Ukrajinská ofenziva pokračuje ve třech směrech, píší analytici

Ukrajinské síly pokračují v ofenzivě nejméně na třech úsecích fronty. Americký Institut pro studium války (ISW) informuje, že podle ověřených záběrů z místa dosáhla Ukrajina okrajových zisků u Bachmutu. Ukrajinský generální štáb sdělil, že se ruské jednotky soustředí podobně jako v posledních měsících zejména u Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky, kde se za uplynulý den obě armády střetly ve více než třech desítkách případů. Britská rozvědka zmiňuje, že na jihu země posiluje Rusko letectvo.

Ukrajinští představitelé podle ISW uvádějí, že za poslední den jejich vojáci postoupili v oblastech jihozápadně od Bachmutu, v západní Doněcké oblasti u Vuhledaru a na hranicích Doněcké a Záporožské oblasti podél linie Levadne–⁠Staromajorske a na západě Záporožské oblasti u Robotyne. Hovoří také o tom, že tamní ofenzivní operace byly úspěšné, což nelze nezávisle ověřit.  

Ukrajinské síly podle amerických analytiků měly dosáhnout územních zisků také na severozápadním okraji města Bachmut. Naznačují to ověřené záběry z 15. června. 

Britská rozvědka zmiňuje, že Rusko posílilo na jihu Ukrajiny letectvo, konkrétně tamní flotilu vrtulníků. Snímky podle hodnocení rozvědky ukázaly, že na letišti v Berďansku, přímořském městě západně od Mariupolu, ruská armáda rozmístila dvacet helikoptér, které jsou pravděpodobně schopné útočit na pozemní cíle střelami delšího doletu.

Ukrajinská protiofenziva je ale podle analýzy stanice CNN zatím skromnější, než se očekávalo. Zisků obránci země dosáhli mimo jiné v Záporožské oblasti, kde ale rozsáhlejšímu postupu brání víceúrovňová ruská obrana. Ukrajincům se zároveň nepodařilo získat leteckou převahu. Situaci rovněž komplikují drony, které okupační armádě poskytují v reálném čase informace o pozicích ukrajinských vojáků. 

„Nikdy neexistovala šance, že by v Záporožské oblasti Ukrajinci dosáhli tak bleskového postupu, jako loni na podzim v Charkově,“ píše CNN s odkazem na úspěšnou protiofenzivu, při které ukrajinská armáda dobyla zpět rozsáhlé území na severozápadě země. Vše ale naznačuje tomu, že se Ukrajinci rozhodli útočit i na dalších místech fronty a zjišťují, kde má Rusko v obraně trhliny, například v okolí Bachmutu.

Ukrajinský generální štáb píše, že zatímco u Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky je do bojů zapojené ruské dělostřelectvo a ruská armáda podniká útoky, v Záporožské a Chersonské oblasti se „nepřítel brání“.

Dva mrtví civilisté po ruském ostřelování

Na východě Ukrajiny v sobotu po ruském ostřelování zemřeli dva lidé. Informovala o tom hlava Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Na sociální síti Telegram uvedl, že ruská armáda ostřelovala vesnici Huryiv Kozačok a protitanková řízená střela zasáhla auto jedoucí směrem k obci, která se nachází nedaleko hranic s Ruskem.

Syněhubov před polednem nejdříve napsal, že si útok vyžádal čtyři mrtvé. Příspěvek doplnil fotografiemi zničeného auta, ze kterého stoupá dým. Později informaci upřesnil. „Podle aktualizovaných údajů byli dva obyvatelé (nedalekého města) Zoločivu zabiti při přímém zásahu okupantů protitankovou střelou Kornet,“ uvedl o pár hodin později. Oběťmi se podle něj stali dvaačtyřicetiletý muž a třiapadesátiletá žena, kteří působili jako dobrovolníci. 

Podle náměstka ukrajinského ministra obrany Volodymyra Gavrylova Ukrajina na bojišti převzala iniciativu, nicméně k vítězství potřebuje zbraně s doletem až dvě stě kilometrů. „V moderní válce je nejdůležitější mít přehled o situaci, znát pozici nepřítele a být schopen vést přesné údery na velké vzdálenosti. To znamená mít zbraně, které nepřítele dokážou zasáhnout na vzdálenost až dvě stě kilometrů,“ citovala Gavrylova agentura Unian. 

Nahrávám video

Vyšetřování válečných zločinů

S následky ostřelování se zpětně vyrovnává obec Jahodné na severu Ukrajiny. Vesnici opustili okupanti na konci března. Za sebou kromě tíživých vzpomínek místních obyvatel zanechali vojenské spisy i další předměty, které nyní chtějí ukrajinští vyšetřovatelé použít jako důkaz, že v oblasti došlo k válečným zločinům. 

V pátek se zde sešli sousedé, kteří strávili měsíc uzamčení v temném sklepení školy. Krátkým koncertem uctili před ruinami některých domů památku těch, kteří řádění ruských jednotek nepřežili. „Snažíme se dokázat, že ve sklepě školy byl držen velký počet lidí, více než 360. Rusové je využívali jako živé štíty proti ukrajinským silám,“ přibližuje shromažďování dokumentů na místě vyšetřovatel pro Černihivskou oblast Serhil Krupko. 

Ruští vojáci zadrženým tehdy dovolili opustit temný a stísněný prostor sklepení pouze výjimečně. Chyběl jim vzduch i zásoby jídla. Deset lidí kvůli žalostným podmínkám přišlo o život. Přeživší své zkušenosti teď chtějí šířit dál. „Do sklepení nás zavřeli jako děti, a my jsme se z něj dostali jako dospělí s velmi odlišným přístupem ke všemu,“ ohlíží se za traumatickým zážitkem Marina, jedna z obyvatelek obce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lisabon nechá nově postavit lanovku, kterou zničila nehoda s šestnácti mrtvými

Lisabonský dopravní podnik Carris nechá nově postavit lanovku Elevador da Glória, kterou loni v září zničila nehoda se 16 mrtvými. Uvedl to v pondělí podle médií šéf podniku Rui Lopo. Nová lanovka by měla zajistit nejvyšší standardy bezpečnosti. Dopravní podnik by chtěl spustit její provoz v roce 2029.
před 16 mminutami

V Izraeli přestalo fungovat pět ze šesti zařízení na odsolování vody

V Izraeli přestalo fungovat pět ze šesti celostátních zařízení na odsolování mořské vody, která pokrývají velkou část spotřeby pitné vody v zemi. V pondělí to napsala izraelská média. Podle tamních úřadů za přerušení provozu může velká zakalenost mořské vody způsobená meteorologickými podmínkami. Úřady nechaly zavést omezení například v zemědělství, úsporná opatření nařídila i radnice v Tel Avivu.
před 1 hhodinou

V Nepálu zemřelo při povodních nejméně 939 lidí, další tisíce se pohřešují

Při ničivých povodních v Nepálu zemřelo nejméně 939 lidí, informovala agentura AFP s odkazem na tamní úřady. Předchozí bilance činila 788 obětí. Dalších 3925 lidí se pohřešuje, mezi nimi je minimálně 592 cizinců ze 39 zemí. Ti se v oblasti nacházeli kvůli práci, horským túrám či pouti na posvátný vrchol. V sousedním Tibetu, který byl povodní způsobenou odtržením části himálajského ledovce také zasažen, zahynulo podle čínských úřadů přinejmenším šestnáct lidí.
09:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Blesková povodeň v Grand Canyonu zabila nejméně dva lidi, další se pohřešují

Nejméně dva lidé zahynuli a asi po patnácti dalších se pátrá poté, co národní park Grand Canyon na západě Spojených států o víkendu zasáhla blesková povodeň. Ta si vyžádala evakuace šesti desítek osob, strhla balvany do řeky Colorado a poškodila jediné vodovodní potrubí, které zásobuje turisty i místní obyvatele, uvedla agentura AP s odvoláním na správu parku.
05:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tvořme koalice států hájící zájmy střední Evropy, vyzval Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) při vystoupení ve slovinském Bledu vyzval k vytváření koalic členských zemí Evropské unie, které na unijní úrovni při vyjednávání o příštím rozpočtu EU budou hájit zájmy Česka a střední Evropy v oblasti konkurenceschopnosti či kohezních fondů. Vyzdvihl důležitost spolupráce na půdorysu Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kritizoval přístup Unie k migraci a také její klimatickou politiku Green Deal, která podle něj ničí český průmysl.
16:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Archivář zradil KGB a přinesl její nejhlubší tajemství do Vilniusu

To, co Vasilij Mitrochin v roce 1992 přivezl do Vilniusu, nikdy nemělo opustit nejutajovanější archivy KGB. „Je jedním z nejvýznamnějších špionů studené války, protože světu odhalil, co KGB prováděla po celém světě,“ uvedl v rozhovoru pro LRT.lt britský novinář a spisovatel Gordon Corera.
před 4 hhodinami

Systém hawala se stal preferovanou „podzemní bankou“ pro zločince

Evropská vysílací unie (EBU) přináší rozsáhlou reportáž o praní špinavých peněz v několika evropských zemích.
před 4 hhodinami

„Prioritou je přežít.“ Taliban vymazal Afghánky z veřejného života

Pět let po opětovném převzetí moci Talibanem Afghánistán bezprecedentním způsobem omezuje práva žen. Lidskoprávní organizace mluví o „genderovém apartheidu“, kdy Afghánky nesmí navštěvovat střední školy, vykonávat většinu zaměstnání ani podnikat volnočasové aktivity. Podle průzkumu OSN vycházejí z domu jen jednou až dvakrát za měsíc. Systematické vytěsňování žen z veřejného prostoru přitom umocňuje ekonomickou krizi, varují experti.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.