Rusů žije v Česku podle posledních údajů Českého statistického úřadu bezmála 42 tisíc. Podle neoficiálních ale ještě mnohem více. Sami zástupci menšiny odhadují, že Rusů žije v Česku kolem sta tisíc. ČT u některých z nich zjišťovala, jak vnímají současnou krizi v česko-ruských vztazích.
Alexej Pišenkov už 15 let podniká v Česku na realitním trhu a nyní čeká, co se bude dít dál. „Je to spíše velká lítost nad dopady nejen na nás, ale na celou Českou republiku,“ shrnul své pocity. Stejně jako mnozí další Rusové v Karlových Varech se obává, zda současná krize neovlivní nepříznivě trh s nemovitostmi.
Ruska žijící v Česku a novinářka Evgenia Snežkina uvedla, že se v poslední době trochu bojí, protože neví, co bude dál. Negativní reakce z okolí nepociťuje. Věří českým zpravodajským službám a jejich zprávě o výbuchu ve Vrběticích i zjištěním mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat.
Člen redakční rady časopisu Ruské slovo, bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny a historik Alexej Kelin se snaží současnou roztržku vnímat ze všech úhlů pohledu. „Mojí snahou bylo celý život dělat přesný opak toho, co dělají politici. Tedy nerozdělovat, ale hledat cesty, jak si lidé dokážou naslouchat.“ Podle jeho názoru je však často vlastností většiny politiků, kteří se derou k moci, absence svědomí.
Dodal, že stav postsovětské společnosti je očima Evropana špatně pochopitelný a je potřeba se na něj dívat se znalostí místní reality. Zmínil, že v současném Rusku je hluboký příkop mezi demokraticky uvažujícími Rusy a těmi, jejichž vědomí deformovala sovětská a postsovětská výchova. „Ti podléhají putinské propagandě.“ Připomněl i návrat nostalgie po minulých časech, například po Stalinovi.
Počet Rusů v Česku se zvyšuje
Ani během rok trvající pandemie počet Rusů v Česku neklesl, naopak lidí s ruským občanstvím mezi lety 2019 až 2020 přibylo téměř čtyři tisíce. Nejvíc jich žije ve velkých městech – Praze, Karlových Varech nebo Brně.
Zvyšuje se i zájem občanů Ruska o studium na místních univerzitách. Například v roce 2003 vysokoškolské vzdělání v tuzemsku získávalo jen 418 občanů Ruska. V roce 2016 to bylo 5906 ruských studentů a v loňském akademickém roce už 6244 osob.
Počet cizinců celkově se v České republice za posledních patnáct let téměř zdvojnásobil na 634 tisíc. Rusové jsou v pomyslném žebříčku na čtvrtém místě, hned za Ukrajinci, Slováky a Vietnamci.
Pohled Čecha v Moskvě
ČT se zeptala i Čecha žijícího v Moskvě Víta Neisera na současné události a atmosféru v Rusku. V Moskvě se mu žije dobře, nemůže si stěžovat, řekl. Věří, že se současná neklidná situace zlepší. Práci české ambasády a českého velvyslance v Rusku vnímá kladně.
Zmínil také, že bychom se měli starat o to, abychom nepřišli o Český dům v Moskvě, což vlastně není dům, ale celá čtvrť se třemi ulicemi. „Je to soubor nemovitostí. Takovou pozici tady nemá žádná jiná země,“ podotkl.
V Rusku se prý o událostech ve Vrběticích informuje málo, ale to podle něj i v českých médiích. Řekl, že v ruské povaze je nevěřit a všechno si ověřovat.
Míní také, že pod rozlišovacími schopnostmi obyčejných Rusů je český premiér či ministr, ale že znají prezidenta Miloše Zemana. Podle Neisera vnímají jako velkou chybu, že se k tomu ještě nevyjádřil. „I jednoduché vyjádření by situaci pomohlo,“ dodal.
Bývalý velvyslanec v Irsku, Japonsku a Íránu a člen Diplomatické akademie Josef Havlas řekl, že chod areálu Český dům vyžaduje práci mnoha lidí. Chystané nucené snížení počtu pracovníků by podle něj mohlo vést až k zakonzerování objektu a vyčkávání na další vývoj událostí.
