Dosud nejdéle sloužící nizozemský premiér Mark Rutte po pádu své vlády končí s politickou kariérou. Oznámil to v pondělí na jednání parlamentu. V nadcházejících volbách se Rutte nebude ucházet o opětovné zvolení a skončí také jako lídr Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), píše De Telegraaf.
Končím s politikou, oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. Vládne od roku 2010
Rutteho čtyřčlenná vládní koalice se v pátek rozpadla kvůli neshodám ohledně změn v azylovém a migračním systému. VVD od loňského ledna vládne společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA). Jádrem sporu byl Rutteho nový program, který by měl omezit počet žadatelů o azyl v Nizozemsku.
„Rozhodl jsem se v neděli ráno. Myslím, že je ten správný čas předat štafetu,“ řekl Rutte a dodal, že rozhodnutí provázely smíšené pocity. Vedení kabinetu je podle Rutteho „skvělá práce“.
Rutte neskončí hned, v čele vlády zůstane do sestavení nového kabinetu po volbách. O termínu voleb bude ještě v pondělí jednat nizozemský parlament, který také schválí agendu, kterou se bude Rutteho kabinet nadále zabývat. Král Vilém Alexandr odcházejícího premiéra podle veřejnoprávní stanice NOS požádal, aby se nadále staral o nejdůležitější body agendy, mezi něž řadí ruskou válku na Ukrajině.
Rutte neupřesnil, kam budou směřovat jeho další kroky. Odmítl však, že by se mohl stát příštím generálním tajemníkem Severoatlantické aliance, píše NOS. O Ruttem jako jednom z možných nástupců Jense Stoltenberga spekulovala v posledních měsících média.
Současný nizozemský premiér vládne zemi rekordně dlouho, poprvé usedl do křesla předsedy vlády v říjnu 2010. Jeho současný kabinet se ale rodil dlouho a těžce. Přestože jej tvoří stejné strany jako předchozí vládu, která zemi vedla mezi roky 2017 a 2021, dohodnutí koalice trvalo deset měsíců od voleb v březnu 2021.
Nizozemský premiér Markus Rutte (56 let) vládne zemi rekordně dlouho – poprvé usedl do křesla předsedy vlády v říjnu 2010. Je to asi jen o půl roku méně než nynější rekordman v rámci EU, maďarský premiér Viktor Orbán.
Před téměř 13 lety se stal prvním nizozemským liberálním předsedou vlády od roku 1918. Velkou popularitu mu zajišťuje image skromného a neokázalého politika, blízkého lidem. Svobodný a bezdětný žije ve stále stejném bytě, který si koupil po studiích, jezdí v ojetém Saabu, případně na kole, a hodinu týdně vyučuje jako dobrovolník na střední škole v chudé čtvrti Haagu.
Na evropské úrovni je znám jako „Pan Ne“, a to proto, že se v roce 2020 stal neoficiálním lídrem zemí, které blokovaly dohodu o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Jeho nesmlouvavý postoj nakonec přinutil evropskou sedmadvacítku prodloužit červencový summit, než se jim podařilo dospět k dohodě. Přezdívka „Pan Ne“ pochází z videa, na kterém na ministerského předsedu pokřikuje popelář a žádá, aby Rutte „těm Italům a Francouzům“ žádné peníze nedával. „Ale jistěže ne. To si budu pamatovat,“ odpověděl mu premiér.
O jeho soukromém životě se ví jen málo. Narodil se 14. února 1967 jako nejmladší ze sedmi dětí. Celý život žije v Haagu a sám sebe popisuje jako „muže zvyků a tradic“. Politicky aktivní začal být už za studií na Leidenské univerzitě, kde v roce 1992 získal diplom z historie.
Po škole také deset let pracoval pro potravinářský gigant Unilever a jeho dceřiné firmy.
Od roku 2006 převzal vedení strany VVD a o čtyři roky později stanul tento přesvědčený zastánce volného obchodu a velký obdivovatel Winstona Churchilla a Margaret Thatcherové poprvé v čele vlády. V roce 2012 kabinet padl, liberálové ale v předčasných volbách zvítězili a Rutte mandát obhájil, stejně jako v roce 2017. Tehdy se snažil přebrat voliče Geertu Wildersovi, předsedovi krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), když vyzval Nizozemce, aby zastavili „nesprávný populismus“. Jeho současná, čtvrtá vláda, která se ujala moci v lednu 2022, se už věnovala jen dozvukům koronavirové krize.
Zdroj: ČTK
Nizozemský premiér Mark Rutte