Bezpečnostní ohrožení Švédska se podle tamních tajných služeb zvyšuje. Za největší hrozbu nyní civilní i vojenská rozvědka označují Rusko. Situaci hodnotí jako nejvážnější od začátku osmdesátých let. Švédsko vloni na jaře společně s Finskem požádalo o vstup do Severoatlantické aliance. Schválení vstupu ale nyní zdržuje Turecko.
Svět nebyl od doby studené války z pohledu Švédska tak nebezpečný, jako je nyní. Rusko podle jeho tajných služeb nepodniká otevřené vojenské kroky. K násilí ale – jak ukázal poslední rok – nemá daleko.
„Není to jenom o vojenské hrozbě. Jde o ohrožení výzvědného charakteru, o to, že se někdo snaží mnoha různými způsoby ovlivňovat naši ekonomiku, infrastrukturu, zmocnit se vyspělých technologií,“ prohlásila šéfka švédské vojenské výzvědné a bezpečnostní služby MUST Lena Hallinová.
Také civilní rozvědka SÄPO varuje před Ruskem, rostoucím extremismem i hybridní válkou na sociálních sítích. „Děje se to infiltrací a ovlivňováním osob s rozhodovací pravomocí. Ale také budováním schopnosti vytvářet alternativní sociální strukturu,“ řekla Susanna Trehörningová z oddělení rozvědky pro boj proti terorismu.
Podle ředitelky švédské tajné služby SÄPO Charlotte von Essenové se tyto hrozby vzájemně zesilují. Celkově to vede k výrazně zhoršené bezpečnostní situaci ve Švédsku. „Tyto hrozby se vzájemně zesilují. Přispět může každý tím, že bude kriticky přistupovat ke zdrojům. Nešiřte informace, u nichž neznáte toho, kdo za nimi stojí,“ řekla.
Vstup Švédska do NATO
Příklad poškození bezpečnostních zájmů Švédska není tak dávný. Antiislámský provokatér ve Stockholmu před tureckým velvyslanectvím spálil korán, který je pro muslimy posvátný. Povolení k demonstraci mu zařídil krajně pravicový novinář, jenž dřív spolupracoval s prokremelským kanálem RT. Turecko, které tehdy postupně překonávalo výhrady vůči vstupu Švédska do NATO, ratifikaci prohlásilo za nemožnou.
„Jednotlivé projevy prováděné malými skupinkami, nebo dokonce jednotlivci, mají důsledky pro to, jak je Švédsko vnímáno v zahraničí,“ komentoval švédský premiér Ulf Kristersson.
Souseda se snaží podržet Finsko, které chce vstoupit do NATO společně s ním. Finská premiérka Sanna Marinová to zdůraznila na mnichovské bezpečnostní konferenci. Finský prezident Sauli Niinistö ale naznačil, že akceptuje rychlejší vstup své země do Aliance. „V tomto procesu jdeme (se Švédskem) ruku v ruce ve všech otázkách, které závisí na nás. Ratifikace ale bohužel není v našich rukou,“ poznamenal Niinistö.
„Ovlivní to naše partnerství s Finskem, zároveň musím říct, že nám prospěje víc, když vstoupí aspoň jeden, než kdyby nevstoupil žádný z nás,“ uvedla Hallinová.
Obě země se záměrem vstoupit do NATO vzdaly desítky let budované neutrality. Bezpečnostní situaci ale pokládají za natolik zhoršenou, že je to pro ně nejlepší volba.
