Odlesňování Amazonie od začátku roku výrazně zpomalilo

Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesa. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zničená plocha snížila o více než 42 procent. Administrativa prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy považuje vývoj mimo jiné za důsledek vládních opatření. Poslední údaje ocenili i ekologové, upozorňují ale, že k úplnému zastavení odlesňování vede ještě dlouhá cesta.

Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) plocha zničeného amazonského pralesa činila v červenci zhruba pět set kilometrů čtverečních, což je velikost podobná území Prahy. Před rokem to bylo v červenci třikrát tolik – 1487 kilometrů čtverečních. Vývoj za červenec odborníci považují za významný, protože se jedná o suchý měsíc.

Od začátku roku do konce července se zničená plocha snížila o 42,5 procenta.

Od ledna je v Brazílii u moci levicový prezident Lula da Silva, který si vytyčil ochranu pralesů za jednu z priorit. Jeho předchůdce, krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, ekologové kritizovali, že umožnil nárůst ničení Amazonie.

Podle ministryně životního prostředí Mariny Silvaové je příznivý trend rovněž výsledkem vládních opatření, například posílení policejních hlídek. „Ti, kteří páchají zločiny proti životnímu prostředí, si již nejsou jistí, že uniknou trestu,“ věří ministryně.

Dlouhá cesta

Ekologové považují čísla za letošní rok za posun. „Odlesňování ale zůstává na vysoké úrovni a jeho snížení na nulu do roku 2030 si vyžádá více strukturálních opatření,“ upozornila šéfka brazilské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marina Napolitanová.

Zpomalení odlesňování Amazonie se ale neděje ve vakuu. V červnu INPE informoval, že zatímco vývoj v amazonském pralese je pozitivní, pod tlak zemědělců se dostala savanová oblast Cerrado, kde kácení stromů vzrostlo o třiaosmdesát procent.

O budoucnosti a ochraně amazonského pralesa budou v brazilském městě Belém příští týden jednat hlavy států a zástupci zemí, kde se tento unikátní ekosystém nachází. V Belému již v pátek začala třídenní jednání nazvaná Amazonské dialogy, jichž se účastní zástupci občanské společnosti, ale i vládních organizací a například i brazilská ministryně životního prostředí Silvaová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že podnikla další vzdušné útoky na Írán

Americká armáda v noci na čtvrtek SELČ podnikla další vzdušné útoky na Írán, oznámilo podle agentury Reuters oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Označilo je za reakci na to, že se Írán o den dříve pokusil zaútočit na americké vojenské základny na Blízkém východě.
03:07Aktualizovánopřed 26 mminutami

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně sedm lidí

Nejméně sedm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho dvě děti. Dalších osm osob včetně dvou dětí je zraněných. V Kyjevě zemřel jeden člověk, oznámila městská vojenská správa. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění šest lidí, oznámil starosta Andrij Sadovyj.
02:42Aktualizovánopřed 46 mminutami

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMoskva vydala zatykač na zakladatele Telegramu Durova

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.
před 7 hhodinami

Trump hrozí Teheránu odvetou za útoky na americké základny v Jordánsku

Armáda USA zlikvidovala balistické střely, které ve středu nad ránem vypálil Írán na základny Spojených států na Blízkém východě, uvedlo americké oblastní velitelství CENTCOM. Později informovalo o tom, že USA a Saúdská Arábie podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení, a zabily dvacet lidí. Írán také dle agentury Tasním oznámil, že zasáhl a přiměl k zastavení tři ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Americký prezident Donald Trump následně pohrozil Teheránu odvetou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
před 9 hhodinami

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
před 10 hhodinami

Polský expremiér Morawiecki po sporu s Kaczyńským oznámil vznik nové frakce

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce se čtyřiceti zákonodárci. Stalo se tak po rozkolu ve straně Právo a spravedlnost (PiS) ohledně dalšího směřování hlavní polské opoziční síly. Morawiecki uvedl, že zůstává v opozici, současnou vládu premiéra Donalda Tuska považuje za hroznou, uvedla agentura PAP. Spor mezi Morawieckým a šéfem PiS Jarosławem Kaczyńským podle průzkumů rozdělil i voliče strany.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.