Polčák by žaloval Lukašenka v Haagu. „Už jen čekám, kdo mu vyhlásí válku,“ poznamenal Ondráček

18 minut
Události, komentáře: Situace v Bělorusku
Zdroj: ČT24

Je nepochybné, že se běloruský režim dopouští násilí na svých vlastních lidech, zabíjí je, mučí, bez důvodu je zavírá, řekl v pořadu Události, komentáře europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Proto podporuje snahu europoslanců, aby Evropská unie zvážila obžalobu hlavy běloruského režimu Alexandra Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Naopak poslanec a člen meziparlamentní skupiny ČR–⁠Bělorusko Zdeněk Ondráček (KSČM) si myslí, že politika sankcí a žalob jen zhoršuje vztahy v Evropě jako celku, kam patří i Bělorusko.

Zástupci největších frakcí Evropského parlamentu v úterý vyzvali k novým opatřením Evropské unie v souvislosti s kroky běloruského režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Při rozpravě na plenárním zasedání volali po zpřísnění sankcí i po zvážení obžaloby Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Reagovali tak na pokračující represe vůči běloruské opozici i na údajné pašování migrantů k unijním hranicím organizované Lukašenkovým režimem, uvedla agentura ČTK. 

Ondráček uvedl, že Bělorusko je součástí Evropy a měli bychom hledat spíše cesty, které nás spojují, než to, co nás vede do konfliktů. „Už jenom čekám, kdy nějakého chytráka v Bruselu napadne vyhlásit Bělorusku válku,“ dodal.

Polčák připomněl tragické osudy některých obětí běloruského režimu. Domnívá se proto, že zde jde o příklad mezinárodně-právní odpovědnosti běloruského režimu a Lukašenka zejména. Z tohoto důvodu také rezoluci v europarlamentu podpořil. „Nemůžeme se tvářit, že se nic neděje.“

Jak reagovat na pašování migrantů

V další části pořadu se mluvilo o tom, jak postupovat vůči tomu, že Lukašenkův režim organizuje pašování migrantů k unijním hranicím. 

Ondráček uvedl, že pokud tu dlouho nebyla žádná ostraha unijních hranic, tak je to na pováženou. Evropská unie a státy schengenského prostoru mají podle něho povinnost zabezpečovat ochranu svých hranic. Ať už řecké, či například bělorusko-polské. „Stát, který není schopen zajistit své hranice, ať už jednotlivý stát, či Unie jako celek, tak je předurčen k zániku,“ doplnil. Myslí si, že když se EU dokázala domluvit s Tureckem a zvládnout to formou výpalného, tak by to mělo jít i s Běloruskem.

Polčák řekl, že je povinností každého členského státu chránit vnější hranice a Unie tomu musí prostřednictvím svých agentur maximálně napomoci. I českou povinností je pomáhat v této souvislosti Polsku, Lotyšsku či Litvě.

Odmítl však srovnávat Turecko s Běloruskem, u něhož jde o státem organizovaný migrační tok. Navíc v Turecku podle něj existují právní prostředky ochrany a tato země podléhá kompetenci Rady Evropy. „Musíme být (k Bělorusku) tvrdí, nenechat se vydírat.“ S Lukašenkem navíc nelze v této záležitosti obchodovat, protože je to samozvaná hlava státu, podotkl Polčák.

Jednání o kanceláři běloruské demokratické opozice v Praze

Zástupkyně běloruské národnostní menšiny Kryścina Šyjanok v pořadu řekla, že je ráda, že téma Běloruska nezapadá, protože situace je tam stále kritická. „Právě teď, po roce od protestů, jako nikdy předtím potřebujeme pomoc Evropské unie.“

Řekla však, že nejde jen o rezoluce, ale také o konkrétní jednání. Každá členská země podle ní může vyšetřovat trestné činy, ke kterým došlo v Bělorusku. I do Česka přicestovaly některé oběti tamějšího režimu a mohou o tom předložit vyšetřovatelům svědectví. Dodala, že zatím však tato snaha byla odložena ad acta. 

Zmínila také, že už dříve se mluvilo o tom, aby v Praze vzniklo zastoupení (kancelář) běloruské demokratické opozice, ale jednání stále probíhají a k ničemu konkrétnímu nedošlo. „Potřebujeme podporu právě teď, nejde o tom dál jen jednat.“

K současné situaci v Bělorusku řekla, že po loňském velkém vzepětí veřejnosti a hromadných demonstracích došlo k určitému ochladnutí i depresi. Ale to podle ní neznamená, že „jsme to vzdali“. Odhodlání je ještě větší,  zájem Bělorusů doma i v cizině je stokrát větší a „dáváme své úsilí dohromady a potřebujeme pomoc demokratických států“, uvedla Šyjanok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 3 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...