Mezi Británií a EU začnou od nového roku platit plné celní kontroly

2 minuty
Události: Celní kontroly na hranicích Británie
Zdroj: ČT24

Už od soboty začnou mezi Velkou Británií a Evropskou unií platit plné celní kontroly. Dotknou se všech dovozců, včetně českých firem a řidičů kamionů. Jedinou výjimkou je obchod s Irskem. V případě jeho severní části, která je součástí Spojeného království, stále probíhají složitá jednání mezi Londýnem a Bruselem. Po rezignaci ministra pro brexit je má nově na starost britská ministryně zahraničí.

Brexit zkomplikoval i zdražil obchod s Evropskou unií. Na meziroční propad v miliardách liber si stěžují zvlášť britští vývozci jídla a nápojů. Zvyknout si musí i české firmy. 

„Dopravci se po brexitu už museli naučit mnohé, to, co možná už předtím zapomněli, protože ta výhoda být součástí jednoho evropského společenství bez hraničních kontrol, celního odbavení, je obrovská,“ říká generální tajemník sdružení dopravců ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.

Británie na rozdíl od Evropské unie po brexitu odkládala zavádění plných hraničních kontrol. Postupně s nimi Londýn začne od 1. ledna. Pro exportéry tak bude znamenat obchodování přes Lamanšský průliv stále větší byrokratickou zátěž.

Vláda premiéra Johnsona považuje brexit i přes pochyby opozice za triumfální úspěch. „Můžeme každé ráno začít s modlitbami. To bych mohl navrhnout jako sněmovní rezoluci, abychom tím brexit oslavili. Měli bychom mít brexitovou modlitbu a možná i brexitovou kantátu,“ řekl při projevu lídr britské Dolní sněmovny Jacob Rees-Mogg.

Méně globální obchod

Británie musí dál investovat desítky milionů liber do pohraniční infrastruktury. Na plné pobrexitové kontroly pořád není zcela připravená. I tak od nového roku pocítí unijní exportéři změny.

„Dopravci musí být zaregistrováni ve speciálním systému. Nedostanou se do Británie bez řádného celního odbavení zboží, a už to nepůjde udělat zpětně. To bude ta hlavní změna, která přijde od 1. ledna,“ vysvětluje Hromíř.

Anglická centrální banka spočítala, že britský obchod se stává stále míň globálním, a to ve srovnání s největšími unijními státy Německem, Francií, Itálií a Španělskem. Premiér Johnson pak čelí kritice, že po odchodu prezidenta Trumpa je slibovaná dohoda o volném obchodu s USA v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...