Podle amerického Institutu pro studium války (ISW), který pravidelně analyzuje ruské tažení na Ukrajině, nezajistí nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina zvýšit početní stav ozbrojených sil výraznější bojovou sílu federace v blízké budoucnosti. Dekret zároveň naznačuje, že Rusko v nejbližší době pravděpodobně nevyhlásí masovou mobilizaci.
Putinův dekret má pomoct k navýšení bojových sil Ruska. Situace tamní armády je však složitější
Podle zveřejněného dokumentu se má početní stav ruské armády zvýšit od 1. ledna ze současných zhruba 1,9 milionu na 2,04 milionu. Z toho má být 1 150 628 příslušníků aktivního vojenského personálu.
Oznámení o relativně skromném zvýšení vojenského stavu o přibližně 137 tisíc osob svědčí o tom, že Putin zůstává odhodlán vyhnout se úplné mobilizaci, jak předpokládá ISW. Kreml ale podle něj sotva vytvoří dostatek sil, aby dosáhl početního stavu více než 1,15 milionu aktivních vojáků. Historicky totiž ruské ozbrojené síly vytyčených cílů ohledně svého početního stavu nedosahují.
Podle údajů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) mělo Rusko na začátku tohoto roku k dispozici 900 tisíc příslušníků aktivního vojenského personálu a asi dva miliony rezervistů, kteří sloužili v armádě v posledních pěti letech.
Vnitřní třenice
Analytici předpovídají, že Rusko při náboru vojáků narazí na potíže, navíc po invazi poklesly výcvikové možnosti, protože Kreml poslal do bojů i cvičné jednotky, které utrpěly ztráty. V říjnu by Rusko mohlo k doplnění ztrát v podobě pravděpodobně desítek tisíc zabitých a těžce raněných vojáků využít podzimního odvodu do armády, který by měl zajistit okolo 130 tisíc povolanců.
Ke kýženému navýšení početního stavu by mohl Kreml alternativně použít i ozbrojené síly samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky a oficiálně je začlenit do ruské armády. V obou případech ale nebude „čistý přírůstek“ bojových sil podle ISW velký.
Ruské federální regiony přesto pokračují v dalších náborových akcích pro takzvané „dobrovolnické“ prapory, které se nadále rozmisťují na cvičiště před nasazením na Ukrajinu. Podle ruských médií některé prapory už dokončují svůj výcvik a v blíže nespecifikovaném datu se přesunou na Ukrajinu.
ISW v analýze ale upozorňuje také na možné vnitřní třenice mezi složkami různých ruských konvenčních sil, speciálními silami, pracovníky soukromých vojenských společností a členy národní gardy, které mohou narůstat. Napjaté vztahy mezi frakcemi by mohly narušit vzájemnou důvěru nezbytnou k tomu, aby jednotky mohly účinně spolupracovat v boji, jak se uvádí v analýze.
Pomalý postup
Britské ministerstvo obrany navíc k vývoji války na Ukrajině uvedlo, že ruská ofenziva se kvůli nevýkonnosti armády a prudkému ukrajinskému odporu zadrhla. Úřad zároveň popřel nedávné tvrzení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, podle něhož se Moskva svým pomalým postupem snaží vyhnout civilním obětem.
Ministerstvo doplnilo, že Kreml ve skutečnosti není s pomalým tempem ofenzivy na Ukrajině spokojený a že Šojgu s Putinem kvůli němu pravděpodobně postavili mimo službu nejméně šest generálů. Zároveň uvedlo, že ve stejný den, kdy Šojgu mluvil o snižování obětí mezi civilisty, zasáhla ruská balistická střela krátkého doletu Iskander vlak v Čaplyne a zabila nejméně dvě děti a způsobila více než dvě desítky dalších obětí.
Z toho podle Londýna vyplývá, že Rusku nevadí působit škody včetně úmrtí a zranění civilistů, když se mu zdá, že mu raketové nebo dělostřelecké údery přinesou vojenskou výhodu.
Moskva o svých celkových ztrátách na Ukrajině mlčí. Naposledy v březnu informovala, že o život přišlo 1351 ruských vojáků. Podle odhadů západních odborníků by počet padlých vojáků na ruské straně mohl být až desetkrát vyšší než naposledy přiznané číslo. Kyjev pak tvrdí, že ruské síly přišly od začátku války 24. února o více než 46 tisíc vojáků, jak udává Ukrajinska pravda.
O svých ztrátách neinformuje pravidelně ani Ukrajina. Tento týden ale náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj oznámil, že ve válce s Ruskem padlo téměř devět tisíc ukrajinských vojáků. Tvrzení ani jedné z válčících stran o skutečných počtech mrtvých nelze v situaci pokračujících bojů nezávisle ověřit.
