Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 se účastnilo na půl milionu vojáků, drtivá většina ze Sovětského svazu. V prvních týdnech agrese zemřelo téměř 140 civilistů. Maďarsko a Polsko se za násilný vpád omluvily ještě před sametovou revolucí, v srpnu 1989. V prosinci téhož roku pak politici pěti států Varšavské smlouvy vydali prohlášení odsuzující vojenskou intervenci ze srpna 1968 jako vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. V Rusku teď zvažují udělení statusu válečného veterána účastníkům intervence.
Ruská vládní strana chce okupantům z roku 1968 udělit status válečných veteránů
Události: Postoj Moskvy k roku 1968 možná projde proměnou (zdroj: ČT24)
V pražské Vinohradské ulici se 21. srpna střetli okupanti s demonstranty, kteří vojákům bránili v obsazení rozhlasu. Tyto události změnily život i tehdy 24letému Alexeji Levinsonovi. „Pocit katastrofy. Zničilo to svět, ke kterému jsem se tehdy hlásil. Já i mí blízcí jsme měli pocit obrovské viny a studu. A ty nám zůstaly,“ přiblížil ruský sociolog.
Levinson je přesvědčený, že okupace Československa utvrdila sovětské vedení ve správnosti nekompromisního postupu. Uvažování teď podle Alexeje převzaly i ruské elity, což potvrzuje anexe Krymu i válka na Ukrajině. „Myšlení je stejné. To jsou naši a to musí být naše. Prostě se nám musí podřídit. A když přejdou k nepřátelům, je třeba s nimi jednat co možná nejtvrději,“ domnívá se.
Jednotné Rusko chce z okupantů udělat válečné veterány
V roce 2016 v Rusku neprošel zákon, který navrhoval udělit sovětským okupantům z roku 1968 status válečného veterána. Jeho předkladatelé tvrdili, že sovětští vojáci v Československu potlačili státní převrat. Podle historika Vadima Truchačova o legislativě znovu uvažují poslanci vládní strany Jednotné Rusko. „Schválí to. Ne proto, že by byl Sovětský svaz tehdy v právu. Ale proto, že Česko je teď nepřítel,“ řekl historik Ruské státní humanitární univerzity v Moskvě.
Oficiální postoj ruských úřadů k srpnové okupaci se od vzniku samostatného Ruska ale ještě nezměnil.
V roce 1993 ruský prezident Boris Jelcin oficiálně v Praze označil srpnové události za sovětskou agresi. Jeho nástupce Vladimír Putin pak o třináct let později přiznal morální odpovědnost Ruska.