Francouzský soud zprostil expremiéra Balladura viny. Trest dostal jeho bývalý ministr

Pařížský soud ve čtvrtek zprostil viny bývalého francouzského premiéra Édouarda Balladura v korupční kauze ohledně podezřelého financování jeho neúspěšné prezidentské kampaně z roku 1995. Soud nicméně uložil dvouletou podmínku a peněžitý trest ve výši 100 tisíc eur (přes 2,6 milionu korun) někdejšímu ministrovi obrany Françoisi Léotardovi kvůli podílu na zneužívání veřejných prostředků. Ani jeden z nich se vynesení rozsudku osobně neúčastnil, uvedla agentura AFP.

Bývalý premiér Balladur působil jako předseda francouzské vlády v letech 1993 až 1995. Obžaloba pro něho navrhovala v takzvané „aféře Karáčí“ podmíněný trest odnětí svobody a pokutu 50 tisíc eur. Jedenadevadesátiletý politik podle francouzské justice vymyslel a realizoval systém provizí, z něhož získával prostředky v rámci obchodů resortu obrany.

Prostředníkům poté údajně nabízel vyšší provize, než bylo třeba. Část peněz se pak Balladurovi vracela na účet jeho volební kampaně. Korupční aféra konkrétně souvisí se zbraňovými kontrakty se Saúdskou Arábií a Pákistánem, včetně prodeje francouzských ponorek Pákistánu. Soud s Balladurem a exministrem obrany Léotardem začal letos 19. ledna.

„Dvacet let poté je Édouard Balladur konečně zproštěn viny,“ prohlásil jeden z expremiérových advokátů Félix de Belloy. Justice „konečně uznala mou nevinu“, okomentoval rozsudek sám Balladur.

Na kauzu se přišlo během vyšetřování atentátu

Speciální soud ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že neexistují důkazy o existenci pokynů vydaných Balladurem ohledně provizí. Podle soudu rovněž na základě trestního spisu nebylo možné zjistit, odkud pocházelo 10,25 milionu franků údajně „podvodného původu“, které přišly na účet expremiérovy kampaně tři dny po jeho porážce v prezidentských volbách.

Podezření ze skrytého financování se objevilo v roce 2010 během vyšetřování atentátu z roku 2002 v pákistánském Karáčí. Při útoku zahynulo jedenáct zaměstnanců francouzských státních loděnic (DCN), kteří pracovali na opravě ponorky.

  • Édouard Balladur - Premiér z let 1993-1995 se v roce 1995 neúspěšně ucházel o funkci prezidenta, kterým se tehdy stal Jacques Chirac. Na začátku března 2021 čelil obvinění z nezákonného financování prezidentské volební kampaně v roce 1995 a z podílu na korupční aféře v souvislosti s prodejem francouzských ponorek Pákistánu v téže době.
  • François Fillon - Premiérovi z let 2007-2012 soud za zpronevěru veřejných prostředků v roce 2020 uložil pětiletý trest vězení, z toho tři roky s podmínkou. Soud jej usvědčil, že zneužil veřejné prostředky k vyplácení odměn své ženě a dětem za práci, kterou nevykonaly. Jeho manželka Penelope Fillonová byla označena za komplice. Rodina se podvodným zaměstnáváním podle francouzské justice od roku 1998 obohatila dohromady o více než milion eur (skoro 27 milionů korun).
  • Jacques Chirac - Dlouholetý francouzský prezident z let 1995-2007 stanul před soudem po odchodu z Elysejského paláce. Soud jej v prosinci 2011 shledal vinným ze zneužívání veřejných prostředků, důvěry a vlivu v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním osob na pařížské radnici v době, kdy ji vedl jako primátor.
  • Alain Juppé - Premiér z let 1995-1997 byl v lednu 2004 odsouzen za to, že na přelomu 80. a 90. let kryl jako zástupce pařížského starosty fiktivní zaměstnávání sedmi lidí, kteří ve skutečnosti pracovali pro někdejší stranu Sdružení pro republiku (RPR), jejíž byl současně generálním tajemníkem. Soud mu uložil trest 18 měsíců podmínečně a na deset let ho zbavil práva být volen.
  • Nicolas Sarkozy - Prezident z let 2007-2012 čelí obvinění v několika soudních kauzách. V březnu 2021 mu soud vyměřil trest odnětí svobody na jeden rok nepodmíněně v případu obžaloby z korupce a obchodování s vlivem v kauze nazývané „odposlechy“. Obžalován byl spolu se svým někdejším advokátem Thierrym Herzogem a bývalým soudcem kasačního soudu Gilbertem Azibertem. Sarkozy a Herzog se údajně od Aziberta pokoušeli získat informace o probíhajícím procesu, na oplátku mu nabízeli podporu při kandidatuře na prominentní post v Monaku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 1 hhodinou

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...