Odlesňování Amazonie od začátku roku výrazně zpomalilo

Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesa. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zničená plocha snížila o více než 42 procent. Administrativa prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy považuje vývoj mimo jiné za důsledek vládních opatření. Poslední údaje ocenili i ekologové, upozorňují ale, že k úplnému zastavení odlesňování vede ještě dlouhá cesta.

Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) plocha zničeného amazonského pralesa činila v červenci zhruba pět set kilometrů čtverečních, což je velikost podobná území Prahy. Před rokem to bylo v červenci třikrát tolik – 1487 kilometrů čtverečních. Vývoj za červenec odborníci považují za významný, protože se jedná o suchý měsíc.

Od začátku roku do konce července se zničená plocha snížila o 42,5 procenta.

Od ledna je v Brazílii u moci levicový prezident Lula da Silva, který si vytyčil ochranu pralesů za jednu z priorit. Jeho předchůdce, krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, ekologové kritizovali, že umožnil nárůst ničení Amazonie.

Podle ministryně životního prostředí Mariny Silvaové je příznivý trend rovněž výsledkem vládních opatření, například posílení policejních hlídek. „Ti, kteří páchají zločiny proti životnímu prostředí, si již nejsou jistí, že uniknou trestu,“ věří ministryně.

Dlouhá cesta

Ekologové považují čísla za letošní rok za posun. „Odlesňování ale zůstává na vysoké úrovni a jeho snížení na nulu do roku 2030 si vyžádá více strukturálních opatření,“ upozornila šéfka brazilské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marina Napolitanová.

Zpomalení odlesňování Amazonie se ale neděje ve vakuu. V červnu INPE informoval, že zatímco vývoj v amazonském pralese je pozitivní, pod tlak zemědělců se dostala savanová oblast Cerrado, kde kácení stromů vzrostlo o třiaosmdesát procent.

O budoucnosti a ochraně amazonského pralesa budou v brazilském městě Belém příští týden jednat hlavy států a zástupci zemí, kde se tento unikátní ekosystém nachází. V Belému již v pátek začala třídenní jednání nazvaná Amazonské dialogy, jichž se účastní zástupci občanské společnosti, ale i vládních organizací a například i brazilská ministryně životního prostředí Silvaová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 2 mminutami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 34 mminutami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 43 mminutami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 1 hhodinou

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
17:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 4 hhodinami

Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.
před 4 hhodinami

Evropský pohled