U Trumpa se našly utajované dokumenty. Je podezírán z porušení zákona o špionáži

8 minut
Horizont ČT24: Kauza policejní prohlídky v domě bývalého amerického prezidenta
Zdroj: ČT24

Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v pondělí v sídle exprezidenta Donalda Trumpa zajistili dokumenty s různými stupni utajení, uvedlo v pátek americké ministerstvo spravedlnosti. O povolení k prohlídce žádali vyšetřovatelé i kvůli podezření na porušení zákona o špionáži. Příkaz k domovní prohlídce nechal zveřejnit americký federální soud.

Deník The Wall Street Journal (WSJ), který se dostal k oficiálním záznamům o bezprecedentním zásahu mezi prvními, napsal, že vyšetřovatelé si z Trupova floridského bydliště odnesli jedenáct souborů dokumentů podléhajících utajení. Některé ze zabavených dokumentů byly údajně označené jako přísně tajné, což by znamenalo, že byly určené k uchovávání pouze ve speciálních vládních prostorách.

Zprávy navazují na předchozí informace amerického tisku o tom, jaké materiály v Trumpově rezidenci federální vyšetřovatelé hledali. Podle informací listu The Washington Post se agenti FBI na místo vydali i kvůli dokumentům týkajícím se jaderných zbraní.

Americký federální soud nechal v pátek zveřejnit příkaz k domovní prohlídce Trumpovy rezidence, v dokumentu je také soupis zabavených předmětů.

Deníku The New York Times (NYT) zase nejmenovaný informovaný zdroj řekl, že panovaly obavy ohledně výskytu záznamů souvisejících s takzvanými programy se zvláštním přístupem, což je označení, které je zpravidla vyhrazené pro „extrémně citlivé operace“ Spojených států v zahraničí.

Dokumenty označené jako přísně tajné

Nové informace vychází z povolení k domovní prohlídce, které minulý pátek vydal federální soudce, a ze stručného výčtu zabavených věcí, jehož kopii Trumpovi právníci dostali po zásahu. V povolení k prohlídce se podle médií mluví o třech zákonech, jejichž možným porušením FBI zdůvodnil žádost. Kromě zákona proti špionáži z roku 1917 je to norma zakazující manipulaci s dokumenty ve snaze mařit vyšetřování a zákon o nepovoleném odstraňování vládních materiálů, píše NYT.

Seznam zabavených předmětů podle listu WSJ neobsahuje mnoho podrobností k nalezeným dokumentům. Jedna sada je v něm například označena jako „různé“ tajné a přísně tajné dokumenty. Na přísně tajné dokumenty údajně odkazovaly ještě další čtyři body seznamu.

Agenti FBI podle informací WSJ z exprezidentova resortu Mar-a-Lago odnesli asi dvacet krabic s předměty. Americká média už dříve informovala, že pondělní domovní prohlídka, kterou odsouhlasil federální soudce, trvala několik hodin a týkala se také Trumpovy pracovny v areálu u města West Palm Beach.

Zásah znamenal mimořádnou eskalaci mnohaměsíčního vyšetřování, které se zabývá osudem některých oficiálních záznamů po odchodu Trumpa z Bílého domu na začátku roku 2021. Trump si podle všeho na Floridu odnesl i řadu materiálů, na které se vztahuje povinnost předávat je Národnímu archivu. Ten letos do věci zapojil federální ministerstvo spravedlnosti, když nabyl podezření, že na Floridě jsou nadále také materiály podléhající utajení. Úřady se zjevně domnívaly, že takovéto dokumenty v Mar-a-Lago zůstávaly i poté, co jisté jiné dokumenty vyzvedli archiváři a vyšetřovatelé. 

Trumpovi hrozí až pět let za mřížemi

Trump a jeho právníci po pondělní domovní prohlídce odmítali jakékoli pochybení a zásah bez důkazů vykreslovali jako politicky motivovaný. Nově přicházejí s argumentem, že Trump před odchodem z funkce využil své pravomoci a dané dokumenty vyňal z utajeného režimu. „Všechno to bylo odtajněné,“ uvedl exprezident v pátečním prohlášení, aniž by poskytl jakékoli podrobnosti. 

Média podotýkají, že americká hlava státu může utajení vládních dokumentů rušit, ovšem na její pravomoci se vztahují jisté limity a pravidla. Za nepovolené odstranění či přechovávání tajných dokumentů hrozí v USA až pětileté vězení. 

Trump také v pátečním vyjádření na svých webových stránkách obvinil bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu z toho, že také přechovával utajnené dokumenty. Na to zareagoval americký Úřad národních archivů a záznamů (NARA). Ten uvedl, že dokumenty Obamovy administrativy převzal a v souladu s požadavky zákona nemá bývalý prezident Obama žádnou kontrolu nad tím, kde a jak je NARA uchovává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...