Turecko tíží mimořádně silná inflace, která v dubnu činila v přepočtu na celý rok 17 procent a roste už sedm měsíců v řadě. Zároveň klesá kurz turecké liry. Zemi též opouští řada zahraničních investorů. Tato bilance jde na vrub prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho rodinného klanu. Rovněž proto, že ministerstvo financí nemá na povel nikdo jiný než prezidentův zeť. Opozice se nyní ptá, kam zmizely obří finanční rezervy centrální banky.
Turecko zápasí se silnou inflací. A opozice se ptá po osudu 128 miliard dolarů z rezerv centrální banky
Horizont ČT24: Zátah na tureckou opozici a ekonomické potíže (zdroj: ČT24)
Byl to nezvyklý policejní zásah, a to i na turecké poměry. Úřady nechaly strhnout plakáty s větou: „Kde je 128 miliard dolarů?“ Vyvěsila je největší opoziční strana – CHP. Vlády se ptá, kam zmizely rezervy centrální banky právě v této výši, uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
„Připravili jsme i plakát jen s číslem 128. Ale taky ten chtěli zabavit,“ řekl předseda CHP v istanbulské čtvrti Üsküdar Suat Özçağdaş. Odpověď na otázku z plakátu nepřišla. Jen obvinění z urážky prezidenta.
„Máme právo znát odpovědi, protože Turecko je jeden ze států, které v pandemii poskytly lidem nejnižší přímou podporu,“ dodává Özçağdaş.
Slabá lira a vysoké úrokové sazby
Erdogan v březnu odvolal šéfa centrální banky Naciho Agbala a jmenoval na jeho místo Sahapa Kavcioglua. Agbal se do čela instituce postavil teprve loni v listopadu a ve snaze bojovat s inflací a s oslabováním domácí měny zvyšoval úrokové sazby.
Turecká centrální banka utratila miliardy na podporu padající liry. Zatímco okolnosti obchodů halí tajemství, jejich následky vidí všichni. „Výsledkem je, že lira je nejslabší v historii a úrokové sazby jsou s 19 procenty jedny z nejvyšších na světě,“ zdůraznil ekonom Emin Çapa.
Podle národohospodářů chybí turecké ekonomice zásadní komodita a tou je důvěra v nezávislost klíčových institucí. „Situace nízkopříjmových skupin je velmi špatná a ještě se zhorší. Vláda nemá moc možností, co s tím dělat, protože má velké problémy s hledáním prostředků,“ doplnil Çapa.
Zároveň však hrubý domácí produkt loni meziročně stoupl o 1,8 procenta. Turecko tak bylo jedním z mála států na světě, který se vyhnul koronavirovému propadu, uvedla agentura Reuters. Hospodářství země podle oficiálních statistik rostlo jedenáct let po sobě. Poslední propad HDP byl v roce 2009 (v době globální finanční krize), zmínil Mezinárodní měnový fond.
Nezaměstnanost činila v únoru podle tureckého statistického úřadu 13,4 procenta. Loni se v celoročním průměru pohybovala těsně pod 13 procenty, o rok dříve pak činila 13,5 procenta. Další předchozí dva roky zůstávala pod 11 procenty.
Podpora Erdoganovy strany klesá
Podpora hegemona turecké politiky, Erdoganovy strany AKP, v době potíží ekonomiky pozvolna, ale dlouhodobě klesá. Své pochyby mají i v istanbulské čtvrti Kasımpaşa, kde se současný prezident Turecka narodil a odstartoval politickou kariéru.
Majitel restaurace Hüseyin Satılmış tvrdí, že Tayyipa Erdogana podporoval celý život. Kdyby ale volby byly dnes, nejspíš by zůstal doma. „Za tři měsíce jsem dostal jen tři tisíce lir (osm tisíc korun),“ říká. A dodal, že čekal a přál si vyšší podporu.
Nedůvěra ve vedení země je vidět nejen na voličských preferencích. Turci se zbavují lir a většinu svých úspor mají v dolarech, dodává Černohorský.
Analytička Lahučká: Ekonomická krize je horší než pandemie
Společnost vnímá ekonomické potíže jako největší problém současného Turecka, tedy i více než současnou pandemii, řekla v Horizontu ČT24 analytička Asociace pro mezinárodní otázky Karolína Lahučká. „Pokud tedy něco může ohrozit budoucnost vlády AKP, tak je to ekonomická krize, což je vidět i na klesající volební podpoře za posledního půl roku,“ dodala.
Na druhé straně zmínila, že pro prezidenta hraje jeho politická minulost, kdy dokázal zemi z krize vytáhnout. Navíc uskutečnil reformy, které přinesly prospěch téměř každému. „Lidé si to pamatují, proto i nyní společnost věří AKP a Erdoganovi nejvíce ze všech stran.“
Analytička se také věnovala současnosti a budoucnosti zdejšího hospodářství. „Turecká ekonomika je v krizi, vidíme to na nezaměstnanosti, pádu měny i růstu cen,“ řekla. Dodala, že Erdoganova populistická politika se promítá i do ekonomiky a do investic a brání příjímání nepopulárních kroků.
„Záchrana turecké ekonomiky bude záležet na zahraniční politice Turecka vůči USA či EU, kde mu stále hrozí ekonomické sankce, které by hospodářství jistě zasadily tu poslední ránu,“ domnívá se Karolína Lahučká.