Do daňového řízení s hamburskou bankou jsem nezasahoval, řekl vyšetřovatelům kancléř Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz opět odmítl, že by jako někdejší starosta Hamburku měl jakýkoli vliv na daňové řízení s tamní bankou Warburg při skandálu kolem takzvaných cum-ex transakcí s cennými papíry. Scholz to v pátek prohlásil před vyšetřovacím výborem regionálního hamburského parlamentu, který kauzu rozplétá.

„Na daňová řízení s bankou Warburg jsem neměl žádný vliv,“ řekl sociálnědemokratický kancléř, který byl v letech 2011 až 2018 hamburským starostou. „Neexistovaly žádné politické zásahy do daňových řízení,“ dodal.

Vyšetřovací výbor se věnuje tomu, zda vedoucí představitelé sociální demokracie (SPD) neměli vliv na daňové procesy spojené s bankou. V případě Scholze jde o tři schůzky v letech 2016 a 2017 s představiteli bankovního domu Christianem Oleariusem a Maxem Warburgem. Schůzky s nimi nynější kancléř nepopírá, tvrdí ale, že si podrobnosti rozhovorů nepamatuje.

Německá média poukazují na to, že po těchto schůzkách finanční úřad v Hamburku, který je rovněž spolkovou zemí, nevymáhal po bance 47 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun) mylně vyplacené daňové vratky. Do řízení se ale krátce před promlčením vložilo spolkové ministerstvo financí, které nařídilo vymáhat na bance 43 milionů eur (jedna miliarda korun).

Cum-ex transakce spočívají v rychlé výměně akcií mezi více subjekty v den rozhodný pro výplatu dividendy. Cílem je, aby nebylo jasné, kdo má povinnost odvést daň z kapitálových výnosů, jejíž sazba činí v Německu 25 procent.

Na detaily jednání si už nepamatuji, řekl kancléř

Páteční svědecká výpověď před vyšetřovacím výborem byla pro Scholze druhá, poprvé před ním hovořil loni v dubnu jako vicekancléř a sociálnědemokratický kandidát na kancléře. Právě tehdy řekl, že s vedoucími činiteli banky se sice sešel, ale na detaily jednání se nepamatuje.

Před týdnem novináře na kancléřově tiskové konferenci zajímalo, zda si Scholz nějaké nové okolnosti schůzek nevybaví. Scholz ale uvedl, že vše již řekl. Řekl také, že předchozí vyšetřování ukázala, že politici na úředníky nátlak nevyvíjeli. Na dotazy, proč si zmíněné schůzky podrobně nepamatuje, kancléř odpovídá, že jako starosta pracoval a scházel se s lidmi od rána až do noci a nemůže si přesně vybavit každou podrobnost.

Vedle hamburského parlamentu se případem banky Warburg zabývá i státní zastupitelství v Kolíně nad Rýnem. To vyšetřuje dva bývalé sociálnědemokratické politiky Alfonse Pawelczyka a Johannese Kahrse kvůli možnému zapojení do daňového podvodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 5 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 21 hhodinami
Načítání...