotnickým zařízením od pojišťoven za výpadky příjmů. Umožnila také, aby pojišťovny mohly posílit objem peněz na samotestování ve firmách.

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, na které dopadla omezení proti koronaviru, se zdvojnásobí na tisíc korun denně, odhlasovala horní komora. Senát také chce, aby lidé v nařízené karanténě dostávali příspěvek k náhradě mzdy až po dobu dvou týdnů místo vládou navrhovaných deseti dnů. Senát hodlá vložit prodloužení lhůty do příslušné vládní předlohy, kterou ve čtvrtek se svým návrhem poslal zpět do sněmovny. O jeho výsledné podobě tak rozhodnou poslanci. Bonus k náhradě mzdy, takzvaná izolačka, může činit až 370 korun denně.