Před sto lety došlo k masakru černošského obyvatelstva v Tulse. Do povědomí se dostává až teď

Události: Sté výročí masakru v Tulse (zdroj: ČT24)

Americké město Tulsa si připomíná sté výročí jednoho z největších rasových masakrů v dějinách Spojených států. Téměř zapomenutý příběh segregace a násilí spáchaného na černošském obyvatelstvu se do širšího povědomí dostal teprve loni, kdy se v zemi začalo víc mluvit o rasismu i útlaku menšin po smrti George Floyda.

Černošská komunita v Tulse byla před sto lety nejbohatší v celých Spojených státech. Čtvrti plné obchodů se přezdívalo Černá Wall street. Násilí spustilo obvinění mladého černocha z obtěžování bělošské dívky. Desítky lidí se nejdřív střetly u místního vězení. Bělošský dav pak zaútočil na Greenwood. Žháři podpálili 35 bloků budov, o domov přišlo na deset tisíc lidí. Úřady zpětně odhadly až 300 obětí a víc než 800 zraněných.

„Nebylo to pouze o lidech. Bylo to také o majetku a zabránění černochům v tom, aby si sami pomohli z bídy. O tom se přitom vždy v Americe mluvilo jako o nutnosti,“ říká profesor Marylandské univerzity Rashawn Ray.

Poslední tři přeživší masakru v Tulse: Hughes Van Ellis, Lessie Randleová a Viola Fletcherová
Zdroj: Polly Irungu/Reuters

Dostali jsme jen sliby, kritizují obyvatelé Tulsy

V roce 1921 tisíce černochů Tulsu opustily. Ti, kteří zůstali, vybudovali novou čtvrť o několik kilometrů dál. Úspěch a velikost té původní se ale nepodařilo napodobit. Potomci obětí si dnes stěžují, že stále čelí útlaku a i přes proklamace o pomoci a nápravě starých křivd se jejich komunita nedočkala dostatečné podpory. „Dál za 36. ulicí už nikoho nezajímáme,“ stěžuje si majitelka místního obchodu Billie Parkerová.

Připomenout masakr do Oklahomy příští týden zamíří i prezident Joe Biden. Čelit bude otázkám ohledně odškodnění, a to nejen v Tulse. Prezident totiž podpořil vznik studie o reparacích pro potomky otroků.

Náhrada škod za staletí nucených prací a útlaku by se podle odhadů mohla vyšplhat do výše bilionů dolarů. Příslušný zákon se v Kongresu objevuje už 30 let, nikdy se o něm ale závazně nehlasovalo. Průzkumy naznačují, že jeho přijetí si přeje polovina Afroameričanů. Mezi bělochy má podporu jen deset procent.