Nejvyšší soud USA nechal v platnosti Trumpovo nařízení umožňující snazší vracení migrantů

Nahrávám video

Americký nejvyšší soud ponechal v platnosti opatření o jednodušším vracení migrantů. Nařízení zavedl bývalý prezident Donald Trump, který ho hájil jako nástroj proti šíření covidu. Úřady dekret od března 2020 uplatnily zhruba u dvou a půl milionu případů. Republikáni rozhodnutí vítají, avšak Bidenova administrativa dál mluví o reformě migrační politiky.

Řada migrantů strávila další studenou noc v přístřešku v Juarezu u americko-mexických hranic čekáním na zprávu z Washingtonu, která jim mohla změnit život. Doufala v to i Norky Jamarová, která s rodinou utekla z Venezuely. „Po zprávách, které jsme teď dostali, se naše naděje trochu vytratila, ale spoléháme se na víru v Boha,“ říká.

Výrazně nižší šance na azyl migranty od další cesty neodrazuje. Plánují do USA zamířit nelegálně i přes větší nebezpečí. Na svou šanci jich jen v příhraničí podle CNN čeká přes dvacet tisíc. „Migranti se teď víc budou snažit přejít přes hory, průsmyky, zkrátka kudykoli budou mít šanci, že tam dorazí,“ míní ředitel organizace Naděje Elías Rodríguez.

Automaticky vracet příchozí bez možnosti požádat o ochranu umožnila Trumpova administrativa v roce 2020, oficiálně kvůli covidu. Platnost nařízení měla původně vypršet 21. prosince, teď ji nejvyšší soud hlasy pěti jeho členů proti čtyřem prodloužil – přinejmenším do doby, než skončí všechny spory o kontroverzní opatření u nižších instancí.

„Soud podle všeho nerozhodne až do června, do té doby se musíme nařízením řídit. Myslím ale, že už mělo být zrušené,“ podotkl americký prezident Joe Biden.

Podle lidskoprávních organizací opatření porušuje mezinárodní závazek pomoci všem, kteří prchají před pronásledováním. Republikáni, kteří ovládají většinu dotčených států, v něm naopak vidí ochranu před nezvladatelnou migrační vlnou. „Pokud ho demokraté zruší, na hranici bude přicházet patnáct tisíc lidí denně,“ varuje republikánská senátorka Marsha Blackburnová.

I přes přísnější pravidla je situace v amerických příhraničních městech kritická. Tlak migrantů se od léta zvyšuje, úřady ho nezvládají. Třeba texaské El Paso kvůli jejich přílivu týden před Vánoci vyhlásilo stav nouze. V celé zemi čeká na vyřízení žádosti o azyl přes jeden a půl milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
03:23Aktualizovánopřed 31 mminutami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem.
před 1 hhodinou

Le Penová oznámila, že bude kandidovat v prezidentských volbách

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
19:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
13:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZačalo dobrovolné vojenské cvičení středoškoláků. Hlásí se i řada dívek

V deseti vojenských útvarech začalo dobrovolné cvičení středoškoláků. I druhý ročník provází velký zájem, přihlásilo se jich 1200. Včetně řady dívek. Armáda po loňské zkušenosti otevřela dvojnásobek míst. Ani to ale mnohde nestačilo – třeba na základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Kdo výcvikem projde a složí přísahu, má nárok na odměnu skoro 47 tisíc hrubého. V seznamu materiálu pro každého cvičence či cvičenku nechybí například karimatka, lopatka nebo maskovací barvy.
před 3 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Farage rezignuje na post poslance a bude usilovat o znovuzvolení

Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage v úterý oznámil, že rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel. Představitelé dalších britských politických stran jeho vystoupení označili za zoufalý výstup nebo trik s cílem odvést pozornost od obvinění.
15:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled