Polčák by žaloval Lukašenka v Haagu. „Už jen čekám, kdo mu vyhlásí válku,“ poznamenal Ondráček

18 minut
Události, komentáře: Situace v Bělorusku
Zdroj: ČT24

Je nepochybné, že se běloruský režim dopouští násilí na svých vlastních lidech, zabíjí je, mučí, bez důvodu je zavírá, řekl v pořadu Události, komentáře europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Proto podporuje snahu europoslanců, aby Evropská unie zvážila obžalobu hlavy běloruského režimu Alexandra Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Naopak poslanec a člen meziparlamentní skupiny ČR–⁠Bělorusko Zdeněk Ondráček (KSČM) si myslí, že politika sankcí a žalob jen zhoršuje vztahy v Evropě jako celku, kam patří i Bělorusko.

Zástupci největších frakcí Evropského parlamentu v úterý vyzvali k novým opatřením Evropské unie v souvislosti s kroky běloruského režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Při rozpravě na plenárním zasedání volali po zpřísnění sankcí i po zvážení obžaloby Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Reagovali tak na pokračující represe vůči běloruské opozici i na údajné pašování migrantů k unijním hranicím organizované Lukašenkovým režimem, uvedla agentura ČTK. 

Ondráček uvedl, že Bělorusko je součástí Evropy a měli bychom hledat spíše cesty, které nás spojují, než to, co nás vede do konfliktů. „Už jenom čekám, kdy nějakého chytráka v Bruselu napadne vyhlásit Bělorusku válku,“ dodal.

Polčák připomněl tragické osudy některých obětí běloruského režimu. Domnívá se proto, že zde jde o příklad mezinárodně-právní odpovědnosti běloruského režimu a Lukašenka zejména. Z tohoto důvodu také rezoluci v europarlamentu podpořil. „Nemůžeme se tvářit, že se nic neděje.“

Jak reagovat na pašování migrantů

V další části pořadu se mluvilo o tom, jak postupovat vůči tomu, že Lukašenkův režim organizuje pašování migrantů k unijním hranicím. 

Ondráček uvedl, že pokud tu dlouho nebyla žádná ostraha unijních hranic, tak je to na pováženou. Evropská unie a státy schengenského prostoru mají podle něho povinnost zabezpečovat ochranu svých hranic. Ať už řecké, či například bělorusko-polské. „Stát, který není schopen zajistit své hranice, ať už jednotlivý stát, či Unie jako celek, tak je předurčen k zániku,“ doplnil. Myslí si, že když se EU dokázala domluvit s Tureckem a zvládnout to formou výpalného, tak by to mělo jít i s Běloruskem.

Polčák řekl, že je povinností každého členského státu chránit vnější hranice a Unie tomu musí prostřednictvím svých agentur maximálně napomoci. I českou povinností je pomáhat v této souvislosti Polsku, Lotyšsku či Litvě.

Odmítl však srovnávat Turecko s Běloruskem, u něhož jde o státem organizovaný migrační tok. Navíc v Turecku podle něj existují právní prostředky ochrany a tato země podléhá kompetenci Rady Evropy. „Musíme být (k Bělorusku) tvrdí, nenechat se vydírat.“ S Lukašenkem navíc nelze v této záležitosti obchodovat, protože je to samozvaná hlava státu, podotkl Polčák.

Jednání o kanceláři běloruské demokratické opozice v Praze

Zástupkyně běloruské národnostní menšiny Kryścina Šyjanok v pořadu řekla, že je ráda, že téma Běloruska nezapadá, protože situace je tam stále kritická. „Právě teď, po roce od protestů, jako nikdy předtím potřebujeme pomoc Evropské unie.“

Řekla však, že nejde jen o rezoluce, ale také o konkrétní jednání. Každá členská země podle ní může vyšetřovat trestné činy, ke kterým došlo v Bělorusku. I do Česka přicestovaly některé oběti tamějšího režimu a mohou o tom předložit vyšetřovatelům svědectví. Dodala, že zatím však tato snaha byla odložena ad acta. 

Zmínila také, že už dříve se mluvilo o tom, aby v Praze vzniklo zastoupení (kancelář) běloruské demokratické opozice, ale jednání stále probíhají a k ničemu konkrétnímu nedošlo. „Potřebujeme podporu právě teď, nejde o tom dál jen jednat.“

K současné situaci v Bělorusku řekla, že po loňském velkém vzepětí veřejnosti a hromadných demonstracích došlo k určitému ochladnutí i depresi. Ale to podle ní neznamená, že „jsme to vzdali“. Odhodlání je ještě větší,  zájem Bělorusů doma i v cizině je stokrát větší a „dáváme své úsilí dohromady a potřebujeme pomoc demokratických států“, uvedla Šyjanok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 4 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 5 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 9 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 11 hhodinami
Načítání...