Jordán

Mrazy komplikují opravu hráze vodní nádrže Jordán v Táboře. Dělníci chtějí stihnout plánovaný vánoční termín pro její znovuotevření. Hráz Jordánu je v Táboře zavřená od jara, jezdit po ní zatím smějí jenom autobusy a auta záchranné služby.

Čím dál více Izraelců volá po plošném zavedení zátarasů a kontrolních stanovišť na silnicích. Právě motoristé jsou totiž častěji terčem palestinských útoků. Politické i vojenské špičky ale zatím preferují spíše adresný boj proti palestinským teroristickým buňkám. Za zavedení kontrol zatím bojují hlavně zástupci radikální pravice v izraelské vládě.

Izraelci pomocí dronu zaútočili na palestinskou radikální buňku na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle palestinské agentury WAFA při útoku zahynuli tři Palestinci. Terčem operace se stali útočníci, kteří předtím stříleli na kontrolním stanovišti poblíž Džanínu, uvedl izraelský list The Times of Israel s odvoláním na armádu a tajnou službu Šin Bet.

Světlo světa spatřil hebrejský překlad českého cestopisu po Svaté zemi z konce 15. století – Cesta z Čech do Jeruzaléma a Káhiry. Záznam o putování Martina Kabátníka je unikátním svědectvím o životě lidí v Orientu před více než pěti sty lety. A jako takový vyvolává v Izraeli zájem historiků.

V Táboře začala uzavírka hráze nádrže Jordán. Auta po ní neprojedou do listopadu. Město tam obnoví téměř sto let starou lávku za víc než sto milionů korun. Jde o největší plánovanou investici města pro letošní rok.

Soud v Rokycanech zprostil obžaloby čtyřiačtyřicetiletého armádního pyrotechnika, souzeného za předloňský výbuch munice ve vojenském prostoru Brdy. Muž čelil obžalobě z obecného ohrožení z nedbalosti, hrozilo mu až pětileté vězení. Podle soudu skutek není trestným činem, mohl by být ale posouzen jako přestupek, řekl mluvčí soudu Adam Budiš. Soud proto věc postoupil nadřízenému obžalovaného pyrotechnika, veliteli 15. ženijního pluku.

Pro veřejnost se poprvé otevřelo město Radžar na pomezí Izraele, Libanonu a Golanských výšin. Prakticky z nuly v něm startuje turistický ruch, který láká zdejší unikátní komunita muslimských alávitů i možnost podívat se zblízka na sousední Libanon, oddělený hranicí střeženou jednotkami OSN.

Předkové moderních lidí žijící před 780 tisíci lety rádi jedli dobře propečené ryby. Uvádí to tým archeologů z Izraele, podle kterých je nález rybích zubů nedaleko někdejšího ohniště nejstarším důkazem použití ohně k úpravě potravy. V tomto případě šlo o kaprovitou rybu parmu jordánskou.

OSN odhaduje, že řekou Jordán proteče ročně od dvaceti do dvou set milionů kubíků vody. Dříve to však bylo nesrovnatelně více – řeka vysychá a ekologové tak volají po rychlé akci. Tu ovšem komplikují napjaté vztahy mezi Izraelem, Palestinou a Jordánskem. Izraelská vláda nyní odstartovala velký projekt, do tří let chce zvednout průtok o čtyřicet milionů kubických metrů vody.

Před stoletím a čtvrt se ve švýcarské Basileji zrodil novodobý židovský národ. Na první sionistický kongres se v roce 1897 na pozvání maďarského novináře Theodora Herzla sjeli zástupci menšiny roztroušené po celém světě. Po sérii brutálních pogromů v carském Rusku se shodli na tom, že jediný způsob, jak fyzicky přežít, je založit vlastní stát.

V Izraeli znovu ožívají plány na výstavbu obytného souboru na Západním břehu. Projekt nazývaný E1 je kontroverzní, protože se týká území na východním okraji Jeruzaléma. Proti jsou nejen Palestinci, ale i Spojené státy. Izrael zatím stavební povolení nevydal, žádá ale mezinárodní společenství, aby stejně rozhodně postupovalo i proti divoké arabské zástavbě, která se do sporné oblasti tlačí.

První šlechtěné stromy pěstované za účelem sklizně byly zasazeny před sedmi tisíci lety v údolí řeky Jordán. Podle studie izraelských univerzit šlo o olivovníky. Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, které lidé začali šlechtit.

Před rokem nastoupila v Izraeli nová vláda v čele s Naftalim Bennettem. Kabinetu, ve kterém spolu vládne osm různých politických uskupení, však nyní hrozí rozpad. Ve 120členném Knesetu má 59 křesel a v minulém týdnu nebyl schopen prosadit zákon o osadnících, který se pravidelně schvaluje každých pět let. Vyloučeny tak nejsou ani předčasné volby.

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Izraelská vláda hodlá stanovit pevný limit na úroveň hladiny Mrtvého moře. Nemá jít jen o deklaraci, ale i závaznou hranici, která vytvoří tlak na rychlé řešení problému s vysycháním tohoto unikátního slaného jezera. Každý rok klesne hladina asi o metr. Pláže se zavírají a obnažené břehy se propadají.

Lokalita Tall el Hammam v dnešním Jordánsku byla v době střední doby bronzové kvetoucím civilizačním centrem, které velikostí i počtem obyvatel až čtyřikrát převyšovalo známější nedaleké Jericho, nebo dokonce Jeruzalém. Podobně jako další sídla v okolí Jordánu ho ale čekal nemilý osud – okolo roku 1600 před naším letopočtem se po civilizaci na dlouhých šest set let slehla zem. Co přivodilo na dlouhá staletí zkázu této oblasti? Odpovědi hledal mezinárodní tým archeologů, geologů a dalších odborníků, jehož členem byl i Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Už týden demonstrují Palestinci na Západním břehu proti tamní vládě. Protesty spustila smrt opozičního aktivisty, který zemřel po zadržení palestinskou policií. Fatah je u moci už skoro třicet let a pronásleduje i další oponenty. Navíc stále odkládá svobodné volby.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by rád viděl, kdychom se vzdali, ale my to neuděláme a budeme se snažit o dosažení nezávislosti našeho státu, řekl v pořadu Události, komentáře palestinský velvyslanec v ČR Khaled M. Q. Alattrash k současnému kofliktu mezi Izraelem a palestinským Hamásem.

Izraelští ministři zodpovědní za bezpečnost na svém jednání ve středu večer rozhodli o dalším vystupňování útoků na palestinské Pásmo Gazy. O život přišlo od pondělí přes sedmdesát lidí, konkrétně pětašedesát Palestinců a sedm Izraelců, a stovky utrpěly zranění. V mnoha izraelských městech pokračuje násilí mezi arabským a židovským obyvatelstvem. V Lodu je kvůli němu vyhlášen výjimečný stav. Izraelský prezident Reuven Rivlin označil situaci za „občanskou válku“.

Hladina Mrtvého moře v listopadu poprvé ve známých dějinách klesla na úroveň minus 435 metrů. Nejnižší místo planety tak dál překonává vlastní rekordy - hlavně kvůli odklánění Jordánu pro hospodářské účely. Přesto je tu naděje - třetí deštivá zima za sebou vodní deficit aspoň zčásti zmírnila.

Zboží z osad na okupovaném území podél Jordánu se v USA bude moci prodávat s izraelským štítkem. Oznámil to americký ministr zahraničí Mike Pompeo během návštěvy Izraele. V Evropské unii, která tyto židovské vesnice považuje za nelegální, je to zakázané.

Mezi mladými Palestinci čím dál více převládá názor, že lepší by byl jednotný palestinsko-izraelský stát, samostatnost Západního břehu Jordánu si už spíše nepřejí. Uvedla to pro ČT ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. Budoucí generaci Palestinců bude podle ní místo myšlenky samostatného státu, který se stále nedaří plně zřídit, více zajímat získání plných občanských práv a propojení obou států. To ale může znamenat problém pro Izrael, protože by v něm Židé už nedrželi většinu.

Palestinská samospráva oznámila takzvanému blízkovýchodnímu kvartetu (EU, OSN, USA a Rusko), že je připravená obnovit jednání s Izraelem a dohodnout se „na menších teritoriálních změnách“. Informoval o tom izraelský server Ynet, podle nějž samospráva kvartetu zaslala dopis s tímto sdělením. Izrael v úterý oznámil, že v následujících dnech bude pokračovat v jednání o plánu anexe s USA, což by ji mohlo zpozdit. Země přitom původně plánovala začít anexi připravovat už ve středu.

Etiopie pokračuje s výstavbou jedné z největších přehradních nádrží v Africe. Sousední Egypt se bouří, jelikož považuje hráz na Nilu za ohrožení svých životních zájmů. Tahanice o vodu přitom mohou vést i k mezistátním konfliktům. O urovnání sporu nyní jednal v Etiopii šéf americké diplomacie Mike Pompeo.