Texaská policie našla několik desítek mrtvých migrantů v kamionu

Nejméně čtyřicet šest mrtvých těl nalezla americká policie v nákladním prostoru kamionu na okraji texaského města San Antonio. Jejich smrt způsobilo horko. S odvoláním na šéfa místního hasičského sboru Charlese Hooda to uvedla agentura Reuters. Podle listu The New York Times (NYT) se jednalo o migranty.

Další lidé, včetně čtyř dětí, byli v pondělí večer místního času (v noci na úterý SELČ) nalezeni živí a převezeni do nemocnic, uvedl šéf hasičů. Mezi mrtvými nejsou žádné děti, dodal. Informace o obětech se zpočátku mírně rozcházely. Reuters nejprve hovořil o čtyřiceti lidských tělech, jejich počet později vzrostl na šestačtyřicet.

Šéf městských hasičů Charles Hood, kterého cituje BBC, uvedl, že přeživší pacienti, kterým pomáhali se dostat do nemocnice, byli „na dotek rozpálení“. Podle něj nebyla v autě ani žádná potřebná technika: „Trpěli úpalem, vyčerpáním z horka. Ve vozidle nebyly žádné známky vody. Jednalo se o chladírenský tahač s návěsem, ale na této soupravě nebyla viditelná žádná funkční klimatizační jednotka.“ 

Tři lidé jsou ve vazbě

Všechny oběti pravděpodobně překročily hranice Spojených států nelegálně, jejich národnost však zatím není známá. Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard uvedl, že na místo zamířil konzul. Podle šéfa mexické diplomacie jsou mezi hospitalizovanými dva Guatemalci. 

Podle amerických médií je místo, kde byl kamion odstaven, asi dvě stě kilometrů od nejbližšího hraničního přechodu. Řidič ho podle všeho opustil krátce předtím, než byla těla objevena.

Kamion byl vedle železničních kolejí v odlehlé oblasti na jižním okraji města. Tři lidé jsou ve vazbě, uvedl šéf policie v San Antoniu William McManus, podle kterého se jedná o nejhorší incident tohoto druhu ve městě. Neuvedl žádné podrobnosti o zadržených.

Smrt migrantů jako politické téma

San Antonio a další texaská města nyní zažívají vlnu veder, poznamenal Reuters. Teploty v San Antoniu, které je vzdáleno od mexických hranic asi 250 kilometrů, se v pondělí vyšplhaly až na 39,4 stupně Celsia.

Republikánský guvernér Texasu Greg Abbott, který učinil migraci ústředním bodem své volební kampaně, označil za viníka úmrtí amerického prezidenta Joea Bidena. „Jsou důsledkem jeho smrtící politiky otevřených hranic,“ napsal na Twitteru. Za rekordní počet migrantů, kteří v posledních měsících překročili americko-mexickou hranici Bidena kritizuje vícero politických oponentů.

V květnu bylo u hranice zadrženo rekordních více než 239 tisíc lidí. Federální Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) očekává, že letos bude zadrženo ještě více osob než loni, kdy pohraniční stráž zatkla 1,73 milionu lidí. Podle CBP v poslední době přibylo imigrantů i z jiných než latinskoamerických zemí, například z Turecka, Indie a Ruska. Chris Magnus z tohoto úřadu upozornil, že s létem budou životy imigrantů ohrožené vedrem. „Podél jihozápadní hranice panuje extrémní počasí, je tam mimořádné horko a migranty čekají po překročení hranice míle pochodu neúprosnou pouští,“ řekl.  

Druhé nejlidnatější město v americkém státě Texas v minulosti zaznamenalo podobné případy jako ten nynější. V roce 2017 zemřelo deset migrantů poté, co zůstali uvězněni v kamionu zaparkovaném u obchodu Walmart v San Antoniu. V roce 2003 bylo v nákladním autě jihovýchodně od tohoto města nalezeno devatenáct migrantů.

Velké nákladní automobily se staly oblíbenou metodou pašování na počátku devadesátých let dvacátého století v souvislosti s nárůstem kontroly amerických hranic v San Diegu a El Pasu v Texasu, které byly v té době nejrušnějšími koridory pro nelegální přechody.

Podobné případy v minulosti otřásly i Evropou. Britští policisté našli v roce 2019 v hrabství Essex na jihovýchodě Anglie v kamionu 39 mrtvých vietnamských migrantů. V červnu 2000 našla policie v nákladním vozu v britském přístavu Dover 58 mrtvých čínských uprchlíků. Nejhorší tragédii tohoto druhu v Evropě bylo nalezení odstaveného chladírenského vozu u rakouské obce Parndorf v srpnu 2015, kde policisté objevili 71 mrtvých těl v pokročilém stadiu rozkladu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 4 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 5 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 7 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNATO cvičí obranu před Ruskem i za účasti českých výsadkářů

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.
před 9 hhodinami
Načítání...