Rusové osvobodili Osvětim - traumata přežívají dodnes

Praha - Když 27. ledna 1945 vojáci Rudé armády osvobodili koncentrační a vyhlazovací tábor v polské Osvětimi, naskytl se jim opravdu hrůzný obraz. „Ohromné množství baráků, v mnoha z nich leželi na palandách lidé. Byly to kostry s nepřítomným pohledem, oblečené do lidské kůže,“ vzpomínal jeden z armádních kameramanů. Během druhé světové války bylo zavražděno šest milionů osob bez rozdílu věku a pohlaví jen z jediného důvodu: byli Židé. Vyhlazovací tábor Osvětim, kde bylo zmařeno až 1,5 milionu lidských životů, se stal symbolem tohoto bezprecedentního zločinu. Právě jako připomínka na den osvobození Osvětimi jako symbol holokaustu byl 27. leden vyhlášen Dnem památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Tábor Osvětim (německy Auschwitz) byl na rozkaz druhého muže nacistického Německa, šéfa jednotek SS i gestapa Heinricha Himmlera z 27. dubna 1940 založen v blízkosti stejnojmenného polského městečka. První vězňové - především Poláci věznění z politických důvodů - sem byli zavlečeni v červnu 1940 a byli využíváni k otrocké práci.

V první plynové komoře v Osvětimi I byly v září 1941 poprvé vyzkoušeny na stovkách sovětských zajatců a dalších vězňů vražedné účinky cyklonu B - látky užívané pro deratizaci. Později byly v Březince postaveny čtyři velké plynové komory, v nichž mohlo být denně zavražděno na 6000 lidí.

Kromě Židů nacisté v Osvětimi zavraždili až 75 tisíc Poláků, 21 tisíc Romů, 15 tisíc sovětských válečných zajatců a 15 tisíc příslušníků dalších národností. Celkový počet obětí se odhaduje na 1,1 až 1,5 milionu - většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50 000 československých občanů - Židů, politických vězňů a Romů, z nichž přežilo asi šest tisíc.

O osudu Židů rozhodnuto v Norimberku v roce 1935

Třebaže historie zaznamenala řadu dalších hrozivých genocid, které si vyžádaly desítky milionů obětí, mnoho historiků považuje právě holokaust za zcela výjimečnou záležitost. „Holokaust jako jedinečný případ genocidy totální a absolutní sahá ještě dál - svým nejvlastnějším smyslem je to popření života v jeho podstatě,“ tvrdí ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. „Za nacistického režimu poprvé v dějinách lidstva politický systém rozhodl, kdo smí a kdo nesmí obývat tuto planetu,“ dodává významná filozofka německo-židovského původu Hannah Arendtová.

  • Koncentrační tábor zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2951/295045.jpg
  • Koncentrační tábor zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2951/295042.jpg
  • Koncentrační tábor zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2951/295041.jpg
  • Holocaust autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2385/238455.jpg

Mračna se nad Židy začala stahovat v dubnu 1933, tři měsíce poté, co se říšským kancléřem stal Adolf Hitler. Nejprve vyhlásil celonárodní bojkot židovských obchodů, právníků a lékařů a zákonem o státní službě byli Židé propuštěni z míst ve státní službě. V září 1935 nacistická vláda vyhlásila takzvané norimberské zákony, které fakticky pronásledování Židů zlegalizovaly. Židé v Německu byli zbaveni občanských práv, zakázány byly sňatky mezi Židy a árijci. Od září 1941 všichni Židé starší šesti let na Němci okupovaném území začali viditelně nosit Davidovu hvězdu.

Konečné řešení židovské otázky - rozhodnutí z června 1942

O organizačním provedení likvidace židovské rasy rozhodly nacistické špičky pod vedením tehdejšího šéfa říšské policie a protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha 20. ledna 1942 v jedné vile u berlínského jezera Wannsee. Uskutečněním „konečného řešení židovské otázky“, jak zněl v nacistické cynické terminologii program na vyhlazení Židů, byl pověřen říšský vůdce SS a šéf německé policie Heinrich Himmler.

Vyvražďování Židů začalo prostřednictvím zabijáckých jednotek Einsatzgruppen již v červnu 1941 po napadení Sovětského svazu nacisty, kterým se však vraždění zdálo málo „efektivní“. V prosinci 1941 byl tedy zřízen první vyhlazovací tábor u polského Chelmna.

Židé používají pro holokaust termín šoa, hebrejsky „pohroma“. Slovo holokaust je řeckého původu (olokautoma) a znamená „zápalnou oběť“. Poprvé jej v přeneseném významu „zničení ohněm“ či „úplné zničení“ použil spisovatel Elie Wiesel, který byl sám obětí pronásledování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
18:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
13:15Aktualizovánopřed 26 mminutami

Nejméně deset obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska je na místě nejméně deset mrtvých. Zhruba sto pasažérů je zraněných, z toho pětadvacet těžce. S odkazem na španělskou policii a státní televizi RTVE to uvedla agentura Reuters. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na místě nehody jsou záchranné týmy a hasiči.
21:40Aktualizovánopřed 42 mminutami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 9 hhodinami
Načítání...