Bakterie

Nejčastějším typem hvězd v naší galaxii jsou červení trpaslíci. A právě jejich světlo by mohlo být podle vědců mimořádně vhodné pro růst fialových bakterií. Pokud by astronomové pátrali po stopách této barvy, mohli by tam odhalit stopy života, navrhuje studie.

Vážným průběhem zápalu plic trpí čím dál víc dětí v Česku. Shodují se na tom nemocnice, které ČT oslovila. Za zesílení agresivních projevů mohou především invazivní bakterie, které mají vyšší odolnost vůči očkování. Děti tak často končí na plicních ventilátorech nebo podstupují operace.

V parném létě roku 2017 se na dětském oddělení nemocnice Omori v Tokiu rozšířily bakterie, které byly odolné vůči antibiotikům. Přes veškerou snahu se je nedařilo z nemocničního prostředí dostat pryč. Sebelepší hygienická opatření nefungovala skoro půl roku, bakteriemi se nakazily další a další děti – až do podzimu.

Černý kašel se letos šíří nejvíc od doby, kdy se u nás proti této nemoci začalo očkovat. Je proto velmi pravděpodobné, že se s ním v nějaké podobě setká téměř každý obyvatel Česka. Na následujících řádcích nabízíme informace mimo jiné o tom, jak se tato choroba šíří či jak nebezpečná vlastně může být.

Olomoucká radnice nechala pomocí bakteriálního přípravku preventivně zlikvidovat početné komáří larvy v Černovírském lese, aby před obtížným hmyzem ochránila obyvatele městských částí Černovír, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. Informovala o tom mluvčí magistrátu Jana Doleželová. Lužní lesy v této části Olomouce jsou na jaře líhništěm komárů, letos jsou podmínky pro vývoj larev příhodné.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.

Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší disertační práce a zároveň Uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala mladá vědkyně Kateřina Snopková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V oceněné práci analyzovala nově popsané bakteriociny, tedy jedy, které bakterie vytvářejí k ničení své konkurence.

Podle nové studie vídeňských vědců se v teplejších půdách vyskytuje větší rozmanitost aktivních mikrobů. Protože dosavadní poznání o životě mikroorganismů není pro vědce dostatečné a protože půda současně skýtá největší světovou zásobárnu uhlíku, od nového zjištění si slibují, že jim pomůže lépe modelovat budoucnost s vyššími teplotami.

Podle nové americké studie na mrtvá těla rychle působí unikátní skupina asi dvaceti mikrobů, kteří zahajují proces rozkladu těla. Forenzní vědci by toho mohli využít pro lepší určení toho, jak dlouho je člověk mrtvý.

Legionelózou, onemocněním způsobeným bakteriemi legionelly, onemocnělo letos v lednu 44 lidí. Jeden z nich nákazu nepřežil, sdělil ČT Státní zdravotní ústav. Oproti loňskému lednu je nárůst více než dvojnásobný. Tehdy se legionelózou v celé republice nakazilo dvacet lidí.

Skupina vědců švýcarské farmaceutické firmy Roche zkoumá slibný objev nové třídy antibiotik, která fungují i proti obtížně léčitelným infekcím způsobeným velmi odolnými bakteriemi. O výsledcích studie léku s názvem Zosurabalpin informoval časopis Nature. Podle odborníků nová látka dokáže ničit bakterie Acinetobacter baumannii, které si vypěstovaly rezistenci proti mnoha známým a obvykle užívaným antibiotikům, a jsou proto považovány za velkou hrozbu.

V Africe podle nové studie zemřelo na bakterie odolné vůči antibiotikům za jeden rok více než čtvrt milionu lidí a další milion úmrtí byl s tímto problémem známým jako antimikrobiální rezistence (AMR) spojený. Světová zdravotnická organizace pokládá situaci za bezprecedentní hrozbu.

Neschválený výzkum, který dokázal obejít zákony o regulaci léků, chce příští rok uvést na trh přípravek, který má člověka zbavit navždy zubního kazu. Nahradí totiž bakterie, jež kazy způsobují, za geneticky upravenou variantu. Ta nevyrábí jako odpad kyselinu, a nepoškozuje tak sklovinu.

Čína se už několik týdnů potýká s velkým množstvím dětských hospitalizací. Podle vyjádření, které na konci minulého týdne poskytla Světové zdravotnické organizaci, jsou způsobené bakterií Mycoplasma pneumoniae, která způsobuje nemoc nazývanou suchý nebo také studený zápal plic. Tento týden informují o zvýšené nemocnosti tímto patogenem už i evropské státy.

Nový objev čínsko-australského vědeckého týmu ukazuje, jak vypadá základ potravinové pyramidy na nejhlubším místě oceánů. V Mariánském příkopu se jim podařilo objevit virus, který se množí v hlubokomořské bakterii a je dokonale adaptovaný na existenci ve světě věčné temnoty.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byla nositelka Nobelovy ceny za chemii Emmanuelle Charpentierová, spoluautorka nástroje nazývaného genetické nůžky. Ty přinesly revoluční změnu do biologie i medicíny – umožňují totiž cíleně měnit geny a díky tomu se brzy mohou stát minulostí nemoci jako třeba srpkovitá anémie.

Legionella působí v těchto dnech problémy v Polsku, kde si vyžádala životy už čtrnácti lidí. Vědci tuto bakterii objevili teprve před čtyřiceti lety, v případu, který vyvolal ve Spojených státech paniku.

Počet obětí bakterie legionella ve městě Rzeszów na jihovýchodě Polska stoupl na devět. Nákaza se zároveň objevila v dalších dvou regionech – v sousedním Malopolsku a ve Velkopolsku na opačném konci země. Uvedla to v pondělí na svém webu zpravodajská televize TVN 24. Šíření nákazy začala vyšetřovat i kontrarozvědka ABW.

Počet obětí nákazy bakterií legionella v Rzeszówě na jihovýchodě Polska stoupl na sedm. Informovala o tom agentura PAP s odvoláním na místní úřady. Šířením nákazy se zabývá krizový štáb a hygienici pátrají po zdroji, který zatím zůstává neznámý. Jednou z možností je městská vodovodní síť. Odborníci provedli testy v městském vodovodním systému, jejich výsledky mají být v pondělí. Šíření nákazy vyšetřuje i kontrarozvědka ABW, která prověřuje, zda nejde o úmyslný zásah do vodovodního systému.

Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a tisíc nemocných se syfilis v Česku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale obraz západního světa ve druhé dekádě jednadvacátého století. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly situaci, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je ohroženo.

Půda je druhově nejbohatší prostředí na světě, žije v ní devadesát procent hub, pětaosmdesát procent rostlin a více než padesát procent bakterií. Popsal to mezinárodní vědecký tým ve studii, podle které je na půdě závislých zřejmě celkem přes polovinu organismů.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila dvě šarže zmraženého kuřecího masa se salmonelou. Inspektoři vzorek masa původem z Ukrajiny v obou případech odebrali v provozovně JIP východočeská, jednou v Českých Budějovicích a podruhé v Harrachově na Jablonecku. Provozovatelům nařídili neprodlené stažení šarží z tržní sítě, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Floridské pláže zaplavují chuchvalce ze zhruba osm tisíc kilometrů široké chaluhové masy, která pluje Atlantským oceánem. Hromady rozkládajících se řas představují vážná zdravotní rizika. Jsou totiž plné bakterií z rodu Vibrio, které mohou způsobit sepsi a následně i odumírání měkkých tkání. Znepokojivé zjištění může také ohrozit letní turistickou sezonu, hroudy nahnědlých rostlin totiž provází štiplavý zápach podobný hnijícím vejcím.