Erupce na La Palmě trvá už deset týdnů, zřejmě bude na ostrově nejdelší za pět set let

Erupce sopky na španělském ostrově La Palma, která trvá už deset týdnů, neustává a zřejmě se stane nejdelší erupcí na tomto Kanárském ostrově za posledních pět set let. V neděli začalo ze sopky magma vyvěrat další puklinou a z nočních leteckých záběrů je vidět, že se vytvořily dva nové proudy lávy. Informoval o tom deník El País.

„Bohužel předpověď je, že erupce v krátké době neskončí,“ oznámil novinářům v neděli Francisco Prieto z krizového štábu. Podle něj je pravděpodobné, že chrlení magmatu potrvá déle než 84 dní, což byla dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585. V pondělí je 71. den současné erupce.

Sopka masivu Cumbre Vieja, jejíž erupce začala 19. září, minulý týden po několika dnech relativního klidu opět nabrala na síle. Vytvořil se nový lávový jazyk, který mimo jiné zničil fotovoltaickou elektrárnu a velký hřbitov, který už předtím zasypala masa sopečného popela.

Neslábne ani seismická aktivita sopky. Ráno vědci zaznamenali dvě zemětřesení o síle 4,8 stupně, dosud nejsilnější otřesy během této erupce měly sílu pět stupňů.

Nové jsou úlomky skla

Novým fenoménem, z něhož mají experti podle deníku El Mundo obavy, jsou drobné úlomky vulkanického skla, jimž se říká Peleiny vlasy, podle bohyně sopek a ohně z havajské mytologie. Některé jsou jen vlákna o průměru menším než milimetr. Mohou se šířit vzduchem několik kilometrů daleko a způsobit podráždění kůže či očí.

Láva ze sopky na ostrově La Palma za deset týdnů zaplavila přes 1150 hektarů, zničila přes dva tisíce budov a řadu banánovníkových plantáží. Erupce si zatím vyžádala jednu nepřímou oběť – před dvěma týdny zemřel starší muž, který odstraňoval sopečný popel ze svého domu.

Místní úřady evakuovaly během erupce na tři tisíce lidí a opakovaně vyhlašují pro některé obce doporučení nevycházet z domu či vycházet pouze s respirátory kvůli zhoršené kvalitě vzduchu. V hotelech je nyní ubytováno na 520 lidí, kteří přišli o dům či se do něj nemohou vrátit a nemají jinou možnost bydlení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 3 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 4 hhodinami
Načítání...