Ve Spojených státech se rozhořela obří politická bitva o volební zákony. Demokraté obviňují republikány, že se snaží omezit možnosti hlasování a tím docílit menšího počtu odevzdaných hlasů od černochů a hispánců, kteří většinou volí demokraty. Republikáni naopak kritizují demokraty za jimi prosazované změny, které volby otevírají například i pro občany cizích států.
Demokraté a republikáni se přetahují o volební pravidla v USA
Horizont ČT24: Americká bitva o podobu voleb (zdroj: ČT24)
Ve Spojených státech jako by byly dva typy voličů, uvádí zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. První hlasují téměř výhradně v samotný den voleb ve volební místnosti. Ti nejčastěji dají hlas republikánům. Druzí naopak využívají hlasování v předtermínu a korespondenční volbu. A hlasují většinou pro demokraty.
A právě ti podezírají republikány, že dělají vše proto, aby jejich voliče – často z etnických menšin – nenechali hlasovat. Zavádějí například přísnější požadavky na identifikaci voličů, zkracují čas pro vyžádání korespondenčního hlasovacího lístku nebo omezují volební urny v ulicích.
Prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová proto vyzvali k prosazení federálních hlasovacích pravidel, které by stály nad zákony jednotlivých států. A také mimochodem podpořily způsoby hlasování, které preferují voliči demokratů.
„Věřím, že ohrožení naší demokracie je tak vážné, že musíme najít cestu, jak zákon o hlasovacích právech schválit,“ prohlásil Biden.
Jak změnit pravidla pro přijímání zákonů?
Kardinální otázkou nyní je, jak toho dosáhnout. Demokratická strana potřebuje pro schválení takového zákona ve stočlenném Senátu šedesát hlasů, které nemá. Síly jsou nyní rozděleny přesně půl na půl.
Prezident se tedy vyslovil pro změnu pravidel, která by umožnila přijímat všechny zákony v Senátu jen prostou většinou. To by nahrávalo demokratům, protože při rovnosti hlasování má rozhodující – padesátý první hlas – viceprezidentka Harrisová. Pro americký politický systém by to byla naprostá revoluce.
Progresivní demokraté přicházejí s nevšedními pravidly
Jenže republikáni prezidentovi vzkazují, že nic z toho neprojde. Hodlají bojovat i proti kontroverzním plánům progresivních demokratů. Ti v New Yorku například prosadili, že v obecních volbách zde mohou hlasovat i lidé bez amerického občanství, co se přihlásili k pobytu alespoň třicet dní před volbami. „Je naprosto zásadní, aby lidé žijící v dané obci měli právo rozhodnout, kdo jim bude vládnout,“ zdůvodňuje to starosta New Yorku Eric Adams.
Ve městě by tak nově získalo hlasovací právo na 800 tisíc lidí. Podle průzkumů často tíhnou k Demokratické straně. O zákon se svede ještě velká soudní bitva, poznamenal zpravodaj Miřejovský. A dodal, že republikánské státy jako Florida nebo Alabama už preventivně učinily kroky, které nedovolí v jejich městech zavádět „newyorské“ změny.
Už letos na podzim se navíc v USA budou konat volby do obou komor Kongresu. Při nich tradičně oslabuje strana prezidenta. Letos se čeká, že pozice Demokratické strany i samotného prezidenta Bidena oslabí výrazně.