Na německé železnici skončila stávka, problémy ale budou celý den

Německou železnici v pátek dopoledne ochromila stávka. Ta sice v 11:00 podle plánu skončila, problémy ale potrvají celý den. Německé dráhy Deutsche Bahn (DB) oznámily, že první dálkové spoje vypraví až odpoledne. Železniční společnosti po celém Německu předem vyzývaly cestující, aby v pátek pokud možno vůbec necestovali. Stávkuje se i na německých letištích.

Situace v Německu se dotkla i cestujících v České republice, dálkové vlaky Českých drah (ČD) jezdily do poslední stanice na českém území. Regionální vlaky pak byly v běžném provozu jen v Česku.

„Konec stávky je plánován na 11:00, ale s okamžitým obnovením provozu nelze počítat. Vlaky mohou mít zpoždění,“ vysvětloval v pátek ráno na berlínském hlavním nádraží jeden z pracovníků drah několika lidem, které stávka očividně překvapila.

Stávka v 11:00 skutečně skončila, jak oznámily železniční a dopravní odbory EVG a také DB. Podle EVG se do akce zapojilo na 23,5 tisíce železničářů. Německé dráhy uvedly, že dálkové vlaky se začnou postupně rozjíždět od 13:00. Stávka se dotkla i spojení Berlína s Prahou. Rychlík z Berlína do české metropole v 11:16 nevyjel a cestující museli vyčkat až na ten další ve 13:16.

DB přislíbily, že udělají vše, aby provoz regionálních a městských vlaků co nejrychleji obnovily. „I po skončení stávky ale musejí zákazníci počítat s nepravidelnostmi,“ uvedly Deutsche Bahn, podle kterých bude v pátek odpoledne a večer vypraveno asi devadesát procent pravidelných vlaků.

2 minuty
Německou železnici ochromila dopolední stávka
Zdroj: ČT24

Někteří cestující si stěžují, že o protestu nevěděli

Na hlavní nádraží v Berlíně v době ranní špičky přišlo nezvykle více lidí, než tomu bylo za předešlých stávek. Byli mezi nimi nejen cizinci, ale i Němci. Uváděli, že o stávce nevěděli, takže je zastavená železniční doprava zaskočila.

Překvapen naopak nebyl seniorský pár, který chtěl jet do braniborského města Rathenow. „O stávce víme, ale třeba nějaký vlak nakonec pojede. V nejhorším počkáme do jedenácti,“ řekl ráno senior, který se představil jako Oswald.

Zatímco většina cestujících, kteří na berlínské hlavní nádraží přišli, okolnosti stávky chápala, dvojice žen z Rakouska neskrývala rozladění. „Jsem opravdu rozhořčená. O stávce jsem nevěděla a teď nás jeden železničář poslal na lavičku. Máme sedět a čekat, nic víc nám neřekl,“ prohlásila. Jet chtěly obě ženy do Mnichova a s sebou měly velké kufry.

Vlaky stály po celém Německu

Problémy nezasáhly jen Berlín, kde dopoledne nevyjely ani soupravy městské železnice S-Bahn, vlaky stály po celém Německu.

Například bavorská televizní stanice BR informovala, že na hlavním nádraží v Mnichově žádné vlaky dopoledne nejezdily a že v hale postávali zaskočení cestující s velkými kufry. V Mnichově stejně jako v Berlíně dopoledne zůstala informační přepážka DB uzavřená. Cedule, která o uzavřených přepážkách na místě informovala, odkazovala cestující na internetové stránky dopravce.

Na německé železnici se naposledy stávkovalo celý den před třemi týdny. Nynější akci, za kterou stojí železniční a dopravní odbory EVG, dráhy kritizují jako zbytečnou, neboť vyjednávání pokračuje. Zástupci zaměstnanců požadují mimo jiné zvýšení měsíčního příjmu zaměstnanců minimálně o 650 eur (přes patnáct tisíc korun).

Stávkují i německá letiště

Už druhým dnem musejí desítky tisíc cestujících počítat také se zrušenými lety na německých letištích v Hamburku, Kolíně nad Rýnem / Bonnu a Düsseldorfu, kde pokračuje výstražná stávka odborů Verdi. K protestu se přidali také zaměstnanci na letištích ve Stuttgartu a Karlsruhe / Baden-Badenu. Dopady mohou pocítit i cestující z České republiky, neboť na pátek byly odřeknuty spoje mezi Prahou a Düsseldorfem a Kolínem nad Rýnem / Bonnem.

Důvodem výstražné stávky je spor odborů Verdi se svazem společností, které zajišťují letištní kontroly (BDLS). Odbory žádají zvýšení příplatků za práci o víkendech, o svátcích a v noci a chtějí také upravit tarifní pravidla o odměnách za přesčasy. Další kolo zatím neúspěšného vyjednání bude za týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...