TÉMA

Podcasty z regionů

Syna letce RAF Ocelky vychovávali prarodiče v Brně. Otce Igor nikdy neviděl, matku až po válce
Igor Ocelka se narodil 17. července 1939, sedmnáct dnů poté, co jeho otec Josef odešel do zahraničního odboje. Později se stal velitelem pověstné 311. československé bombardovací perutě RAF. Otec se synem se nikdy neviděli, Josef v Británii zahynul. Matku poznal Igor až po válce, musela utéct před gestapem. Jako syn letce RAF to neměl jednoduché, nemohl studovat, s matkou, která žila v Londýně, se setkal jen několikrát.
9. 4. 2022|
Paměťová stopa
Z olympionika a odbojáře udělali komunisté nebezpečného zločince. Dagmar Šafrová vzpomíná na otce Cyrila Musila
Otec Dagmar Šafrové, Cyril Musil, byl předválečný reprezentant v běhu na lyžích a olympionik z roku 1936. Spolu s manželkou za války schovávali na statku ve Studnicích řadu gestapem hledaných lidí, po válce za to dostali Československý válečný kříž. Krátce na to ale skončili v komunistických věznicích. Stavení propadlo státu, dcery se musely vystěhovat a pracovat na státním statku. Dagmar ho získala zpět až po roce 2000.
19. 2. 2022|
Mašínové utekli, bratra Jiřího Janaty chytili. Žádost o milost neměla význam, říká
Uznávaný chemik Jiří Janata v roce 1966 odcestoval do Ameriky původně jen na stáž. Vrátit se ale mohl až po sametové revoluci. Jeho bratr Zbyněk se pokusil s bratry Mašínovými utéct na Západ už v roce 1953. Ve východním Německu ho ale chytili a o dva roky později byl v jeho případě spolu s Václavem Švédou a Ctiborem Novákem vykonán trest smrti. „Žádost o milost význam neměla, museli být exemplárně potrestáni,“ míní Jiří Janata.
30. 10. 2021|
Dopisy z komunistického vězení jeho milovaná nikdy nedostala. Bedřich Zahradník strávil v žaláři tři roky
Bedřich Zahradník pamatuje nacistické vypálení Ploštiny na Valašsku i komunistické vězení, ve kterém skončil v pouhých sedmnácti letech. V roce 1949 ho zatkla Státní bezpečnost za to, že u sebe nechal přespat mladíka na útěku. Ve věznicích v Uherském Hradišti a na Cejlu strávil tři roky.
19. 10. 2021|
Paměťová stopa
Přála jsem si, aby Hitler na obrazu zestárnul, vzpomíná spisovatelka Ludmila Klukanová
Její život poznamenaly události druhé světové války i 50. léta. Byla svědkem zatýkání příbuzných Jana Kubiše, nacisté popravili i jejího strýce a v koncentračním táboře zahynula babička s dědečkem. Jedna totalita vystřídala druhou, rodina trpěla i kvůli tomu, že nechtěla odevzdat své hospodářství družstvu. Sen stát se spisovatelkou si mohla Ludmila Klukanová začít plnit až mnohem později.
5. 7. 2021|
Paměťová stopa
Život je snazší s přáteli a dobrou náladou, říká někdejší házenkářka Věra Moravcová
Do života Věry Moravcové (Vítové) zasáhla nejprve německá okupace a později ještě mnohem výrazněji nástup komunistické totality. Dnes pětadevadesátiletá bývalá učitelka, házenkářka a ochotnice z Ivančic vzpomíná na válku i padesátá léta, kdy její manžel a jeho rodiče přišli nejen o advokátní kancelář, ale i knihkupectví a úspory. Ji samotnou ale optimismus nikdy neopustil.
3. 6. 2021|
Nikdy není tak zle, aby zas nebylo dobře, říká dcera „kulaků“ Marta Zápotočná
V roce 1952 bylo Martě Zápotočně (Schramlové) jedenát roků a jejím jediným prohřeškem bylo to, že že pocházela z rodiny „kulaků“. Prarodiče měli v Klatovci na Jihlavsku velké hospodářství. O půdu a zemědělská zvířata ale nechtěli přijít, a tak odmítali vstoupit do družstva. Následovaly perzekuce, rodiče uvěznili, tatínek byl odsouzen k smrti.
30. 3. 2021|
Paměťová stopa
Nenechala jsem se zlomit, říká učitelka Čechová. Za postoje jí komunisté učit zakázali
Mladá učitelka Jiřina Čechová vykládala žákům na konci 60. let dějepis po svém. Protože se aktivně zapojila do odporu proti tehdejšímu režimu, zakázali jí nakonec komunisté učit. Pracovala v zemedělství, ale také překládala knihy, podepsala Chartu77 a po sametové revoluci byla členkou Občanského fóra. „Z boje se neutíká,“ reagovala na nabídku k emigraci.
24. 1. 2021|
Paměťová stopa
Skauting není jen poznávání přírody. Uznávaný paleontolog Musil složil svůj slib před více než 80 lety
Dnes čtyřiadevadesátiletý Rudolf Musil je nejen uznávaným profesorem paleontologie, ale také celoživotním skautem. Slib složil už před druhou světovou válkou a dvakrát zažil zrušení a obnovení skautského hnutí. Skauting podle něj není jen poznávání přírody, ale je prostředkem k prohlubování kladných vlastností člověka.
16. 1. 2021|
Paměťová stopa
Ve vězení jsem se naučil tvrdě pracovat, a to mi v životě pomohlo, říká Josef Sedlák
Komunisté poslali Josefa Sedláka na konci padesátých let do vězení kvůli jeho víře, ke které byl od dětství vychováván. Pronásledovali celou skupinu jihlavské křesťanské mládeže, v akci K byl odsouzen i Josefův bratr. Byla to podle něj opět víra, která ho přes životní útrapy přenesla a byla pro něj vodítkem ke spokojenému životu i v dobách totality.
2. 1. 2021|
Paměťová stopa
Služba na státní hranici není nic, na co bych rád vzpomínal, říká bývalý pohraničník Jaroslav Sviták
V 70. letech byl Jaroslav Jakub Sviták členem pohraniční stráže na jihu Čech. Aktivně hlídali státní hranici a bránili lidem, kteří chtěli z totalitního Československa pryč. Sviták popisuje propracovaný systém udavačů, výslechy zadržených lidí i používání samostatně útočících smeček psů.
22. 12. 2020|
Paměťová stopa
Před smrtí zachránil rodinu transport do Švýcarska. Na konci války je tam poslal sám velitel Terezína
Židovská rodina Bedřišky Winklerové žila až do roku 1938 v Miroslavi nedaleko Znojma, město se ale stalo součástí Sudet a z nového domu se museli všichni přes noc vystěhovat. Bydleli u příbuzných v Brně, odkud je transportovali do Terezína. Holocaust nepřežila většina jejich příbuzných, Winklerovi měli štěstí, že se na konci války dostali do záchranného transportu, který mířil do Švýcarska.
16. 12. 2020|
Paměťová stopa
Tady to byl kriminál, říká Josef Šupa. Z Československa emigroval, studoval v Římě a stal se vojenským kaplanem
Josef Šupa se v roce 1957 s kamarády doslova prostříhal přes elektrické dráty do Rakouska. Víc než rok tam žil v uprchlickém táboře, pak dostal vízum do Ameriky. Tam se rozhodl stát knězem, vystudoval teologii v Římě a po návratu do Spojených států pracoval jako vojenský kaplan. Po sametové revoluci pomohl založit duchovní službu v Československé armádě. Letos se kněz v penzi vrátil z Ameriky natrvalo do vlasti.
20. 10. 2020|
Paměťová stopa
Při bombardování Brna zahynuli jeho kamarádi. Lubomír Vysočan se schovával v podzemní továrně
25. srpna 1944 zažilo Brno první velké bombardování. Kobercový nálet více než tří set amerických bombardérů měl zničit německou továrnu na výrobu leteckých motorů v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Letadla ale zasáhla také obytné budovy v přilehlých čtvrtích. Zahynuly přes dvě stovky lidí včetně sousedů a kamarádů Lubomíra Vysočana, který byl v osudný den u babičky mimo Brno.
25. 8. 2020|
Paměťová stopa
Rány, krev a bezmoc. Olze Pěničkové bylo šestnáct, když nastoupila do Svobodovy armády jako ošetřovatelka
Když jí bylo šestnáct let, vstoupila do armády, přestože zuřila druhá světová válka. Jako ošetřovatelka šla Olga Pěničková s první brigádou generála Ludvíka Svobody a společně s ostatními zdravotníky se starala o raněné. Jí samotné poranily střepiny nohu. Jejího otce odvlekli Sověti do gulagu. Na dramatické události vzpomíná v seriálu Paměťová stopa.
10. 3. 2020|
Paměťová stopa
Podzemní štoly za Kuřimí zachránily za války mnoho životů. Květoslava Domincová je jednou z posledních pamětnic
Jednadevadesátiletá Květoslava Domincová je jednou z posledních pamětnic válečného bombardování Kuřimi. Jako mladá dívka strávila konec války v provizorním krytu – ve štole vyhloubené do kopce Záruba. Štoly měly původně sloužit jako výrobní haly zbrojovky, Němci je ale nestačili dokončit.
29. 1. 2020|
Paměťová stopa
Do vězení ji odvedli ze zubařského křesla. Dagmar Chroustová prošla víc než desítkou komunistických lágrů
Dagmar Chroustová zažila výslechy a ponižování Státní bezpečnosti. Kvůli množení a rozesílání letáků skončila mladá dívka ve vězení. Nejdřív v Brně na Cejlu a pak v ženských pracovních táborech asi na šestnácti různých místech v zemi. Pracovala na poli i v továrně na boty.
14. 1. 2020|
Paměťová stopa
Nelitovat se a nenaříkat. Jaroslav Mojžíš se v cele ani v uranových dolech nezbláznil jen díky zájmu o psychologii
Spolu s kamarády plánovali akce proti komunistům, nikdy ale žádnou nedotáhli do konce. Přesto skončil Jaroslav Mojžíš ve vězení a v uranových dolech. Na samotce v Uherském Hradišti ani v Jáchymově ale nenaříkal, snažil se, aby ho každý negativní zážitek posílil. Už jako student se věnoval studiu psychologie a to mu zachránilo zdraví.
7. 1. 2020|
Paměťová stopa
Nic neprovedla, jen ubytovala bratrance. Marii Susedkovou poslali komunisté za vlastizradu na pět let do vězení
Téměř devadesátiletá Marie Susedková se v myšlenkách vrací do doby, kdy jí komunistický režim vzal svobodu a černá auta StB si pro ni přijela do rodné vesnice Rozstání. Za to, že na týden ubytovala bratrance, který se chystal emigrovat, byla odsouzena za velezradu.
27. 12. 2019|
Paměťová stopa
Vedení bolševického svazu architektů přiváděly jeho články publikované v cizině k zuřivosti. Vladimír Šlapeta vzpomíná na dobu normalizace
Během normalizace nemohl architekt a významný historik architektury Vladimír Šlapeta v Československu pod svým jménem ani publikovat, zato v zahraničí ho uznávali. Teprve po roce 1989 se jeho jméno stalo známým i ve vlasti – stal se děkanem fakult architektury v Praze a Brně a prorektorem ČVUT.
27. 11. 2019|
Ústavní soud se zastal ženy, která se dostala kvůli pasivitě matky a opatrovníka do exekuce
V soudním sporu, který se týká dluhu vzniklého z jízdy načerno, musí mít podle Ústavního soudu dítě adekvátní zastoupení. Nestačí mít formálně přiděleného opatrovníka. V konkrétním případu vznikl dluh nezletilé dívce, která byla v doličné době v péči drogově závislé matky. Ta se soudem nekomunikovala a přidělený opatrovník se nedostavil ani k jednomu jednání.
25. 11. 2019|
Stovky českých poutníků přijely do Říma, aby symbolicky poděkovaly svaté Anežce České za dar svobody
V Římě začala česká národní pouť k příležitosti třicátého výročí svatořečení Anežky České. Zúčastní se jí všichni čeští a moravští biskupové a více než dvě tisícovky poutníků. Ve středu 13. listopadu všechny čeká generální audience u papeže Františka. Čeští a moravští katolíci mu předají sochu sv. Anežky České a výtěžek z charitativní sbírky po chudé a potřebné.
11. 11. 2019|
Paměťová stopa
Pomsta na rodině. Všechny příbuzné agenta Slámy komunisté uvěznili, Věra Jiráková byla nejmladší z nich
Na začátku 50. let minulého století ukrývali rodiče Věry Jirákové (Hejtmánkové) švagra prostřední dcery Cyrila Slámu, který v té době spolupracoval s britskou tajnou službou. Agent komunistům utekl do zahraničí, pomstili se ale na rodině. Všichni příbuzní skončili ve vězení, děti v dětském domově. Věře Jirákové nebylo ještě ani sedmnáct let, když ji zatkli.
2. 11. 2019|
Paměťová stopa
Každý den myslel na svobodu, vzpomíná manželka „vídeňského hlasu Ameriky“ Helena Medková
Helenu Medkovou vychovávali rodiče v duchu ideálů první republiky. Bylo jí dvaadvacet let, když přišel srpen 1968. O deset let později emigrovala a ve Vídni se vdala za publicistu a signatáře Charty 77 Ivana Medka. „Můj muž čekal na svobodu od roku 1948 a dělal pro ni všechno, celý život. Věděli jsme, že to jednou skončí, ale že se toho dožijeme a vrátíme se domů, jsme nevěděli,“ vzpomíná na rok 1989.
23. 10. 2019|