Francie si připomněla pád Bastily vojenskou přehlídkou

3 minuty
Události: Svátek dobytí Bastily provází přísná opatření
Zdroj: ČT24

Francie v pátek slaví dobytí Bastily 14. července 1789, které je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Prezident Emmanuel Macron zahájil v centru Paříže vojenskou přehlídku u příležitosti tohoto státního svátku. Čestným partnerem oslav je letos Indie, kterou zastupuje premiér Nárendra Módí. Český prezident Petr Pavel považuje dobytí Bastily za základ moderní demokracie. Uvedl to při návštěvě na francouzské ambasádě.

V doprovodu náčelníka generálního štábu Thierryho Burkharda projel prezident kolem Vítězného oblouku, který obklopovala seřazená nejmodernější vojenská technika. Na Macrona pak na bulváru Champs-Élysées čekala premiérka Élisabeth Borneová, členové vlády a indický premiér. 

Po bulváru Champs-Élysées postupně prošlo 5100 mužů a žen v uniformách a defilovalo 157 vozidel, 62 motorek a 200 koní republikánské gardy. Přehlídku zahájil průlet letadel a zakončil ji přelet vrtulníků. Novinkou bylo vystoupení orchestru složeného z hudebníků ze 14 zemí, podle listu Le Monde například z Česka, Kanady a Německa.

Akce se ve Francii účastnila Ústřední hudba Armády ČR, sdělila ČTK Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení českého generálního štábu. „Všichni jsme cítili hrdost na to, že můžeme v uniformách svých států reprezentovat nejen armádu, ale reprezentovali jsme Českou republiku, naši kulturu,“ řekl nadporučík Jan Pohořalý.

Poprvé se průvodu zúčastnilo 200 špičkových sportovců z praporu Joinville. Paříž tak upozornila na pořadatelství olympijských her v Paříží v roce 2024.

Prezident Emmanuel Macron na přehlídce v Paříži
Zdroj: Gonzalo Fuente/Reuters

Při letošní vojenské přehlídce se představilo 68 letadel, vedle francouzských jednotek se zapojily dva stroje Typhoon britské armády a dvě stíhačky F16 belgického letectva.

Účast těchto evropských partnerů připomíná společnou službu na misích Severoatlantické aliance v Pobaltí, sdělilo francouzské ministerstvo obrany v detailech o přehlídce. 

Francouzská premiérka Borneová a indický premiér Módí
Zdroj: Gonzalo Fue/Reuters

Čestným hostem letošních oslav je Indie. Macron v pátek ráno premiérovi Naréndrovi Módímu udělil Řád čestné legie, na závěr dne spolu měli naplánovanou večeři. Módího návštěvu ve Francii provází oznámení o prohloubení spolupráce. „Ať jde o klimatickou změnu, globální obchod, nebo boj s terorismem a radikalismem, svět se zajímá o indické zkušenosti,“ prohlásil Módí.

Francouzská média si všímají nákupu 26 stíhacích letounů Rafale, který ve čtvrtek schválilo Dillí. Obě země se tento týden dohodly též na obrysech společné výroby ponorek Scorpène indickou firmou MDL (Mazagon Dock Shipbuilders) a francouzské Naval Group, píše AFP.

Francouzská armáda má 275 tisíc mužů a země je jednou z pěti jaderných mocností. Přesto francouzská armáda není největší v Evropě, tou je aktuálně armáda ukrajinská, uvedla televize BFM TV.

Paříž si připomíná pád Bastily
Zdroj: Aurelien Morissard/Reuters

Posílená bezpečnostní opatření

Na zajištění bezpečnosti státního svátku je letos vyčleněn mimořádný počet policistů a četníků, protože vláda se obává podobných násilností, ke kterým došlo při nedávných nepokojích ve francouzských městech. Na pořádek také poprvé dohlížejí i obrněná vozidla, vrtulníky a speciální jednotky.

V pohotovosti bude od čtvrtka do soboty 45 tisíc policistů a četníků. V Paříži a jejím bezprostředním okolí je na deset tisíc strážců zákona, kteří se zaměří na problematické čtvrti. V pohotovosti bude každý z večerů také čtyřicet tisíc hasičů, aby případně zasáhli při požárech popelnic a automobilů zapálených demonstranty.

8 minut
Zpravodaj ČT Šmíd k francouzským oslavám výročí dobytí Bastily
Zdroj: ČT24

„Ničeho se nebojíme, prostě jsme jen opatrní,“ uvedl pařížský policejní prefekt Laurent Nuñez a vyjádřil politování nad tím, že výtržnosti jsou „bohužel tradiční součástí oslav“ 14. července. Francouzský prezident Emmanuel Macron už ve středu varoval, že proti výtržníkům se bude zasahovat „s největší přísností“.

Zvláštní pozornost budou policisté a četníci věnovat regionu Île-de-France, který obklopuje Paříž, severu Francie a okolí Lyonu. Právě v těchto místech byly nepokoje po smrti mladíka, zastřeleného při dopravní kontrolě, nejbouřlivější. Po celé Francii bude také až na výjimky omezena povrchová hromadná doprava, autobusy a tramvaje ukončí provoz ve 22 hodin.

Mnohé obce kvůli obavám z dalších násilností zrušily plánované ohňostroje, oslavy nebo hasičské bály. Veřejná správa, její budovy a představitelé, se totiž v uplynulých dvou týdnech staly častým terčem výtržníků.

Vláda v obavách z násilností již dříve zakázala prodej a manipulaci se zábavní pyrotechnikou, výjimku mají profesionálové. Od osudné dopravní kontroly 27. června policisté zabavili 150 tisíc odpalovacích zařízení pro světlice, které výtržníci používají k útokům na policisty. Zástupci prodejců pyrotechniky ale krok vlády kritizují, vede podle nich jen k rozmachu černého trhu. Obchodování se podle nich přesouvá na sociální sítě Snapchat a Telegram.

Letos bylo před státním svátkem zapáleno méně aut než loni

Výtržníci ve Francii v noci na pátek zapálili 218 aut, o třetinu méně než loni v předvečer státního svátku 14. července. Policie kvůli nepokojům zadržela 97 lidí, tři policisté byli zraněni. Celkově si ministerstvo vnitra podle agentury AFP noc pochvaluje jako nebývale klidnou. 

„Děkuji bezpečnostním a záchranným složkám, které byly v noci v pohotovosti. Díky jejich masivnímu nasazení mohly oslavy po celé Francii proběhnout normálně. Zaznamenali jsme pokles počtu případů výtržností ve srovnání s rokem 2022,“ napsal na Twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin.

Tři zranění policisté jsou podle ministerstva vnitra velkým úspěchem, loni bylo zraněných jen během první noci oslav více než desetkrát tolik. Úřady zaznamenaly 23 případů použití pyrotechniky proti bezpečnostním složkám, loni to bylo 180 případů. Kvůli obavám z jejich zneužití vláda již z kraje týdne zakázala prodej a manipulaci s ohňostroji. Pařížská policejní prefektura v pátek informovala o 65 zadržených výtržnících, loni jich bylo pětkrát tolik.

Pavel: Dobytí Bastily je základ moderní demokracie

Dobytí Bastily považuje český prezident Pavel za základ moderní demokracie. „Je symbolem boje lidí za svobodu a rovná práva. Touha po nich se od té doby nezměnila,“ uvedl.

Připomněl, že Francie jako první země uznala samostatné Československo, na což Češi nikdy nezapomenou. V Paříži pak pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk poprvé mluvil o vytvoření samostatného státu. Díky podpoře Francie je podle Pavla Česko také členem EU i NATO. 

Francouzský velvyslanec Alexis Dutertre vyzdvihl dlouholeté vzájemné vztahy. „Francie a ČR sdílejí dnes několik přesvědčení – v Evropě není místo pro ruské imperiální fantazie. Podpora Ukrajiny bude pokračovat tak dlouho, dokud to bude potřeba pro dosažení trvalého míru,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 27 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...