17. listopad

I 34 let po sametové revoluci si stále mnozí málo váží demokracie. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM) v Událostech, komentářích řekl, že i přes některá nenaplněná očekávání však Česko stále svobodu neztratilo. Odmítl také slova o údajné nové totalitě. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nemá země žádný závažný problém, který by znamenal ohrožení systému. Publicista a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl míní, že Česko má stejné problémy jako zbytek světa, ke kterému se hlásí.

Národní třída v Praze byla tradičním srdcem vzpomínek na 17. listopad. K pomníku událostí z roku 1989 přicházeli celý den desetitisíce lidí i vrcholní politici. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ČT zdůraznil, že demokracii je třeba chránit. Podobně se na sociální síti vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). Šéf opozičního ANO Andrej Babiš využil výročí ke kritice kabinetu, mluvil o privatizaci demokracie.  Vzpomínky a pietní setkání na roky 1939 a 1989 se ale uskutečnily i na mnoha jiných místech v celé zemi. V deset večer skončil Koncert pro budoucnost na pražském Václavském náměstí, na němž zněla hudba, ale i projevy Ivana Gabala či Tomáše Halíka.

Lidé po celém Česku si připomínají události z let 1939 a 1989. Den boje za svobodu a demokracii se váže k uzavření vysokých škol a nacistickým represím a také k zásahu komunistických bezpečnostních složek na Národní třídě. U příležitosti 17. listopadu se koná řada pietních akcí, happeningů, koncertů či průvodů. Na Národní třídě v Praze pořádá stejně jako v minulých letech iniciativa Díky, že můžem pouliční slavnost Korzo Národní. U památníku na Národní třídě také čelní politici položili květiny. Projevy zazněly v hlavním městě u Hlávkovy koleje i na Albertově. Lidé vzpomínají i v regionech.

Den boje za svobodu a demokracii nebyl jen dnem vzpomínání na roky 1939 a 1989, ale také dnem aktivních protestů. Prahou i Brnem prošly pochody za klima. Uskutečnily se i protivládní protesty – na Staroměstském náměstí v Praze i před Janáčkovým divadlem v Brně. Ve Valašském Meziříčí se sešli lidé k demonstraci za spravedlivé vyšetření otravy Bečvy.

Během 17. listopadu 1989 sehráli významnou roli příslušníci StB, kteří sledovali studentskou manifestaci a poté řešili zásah proti demonstrantům. Archiv bezpečnostních složek uchovává spisy, které ukazují, jakým způsobem StB v dekádách před sametovou revolucí sledovala oponenty režimu, často v civilním oblečení a škodovkách. Velké množství materiálů mapujících práci StB se již podařilo digitalizovat a jsou dostupné v rámci eBadatelny, řekl v pořadu Události, komentáře zástupce ředitele Archivu bezpečnostních složek Tomáš Bursík.

Porevolučních 34 let bylo pro českou společnost úspěšných, udělala velký skok kupředu, je přesvědčen prezident republiky Petr Pavel. V rozhovoru, který poskytl České televizi při své návštěvě u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze, vyzdvihl, že instituce českého demokratického státu fungují, podotkl ale také, že nelze ustat v zápasu o svobodu a demokracii, protože ta není jednou provždy zaručena. Rozhovor s hlavou státu vedl Jiří Václavek.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová položila odpoledne u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze kytici a zapálila svíčku. „Sedmnáctý listopad patří mezi největší svátky naší novodobé historie,“ prohlásila Čaputová před přítomnými novináři. Prezident Petr Pavel s manželkou Evou prezidentku přivítali na Pražském hradě i s jejím partnerem Jurajem Rizmanem už dopoledne. Po oficiálním ceremoniálu, při kterém zazněly státní hymny obou států a oba politici spolu absolvovali přehlídku čestné stráže, se slovenská prezidentka zapsala do pamětní knihy. Následovalo soukromé jednání obou hlav státu a poté pracovní oběd.

Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i v desítkách dalších měst. Vyvrcholení oslav, které připomenou 34. výročí sametové revoluce, bude předcházet Týden svobody.

Pokud jste ve funkci děkana, rektora, případně prezidenta, pak musíte jednat se všemi, kteří zastávají nějaké pozice, uvedl v Interview ČT24 bývalý rektor Karlovy univerzity a kandidát na funkci hlavy státu Tomáš Zima. Jako prezident by chtěl například dbát na to, aby se přírodní zákony uplatnily v běžných životech. Zdůraznil rovněž, že by vládní politici měli lépe vysvětlovat svoje kroky tak, aby neměla část společnosti potřebu v zoufalství protestovat v ulicích. O post prezidenta se uchází jako nestraník, podpořilo ho třináct senátorů. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.

Nejdůležitější svátek moderní české historie měl dvě odlišné podoby: na Národní třídě a Václavském náměstí si lidé připomínali den, který v zemi svrhl komunismus a přinesl demokracii. Na Kavčích horách se naopak shromáždili lidé, kteří protestovali proti vládě a České televizi. Jejich mluvčí Ladislav Vrábel požadoval desetiminutové vystoupení v živém vysílání, které si chtěl s pomocí davu nespokojených vynutit. Televize jeho požadavek odmítla a vstupy do jejích budov bránili policisté.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) ve čtvrtečních Událostech, komentářích u příležitosti 33. výročí sametové revoluce hovořili o demokracii v Česku. Rychetský například upozornil, že část společnosti aktuálně žije v úzkosti a strachu z budoucnosti. Lidé by si podle něj také měli uvědomit, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

Česko si připomíná třiatřicet let od pádu komunistického režimu a třiaosmdesát let od nacistického zákroku proti tuzemským vysokým školám. Oslavy 17. listopadu doprovodil vedle vzpomínkových akcí, koncertů a debat také protest lidí nespokojených se současnou společensko-politickou situací. Svolalo ho uskupení Česká republika na 1. místě.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.

Ve čtvrtek 17. listopadu si Česko připomene 33 let od sametové revoluce a 83 let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se budou po dvou letech konat bez jakýchkoliv protiepidemických opatření. Připravena jsou pietní setkání, průvody i koncerty, které se zaměří nejen na výročí, ale také na aktuální dění a politickou situaci. Tradičně se budou udělovat i Ceny Paměti národa.

Výročí sametové revoluce si připomenou studenti na více než osmdesáti školách po celé republice. V rámci projektu Samet na školách se například bude debatovat na téma Čechoslováci v gulagu, disidentka Kamila Bendová připomene příběh Charty 77 a v nabídce je i procházka Prahou po místech, která přispěla k volebnímu právu a emancipaci žen. Na dvacítce škol oslavy svobody uspořádají sami studenti.

Letošní Festival svobody, který připomene třiatřicáté výročí sametové revoluce, chce vynahradit poslední roky poznamenané covidovými omezeními. Program se na 17. listopadu chystá v Praze, Brně i regionech. Organizátoři také přicházejí s peticí Tři kroky za tři roky. Vyzývá poslance k trojici kroků, které by měly ještě před příštími volbami do sněmovny přispět ke svobodné budoucnosti Česka.

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

Vzpomínkovými akcemi i protivládní demonstrací si politici a veřejnost na Slovensku připomenuli výročí sametové revoluce, která v roce 1989 vedla k pádu komunistického režimu. Stejně jako v Česku i na Slovensku je Den boje za svobodu a demokracii státním svátkem.

Česká republika slaví 17. listopad, Den boje za svobodu a demokracii. Pamětní věnce a svíčky zaplnily ulice, zejména v Praze na Albertově a Národní třídě, kde se konala řada akcí.

Ve středu 17. listopadu uplyne dvaatřicet let od sametové revoluce a dvaaosmdesát let od uzavření vysokých škol nacisty. Po celé zemi se konají pietní shromáždění i kulturní akce. Připomínky historických okamžiků doplní debaty a demonstrace týkající se aktuálních témat, jako jsou občanská práva nebo opatření proti epidemii covidu-19. Na rozdíl od loňska, kdy se kvůli šíření koronaviru konaly akce převážně on-line, budou letos navzdory horšící se epidemii opět v ulicích.

Výročí 17. listopadu si připomene celé Česko, ale zvlášť Praha, která byla místem událostí z roku 1939 i 1989. Na zajištění bezpečnosti oslav se bude podílet magistrát, který představil program i koronavirová opatření. Centrem oslav bude opět Národní třída – řidiči i cestující ve veřejné dopravě proto musí počítat s dopravním omezením. Pietní akce zaštiťují platforma Festival svobody a Korzo Národní. Na tiskové konferenci o tom informovali pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), ředitel Korzo Národní Jan Hlaváček a za Festival svobody Jan Gregar.

Češi si v úterý připomínali výročí událostí spojených se 17. listopadem, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté a o 50 let později komunistická moc. Letošní podoba oslav byla kvůli pandemii jiná než v předchozích letech, oslavy venku nebyly organizované a z velké části se přesunuly do on-line prostoru. Některé akce se však i přes omezení pohybu konaly v ulicích. V Praze i Brně lidé protestovali proti vládním opatřením na zamezení šíření koronaviru. Na bezpečnost akcí dohlížela policie.

V netradičním duchu se letos připomínají události spojené se 17. listopadem. Studentům, demokracii a svobodě vzdali lidé hold v pohodlí domova a když už na pietních místech – tak v rouškách. Rodiny, přátelé, známí, kolegové a jiné „skupinky“ lidí se setkávali na pražském Albertově a na Národní třídě – tedy na startu a v cíli průvodu, který před 31 lety vyšel vzdorovat komunismu. 17. listopad ale patří také vzpomínkám na studenty, kteří v roce 1939 také protestovali proti diktatuře, tehdy nacistické.