Nový premiér Golob Slovinsku slibuje nezávislá média, solidaritu i blízkost k EU

Slovinský parlament schválil ve funkci premiéra proevropského liberála Roberta Goloba. Jeho strana Hnutí Svoboda (Gibanje Svoboda) vyhrálo dubnové volby. Politický nováček a někdejší manažer energetické firmy Golob nahradí dosavadního premiéra Janeze Janšu. O složení přísahy informovala agentura AFP.

Pro Goloba hlasovalo 54 z 90 poslanců, proti jich bylo 30. Golob vytvoří středolevicovou koalici se sociálními demokraty a uskupením Levice. Premiérem vybrané ministry by měl parlament v jejich funkcích potvrdit příští týden.

„Voliči se jasně rozhodli, že chtějí žít v normálním státě bez trvalé nejistoty,“ řekl Golob při zahájení zasedání parlamentu.

V projevu bezprostředně před hlasováním uvedl, že jeho kabinet se bude orientovat na sociální spravedlnost, solidaritu a budování znalostní společnosti. Hlavními prioritami bude zmírnění potíží ve zdravotnictví a omezení rostoucích cen energií a potravin, cituje Goloba agentura DPA.

Nový premiér plánuje přijmout zákony zaručující svobodu médií a revidovat některá rozhodnutí odstupující vlády. Patří mezi ně dohoda o nákupu obrněných vozidel za 340 milionů eur (8,4 miliardy korun) od Německa, píše AFP.

Nová vládní koalice pravděpodobně přinese výraznou změnu ve vztazích mezi Evropskou unií a Slovinskem, které je jejím členem. Konzervativní premiér Janša Unii opakovaně kritizoval a Evropskou komisi označoval za „přeplacené byrokraty“. Čelil také kritice, že chce omezovat nezávislost tisku či soudů a že míní kopírovat styl vládnutí svého spojence a maďarského premiéra Viktora Orbána. Naopak Golobova strana vystupuje směrem k EU vstřícněji.

  • Golobem vedené Hnutí Svoboda, které je označováno za liberálně zelené, překvapivě jasně zvítězilo v dubnových volbách, když získalo 35,5 procenta hlasů voličů a 41 mandátů v devadesátičlenném parlamentu. Podle analytiků bylo toto na slovinské poměry rekordní vítězství umožněno přesunem levicově orientovaných voličů k politickému nováčkovi Golobovi, který podle nich jako jediný mohl ukončit vládu kontroverzního Janeze Janši.
  • Dlouholetý úspěšný šéf a menšinový akcionář největšího slovinského dodavatele elektrické energie, společnosti GEN-I, se přitom rozhodl znovu aktivně zapojit do politiky až na přelomu roku, když loni firmu po sérii restrukturalizací převzal stát a Golob byl odvolán. Jako cestu k moci si zvolil teprve na začátku roku 2021 založenou slovinskou neparlamentní Stranu zelených (Z.DEJ), které dal po svém zvolení předsedou počátkem letošního roku nový název a novou identitu.
  • „Politika mě nedosadila do mojí funkce (šéfa GEN-I, pozn. ČTK), ale naopak to byla politika, která mě přinutila k tomu, že jsem se sám začal politikou zabývat,“ řekl Golob poté, co opustil vysoký manažerský post a začal se znovu veřejně angažovat. Už v minulosti byl mimo jiné místopředsedou středolevicové strany Pozitivní Slovinsko, která v roce 2011 vyhrála parlamentní volby, a po jejím rozpadu se angažoval ve straně bývalé premiérky Alenky Bratušekové. Působí i v komunální politice ve městě Nova Gorica.
  • Právě k Bratušekové, která vedla slovinskou vládu mezi březnem 2013 a zářím 2014, a také k premiérovi z let 2018–2020 Marijanu Šarecovi, má Golob relativně blízko. Důkazem je mimo jiné to, že ačkoli strany obou těchto politiků zůstaly v dubnových volbách hluboko pod hranicí vstupu do parlamentu, získají důležitá místa v chystané vládě. Šarec by se měl stát ministrem obrany a Bratušeková má řídit ministerstvo infrastruktury. A to „ke zděšení Janeze Janši“, jak napsal komentátor chorvatského webu tportal.hr.
  • Golob, který po svém zvolení do čela Hnutí Svoboda vyzdvihl jako klíčové body své politiky klimatickou politiku, dále zdravotní péči a mezigenerační výzvy ve Slovinsku, přitom nechce dopadnout jako Bratušeková i Šarec, tedy stát se krátkodechou politickou kometou, která brzy zapadne. Podle analytiků by se rád udržel u moci alespoň dvě volební období a sjednotil kolem sebe slovinskou liberální scénu, jako se to podařilo Janezi Drnovšekovi, premiérovi z let 1992 až 2002 a poté prezidentovi Slovinska.
  • Jako premiér chce upevnit vztahy Slovinska s Evropskou unií, narušené za Janšovy vlády kvůli jeho blízkému vztahu s maďarským lídrem Viktorem Orbánem. „Naše země se vždy orientovala na západní Evropu a já jsem přesvědčen, že se k této naší rodině zase vrátíme,“ řekl během předvolební kampaně agentuře AFP Golob, který jako jeden z prvních kroků plánuje zrušení plotu na hranicích s Chorvatskem, vybudovaného během migrační krize po roce 2015.
  • Robert Golob se narodil 23. ledna 1967 ve městě Šempeter pri Gorici. Absolvoval elektrotechniku na Univerzitě v Lublani a poté postdoktorandský program na univerzitě v Atlantě v USA, kde získal prestižní Fulbrightovo stipendium. Na přelomu tisíciletí byl státním tajemníkem ministerstva ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů, do povědomí ale vstoupil jako zkušený manažer a podnikatel. Založil vlastní energetickou společnost, v roce 2006 přešel do čela společnosti GEN-I.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusku bychom se měli ubránit i bez Američanů, říká polský exgenerál Kraszewski

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.
před 1 mminutou

„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.
před 1 hhodinou

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters.
06:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sucho na východě a povodně na západě. Vyšla zpráva o evropském klimatu

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Modré přilby na jihu Libanonu odkrývají sklady zbraní Hizballáhu

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.
před 3 hhodinami

EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.
před 4 hhodinami

Humanitární krize v Súdánu se prohlubuje

Povstalecké Jednotky rychlé podpory v Súdánu se nevzdávají. Na konci března se sice stáhly z metropole Chartúmu, přesně dva roky od vypuknutí nové fáze občanské války ale oznámily, že dostaly pod kontrolu tábor čítající sedm tisíc uprchlíků v Dárfúru. Podle OSN už při bojích zemřelo nejméně sto civilistů. Jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě se tak nadále prohlubuje. Špatná situace panuje zejména ve frontových oblastech, kde podvýživou trpí desítky tisíc dětí.
před 10 hhodinami

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...