Nový premiér Golob Slovinsku slibuje nezávislá média, solidaritu i blízkost k EU

Slovinský parlament schválil ve funkci premiéra proevropského liberála Roberta Goloba. Jeho strana Hnutí Svoboda (Gibanje Svoboda) vyhrálo dubnové volby. Politický nováček a někdejší manažer energetické firmy Golob nahradí dosavadního premiéra Janeze Janšu. O složení přísahy informovala agentura AFP.

Pro Goloba hlasovalo 54 z 90 poslanců, proti jich bylo 30. Golob vytvoří středolevicovou koalici se sociálními demokraty a uskupením Levice. Premiérem vybrané ministry by měl parlament v jejich funkcích potvrdit příští týden.

„Voliči se jasně rozhodli, že chtějí žít v normálním státě bez trvalé nejistoty,“ řekl Golob při zahájení zasedání parlamentu.

V projevu bezprostředně před hlasováním uvedl, že jeho kabinet se bude orientovat na sociální spravedlnost, solidaritu a budování znalostní společnosti. Hlavními prioritami bude zmírnění potíží ve zdravotnictví a omezení rostoucích cen energií a potravin, cituje Goloba agentura DPA.

Nový premiér plánuje přijmout zákony zaručující svobodu médií a revidovat některá rozhodnutí odstupující vlády. Patří mezi ně dohoda o nákupu obrněných vozidel za 340 milionů eur (8,4 miliardy korun) od Německa, píše AFP.

Nová vládní koalice pravděpodobně přinese výraznou změnu ve vztazích mezi Evropskou unií a Slovinskem, které je jejím členem. Konzervativní premiér Janša Unii opakovaně kritizoval a Evropskou komisi označoval za „přeplacené byrokraty“. Čelil také kritice, že chce omezovat nezávislost tisku či soudů a že míní kopírovat styl vládnutí svého spojence a maďarského premiéra Viktora Orbána. Naopak Golobova strana vystupuje směrem k EU vstřícněji.

  • Golobem vedené Hnutí Svoboda, které je označováno za liberálně zelené, překvapivě jasně zvítězilo v dubnových volbách, když získalo 35,5 procenta hlasů voličů a 41 mandátů v devadesátičlenném parlamentu. Podle analytiků bylo toto na slovinské poměry rekordní vítězství umožněno přesunem levicově orientovaných voličů k politickému nováčkovi Golobovi, který podle nich jako jediný mohl ukončit vládu kontroverzního Janeze Janši.
  • Dlouholetý úspěšný šéf a menšinový akcionář největšího slovinského dodavatele elektrické energie, společnosti GEN-I, se přitom rozhodl znovu aktivně zapojit do politiky až na přelomu roku, když loni firmu po sérii restrukturalizací převzal stát a Golob byl odvolán. Jako cestu k moci si zvolil teprve na začátku roku 2021 založenou slovinskou neparlamentní Stranu zelených (Z.DEJ), které dal po svém zvolení předsedou počátkem letošního roku nový název a novou identitu.
  • „Politika mě nedosadila do mojí funkce (šéfa GEN-I, pozn. ČTK), ale naopak to byla politika, která mě přinutila k tomu, že jsem se sám začal politikou zabývat,“ řekl Golob poté, co opustil vysoký manažerský post a začal se znovu veřejně angažovat. Už v minulosti byl mimo jiné místopředsedou středolevicové strany Pozitivní Slovinsko, která v roce 2011 vyhrála parlamentní volby, a po jejím rozpadu se angažoval ve straně bývalé premiérky Alenky Bratušekové. Působí i v komunální politice ve městě Nova Gorica.
  • Právě k Bratušekové, která vedla slovinskou vládu mezi březnem 2013 a zářím 2014, a také k premiérovi z let 2018–2020 Marijanu Šarecovi, má Golob relativně blízko. Důkazem je mimo jiné to, že ačkoli strany obou těchto politiků zůstaly v dubnových volbách hluboko pod hranicí vstupu do parlamentu, získají důležitá místa v chystané vládě. Šarec by se měl stát ministrem obrany a Bratušeková má řídit ministerstvo infrastruktury. A to „ke zděšení Janeze Janši“, jak napsal komentátor chorvatského webu tportal.hr.
  • Golob, který po svém zvolení do čela Hnutí Svoboda vyzdvihl jako klíčové body své politiky klimatickou politiku, dále zdravotní péči a mezigenerační výzvy ve Slovinsku, přitom nechce dopadnout jako Bratušeková i Šarec, tedy stát se krátkodechou politickou kometou, která brzy zapadne. Podle analytiků by se rád udržel u moci alespoň dvě volební období a sjednotil kolem sebe slovinskou liberální scénu, jako se to podařilo Janezi Drnovšekovi, premiérovi z let 1992 až 2002 a poté prezidentovi Slovinska.
  • Jako premiér chce upevnit vztahy Slovinska s Evropskou unií, narušené za Janšovy vlády kvůli jeho blízkému vztahu s maďarským lídrem Viktorem Orbánem. „Naše země se vždy orientovala na západní Evropu a já jsem přesvědčen, že se k této naší rodině zase vrátíme,“ řekl během předvolební kampaně agentuře AFP Golob, který jako jeden z prvních kroků plánuje zrušení plotu na hranicích s Chorvatskem, vybudovaného během migrační krize po roce 2015.
  • Robert Golob se narodil 23. ledna 1967 ve městě Šempeter pri Gorici. Absolvoval elektrotechniku na Univerzitě v Lublani a poté postdoktorandský program na univerzitě v Atlantě v USA, kde získal prestižní Fulbrightovo stipendium. Na přelomu tisíciletí byl státním tajemníkem ministerstva ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů, do povědomí ale vstoupil jako zkušený manažer a podnikatel. Založil vlastní energetickou společnost, v roce 2006 přešel do čela společnosti GEN-I.