Polsko musí postavit ochranný val a kompenzovat úbytek vody, jinak se Česko kvůli Turówu obrátí na soud

Česká republika požaduje po Polsku kvůli rozšíření hnědouhelného dolu Turów vybudovat ochranný val proti prachu či kompenzace za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné u Hrádku nad Nisou. Zároveň chce pokračovat v jednáních o vybudování náhradních vodních zdrojů, vytvořit fond k financování menších ochranných projektů a zřídit mezivládní komisi k pravidelnému vyhodnocování dopadů těžby. Splněním podmínek by se obě strany vyhnuly žalobě k Soudnímu dvoru Evropské unie, uvedlo ministerstvo zahraničí po jednání šéfa resortu Tomáše Petříčka (ČSSD) ve Varšavě.

Evropská komise (EK) v polovině prosince dala částečně Česku za pravdu ve sporu o prodloužení a rozšíření těžby v dole poblíž českých hranic. Exekutiva EU dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy. Právně nezávazné stanovisko EK, které unijní exekutiva vydává jen k některým dvoustranným sporům, nyní může Česko využít při případné žalobě u unijního soudu.

Text případné žaloby a také návrh předběžného opatření k okamžitému pozastavení těžby nyní česká strana připravuje, vláda by o podání měla rozhodnout ještě v únoru. „I během řízení je ale ještě možné, aby se obě strany dohodly,“ uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Polsko si podle Petříčka uvědomuje, že musí jednat

Podle Petříčka na části návrhů panuje shoda, o jiných ještě bude nutné jednat. „Ale jsem rád, že polská strana přislíbila snahu vyjednávat o tom, abychom zajistili kompenzace pro obce a občany, kteří jsou postiženi těžbou v dole Turów,“ sdělil. Výše kompenzací je ale zatím jedním z témat, která obě strany rozdělují.

Polská strana si je podle něj naopak vědoma toho, že musí učinit opatření kvůli znečištění ovzduší či prašnosti. „Bavíme se také o tom, že by se společně financovaly malé projekty, které by pomohly kvalitě ovzduší, životního prostředí v dotčeném regionu, a také o tom, že bychom průběžně i nadále vyhodnocovali dopad těžby na život občanů v této oblasti,“ dodal Petříček.

Za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné by podle Česka mělo Polsko zaplatit 175 milionů korun, odhadovaná cena vybudování náhradních vodních zdrojů je 800 milionů. Fond na menší projekty by měl podle návrhu obsahovat 2,5 milionu korun.

Praha loni koncem září oslovila Brusel, neboť Polsko podle ní při prodlužování těžby porušilo povinnosti vyplývající ze čtyř unijních směrnic a ze smlouvy o fungování EU. Komise dospěla k závěru, že Varšava pochybila při uplatňování směrnic o posuzování vlivu na životní prostředí a o přístupu k informacím, například pokud jde o „informování veřejnosti a členských států zapojených do přeshraničních konzultací“. Chyba na polské straně byla také v tom, že úřady rozhodovaly o dole na základě starých zákonů, které nebyly zcela v souladu s unijním právem.

České stížnosti na porušování dalších dvou směrnic, týkající se mimo jiné vlivu na zásoby pitné vody, jsou podle Evropské komise vzhledem k předloženým důkazům a argumentům obou stran neopodstatněné.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů.

Plánovanému rozšíření se brání hlavně obyvatelé příhraničních oblastí Libereckého kraje. Lidé se obávají zvýšeného hluku a prašnosti a především ztráty vody. Stížnost k Evropské komisi kvůli Turówu dalo také saské město Žitava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHlavní polská opoziční strana ztrácí preference a řeší vnitřní spory

Nejsilnější polská opoziční strana Právo a spravedlnost je v problémech – uskupení klesají preference. Aktuálně by ji volilo 23 procent lidí a vládu by musela skládat s podporou krajní pravice. Strana se navíc potýká i s vnitrostranickým bojem.
před 28 mminutami

Ochrana dat v EU není přísná, uvedla analytička ke slovům šéfa Siemensu

Ochrana dat a pravidla pro umělou inteligenci (AI) v EU nejsou příliš přísná a nebrzdí podnikání, uvedla na dotaz ČTK analytička Itxaso Dominguezová z organizace na ochranu digitálních práv European Digital Rights. Reagovala tak na slova šéfa Siemensu Rolanda Busche, podle nějž německý průmyslový koncern bude upřednostňovat investice do AI ve Spojených státech a Číně, pokud EU neuvolní předpisy, které jej prý brzdí.
před 1 hhodinou

V Peru rezignoval šéf volební komise kvůli logistickým problémům při volbách

Šéf peruánské státní volební komise v úterý rezignoval kvůli logistickým problémům, které ovlivnily sporné prezidentské volby konané předminulou neděli. Jejich vítěz nebyl dosud oficiálně vyhlášen, napsala agentura AP. Prezidentských voleb v Peru se 12. dubna zúčastnilo více než 30 kandidátů a stovky dalších se ucházely o křesla v Kongresu.
před 5 hhodinami

Trump prodlužuje příměří s Íránem, Pákistán to vítá, podle Íránu přijde útok

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social napsal, že na žádost Pákistánu prodlužuje příměří s Íránem do té doby, než Teherán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Zároveň ale nařídil americké armádě, ať pokračuje v blokádě íránských přístavů, což podle dřívějšího vyjádření Teheránu porušuje příměří. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf Trumpovi poděkoval, že přijal žádost jeho země o prodloužení příměří. Írán vidí v Trumpově prodloužení příměří trik, jak získat čas na překvapivý úder.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vlnu pobouření vyvolal snímek izraelského vojáka ničícího sochu Krista v Libanonu

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus ihned omluvilo a přislíbilo nápravu. K incidentu došlo v situaci, kdy i ve Spojených státech amerických přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Britská královská rodina si připomíná sto let od narození Alžběty II.

V úterý by zesnulá královna Alžběta II., nejdéle vládnoucí britská panovnice, oslavila 100. narozeniny. Král Karel III. se proto spolu s královnou Camillou a dalšími členy královské rodiny zúčastnili celé řady akcí včetně návštěvy Britského muzea, kde si prohlédli finální návrhy národního památníku královny Alžběty v St James's Parku nebo výstavu „Královna Alžběta II.: Její stylový život“, která se v současné době koná v Buckinghamském paláci. Princezna Anna oficiálně otevřela Zahradu královny Alžběty II. v londýnském Regent's Parku. Večer se pak konala recepce, které se zúčastnili i zástupci charitativních organizací, které zesnulá královna podporovala. V rámci oslav také vláda v neděli oznámila založení nové charitativní organizace Queen Elizabeth Trust, která se zaměří na obnovu sdílených prostor v komunitách a bude podpořena 40 miliony liber. Patronem organizace bude král Karel III.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, řekl Macinka

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.
před 11 hhodinami
Načítání...