Zdědili jsme termín, ne plán, hájil Blinken v Kongresu odchod z Afghánistánu

Povstalecké hnutí Taliban se kvůli dohodě uzavřené s bývalou americkou administrativou dostalo v Afghánistánu již letos v lednu do nejsilnější pozice od začátku invaze roku 2001. Pokud by nynější prezident Joe Biden rychle nestáhl ze země americké vojáky, hrozilo by nebezpečí, že proti nim povstalci obnoví útoky. Během virtuálního slyšení před zahraničním výborem Sněmovny reprezentantů to prohlásil ministr zahraničí Antony Blinken, který čelí silné kritice republikánských i některých demokratických zákonodárců kvůli způsobu, jakým vláda ukončila vojenskou misi v Afghánistánu.

Blinken je prvním vysoce postaveným reprezentantem Bidenovy administrativy, jenž se veřejně zodpovídá z chaotického konce dvacetileté mise v Afghánistánu.

Více než pětihodinové slyšení bylo velmi emočně vypjaté. Mnozí republikánští zákonodárci, především spojenci exprezidenta Donalda Trumpa, ministra přerušovali a pokřikovali na něj, což je podle agentury Reuters pro výbor, jenž se vyznačuje spoluprací obou stran, neobvyklé. Podle CNN někteří republikáni přerušovali Blinkena tak často, že někdy ani nemohl odpovědět na jejich dotazy.

„Byla to naprostá pohroma obrovských rozměrů,“ řekl šéfovi americké diplomacie Michael McCaul, který je nejvýše postaveným republikánem ve výboru. Rychlý odchod amerických vojsk podle něj posílil pozici Talibanu i dalších skupin nepřátelských vůči USA. „Mohl bych to shrnout jedním slovem: zrada,“ dodal.

Blinken: Hrozily další útoky Talibanu

Podle Blinkena byla současná vláda v nevýhodné pozici kvůli dohodě, kterou s Talibanem uzavřel Trump. Nemohla podle ministra znovu otevřít jednání, a to kvůli hrozbám ze strany Talibanu, že obnoví útoky na Američany a jejich spojence.

„Od nástupu do funkce stál prezident Biden před bezodkladnou volbou mezi ukončením války a její eskalací. Kdyby nedodržel závazek svého předchůdce, útoky na naše síly a síly našich spojenců by se obnovily a Taliban by začal útočit po celé zemi na velká afghánská města,“ uvedl ministr.

„Nic nenasvědčuje tomu, že by se afghánské bezpečnostní složky či afghánská vláda staly odolnějšími a soběstačnějšími, pokud bychom zůstali déle,“ podotkl také Blinken. „Zdědili jsme termín. Nezdědili jsme plán,“ dodal s odkazem na skutečnost, že Trumpova administrativa dohodla stažení z Afghánistánu k letošnímu 1. květnu.

Blinken rovněž zopakoval dřívější tvrzení nejvýše postaveného amerického generála Marka Milleyho, podle nějž žádné indicie nenasvědčovaly tomu, že by afghánská armáda a vláda mohly padnout tak rychle, jak tomu nakonec bylo.

Stovka Američanů chce z Afghánistánu do USA

Šéf diplomacie pak vyzdvihl evakuační operaci americké armády. „Evakuace byla výjimečným počinem v těch nejtěžších podmínkách, jaké si lze představit,“ řekl.

„Nakonec jsme dokončili jeden z největších leteckých mostů v historii, do bezpečí jsme evakuovali 124 tisíc lidí,“ dodal s tím, že americké úřady nyní registrují asi sto občanů Spojených států pobývajících v Afghánistánu, kteří stále stojí o návrat do USA.

Blinken také oznámil, že USA budou Afghánistánu nadále posílat humanitární pomoc. Na pondělní konferenci OSN Washington přislíbil, že poskytne dalších 64 milionů dolarů (1,38 miliardy korun) na humanitární účely. „Pomoc nebude v souladu se sankcemi proudit přes vládu, ale prostřednictvím nezávislých organizací, například nevládních, nebo agentur OSN,“ řekl ministr.

Výzvy k rezignaci

Blinken čelí kvůli chaotickému konci amerického působení v Afghánistánu výzvám k rezignaci od řady republikánů. Šéf diplomacie je však jedním z nejbližších Bidenových spolupracovníků a jeho odvolání je nyní podle agentury AP velmi málo pravděpodobné.

Kritické hlasy na adresu administrativy se ozývají i od některých demokratů, kteří se obávají mimo jiné o bezpečí řady Afghánců, kteří s Američany roky spolupracovali, za což jim nyní hrozí represe od Talibanu.

Jejich osudy ještě komplikuje oznámení Pentagonu, že USA na doporučení zdravotních úřadů pozastaví na dalších sedm dní evakuační lety s Afghánci směřujícími do Spojených států, jelikož se u tří z nich potvrdily spalničky. Armáda se nyní snaží všechny přicházející Afghánce imunizovat a trasovat ty, kteří mohli přijít s nakaženými do kontaktu, řekl mluvčí ministerstva obrany John Kirby.

Blinken po jednání ve sněmovně předstoupí v úterý také před zahraniční výbor Senátu. „Očekáváme vypjaté slyšení,“ řekl agentuře Reuters jeden z pracovníků této horní kongresové komory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...