Pandemie ve světě: V Rakousku lze vyrazit ke kadeřníkovi s testem, Němci připravují návrat dětí do škol

Po šesti týdnech plošné uzávěry se v Rakousku otevřely obchody, kadeřnictví či kosmetické salony. Ve Vídni a v Dolních Rakousech se vrátili do lavic někteří žáci, školáci v dalších spolkových zemích budou své vrstevníky následovat za týden. S brzkým návratem do škol mohou počítat také někteří školáci v Německu. Zda se tak stane už 15. února, zatím není jisté.

V posledních týdnech mohly být v Rakousku otevřené prakticky jen obchody s potravinami, drogerie a lékárny. Od pondělí se mohou opět otevřít všechny obchody. Podle agentury APA plánují například prodejci oblečení, obuvi či sportovního vybavení velké slevy, kterými chtějí přilákat zákazníky zpět. Vyžadovat po nich ale budou muset nošení respirátorů typu FFP2 a dodržování dvoumetrových rozestupů. Omezený je v prodejnách i počet zákazníků.

Otevřít se mohou také kadeřnictví, kosmetické či masážní salony. Jejich provozovatelé ale musí požadovat od zákazníků negativní test na koronavirus, který nesmí být starší než 48 hodin. Rakousko kvůli tomu rozšířilo síť stanic, na kterých se mohou lidé nechat zdarma otestovat. Nyní jich je po celé zemi zhruba tisíc a do konce února by měly být testy na koronavirus k dispozici zdarma ve všech lékárnách.

Za přísných hygienických opatření se v pondělí otevřely také galerie a muzea. Zavřené naopak zůstávají hotely a restaurace. Kdy se budou moci otevřít, není jasné. Podle členů vlády to nebude dříve než v březnu.

Nahrávám video
Studio ČT24: V Rakousku se otevírají obchody a služby, někde je nutný negativní test
Zdroj: ČT24

Ve Vídni a Dolních Rakousech se vrátily do lavic děti z prvních stupňů základních škol. Jejich vrstevníci z ostatních spolkových zemí se začnou prezenčně učit od příštího pondělí, kdy jim skončí týdenní prázdniny. Žáci vyšších ročníků se budou ve školách střídat. Část z nich bude ve třídách v pondělí a v úterý, druhá část ve středu a ve čtvrtek. V pátek se budou všichni dál učit dálkově. S návratem dětí do škol je spojená i povinnost pravidelného testování. Kdo se testovat odmítne, bude se smět dál účastnit jen distanční výuky.

Ne všichni s uvolňováním opatření v Rakousku souhlasí. Vládu kancléře Sebastiana Kurze kritizuje například opoziční sociální demokracie (SPÖ). Její předsedkyně Pamela Rendiová-Wagnerová, která je původním povoláním lékařka, uvedla, že rušení restrikcí považuje vzhledem k vysokým denním přírůstkům počtu nakažených za „velké riziko“. Kritiku si Rakousko vysloužilo i v cizině.

V Tyrolsku se šíří jihoafrická varianta koronaviru

Vliv rozvolnění chce vláda posoudit příští pondělí. Nevyloučila přitom, že v případě nepříznivého vývoje omezení opět zavede. Nejasné zatím zůstává, zda vláda přijme některá zvláštní opatření pro spolkovou zemi Tyrolsko, kde se šíří takzvaná jihoafrická mutace koronaviru. Jednání ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera s tyrolským hejtmanem Güntherem Platterem trvala celou neděli, nakonec ale skončila bez zjevného výsledku. Část odborníků požaduje, aby bylo Tyrolsko na několik týdnů zcela izolováno od zbytku světa.

Od počátku epidemie se v Rakousku, které má 8,9 milionu obyvatel, nákaza koronavirem prokázala u více než 420 tisíc. Na komplikace spojené s covidem-19 zemřelo přes osm tisíc lidí. V posledních dnech v zemi přibývá mezi 1000 a 1500 případy denně.

Německo usiluje o návrat dětí do škol

V Německu se dvouměsíční čekání na opětovné otevření škol chýlí ke konci, ale zatím není jisté, zda se tak stane již k 15. únoru. Mezi odborníky i politiky sílí názor, že je nutné obnovit prezenční vyučování co nejdříve, aby se zabránilo dalšímu narůstání škod v podobě nedostatečného vzdělávání dětí. Uzávěra má již nyní dopady na žáky, kteří měli s učením problémy ještě před pandemií. 

Prozatím do 14. února zůstávají školy uzavřené, družiny a školky pak fungují jen v nouzovém režimu pro děti pracovníků, jejichž profese jsou nezbytné pro chod země.

Otevření škol bude jedním z hlavních témat středečního jednání kancléřky Angely Merkelové s premiéry spolkových zemí o tom, jak dále s karanténou postupovat. I když se epidemická situace za poslední týdny výrazně zlepšila, Merkelová neskrývá obavy z nakažlivějších mutací koronaviru, které by mohly dosavadní úspěšnou cestu ohrozit. Kancléřka nicméně přislíbila, že pokud Německo začne zmírňovat karanténní opatření, budou školy a školky první na řadě. 

Tomu, že se obnovení prezenční výuky blíží, nasvědčuje pondělní tisková konference ministryně školství Anji Karliczekové. Ta sice zdůraznila, že nemůže výsledek jednání Merkelové se zemskými premiéry předjímat, i tak je ale podle ní nutné být připraven. Na tiskové konferenci představila opatření, která mají minimalizovat riziko šíření infekce. Doporučení vznikla ve spolupráci s několika desítkami odborných sdružení a institucí.

 V souboru není žádné nové doporučení, které by dosud školy nevyužívaly, jsou ale podrobněji rozpracovány. Karliczeková uvedla, že pravidla bude nutné dodržovat důsledněji než dosud.

Základem konceptu je omezení kontaktů mezi třídami a ročníky. Pokud se infekční situace zhorší, podmínky kontaktů se ještě více zpřísní. Toho je možné dosáhnout rozdělením tříd na menší skupiny, nebo alespoň na poloviny, a rozložením vyučování na směny. Se zachováním prezenční výuky v menších skupinách se při těch nejdramatičtějších scénářích počítá pro žáky prvního stupně, starší děti by ale opět přešly na distanční vzdělávání.

Nejmladší dánští žáci se vrátili do škol
Zdroj: Tim Kildeborg Jensen/Reuters

V Dánsku se vrátili do tříd nejmladší žáci

Nejmladší žáci se vrátili poprvé od Vánoc do škol v Dánsku. V lavicích jsou opět žáci přípravných tříd a prvních čtyř ročníků základních škol. Starší studenti jsou nadále odkázáni na distanční výuku. „Zatím nedokážeme říci, kdy je možné očekávat návrat starších žáků do tříd,“ prohlásila premiérka Mette Frederiksenová při návštěvě školy ve městě Lejre, asi 40 kilometrů západně od Kodaně.

Až do 28. února zůstávají v Dánsku uzavřeny restaurace, nákupní centra a další obchody vyjma těch s nezbytným zbožím či kadeřnictví. Scházet se smí stále jen pět lidí.

Denní přírůstky nakažených se v Dánsku od konce roku snižují, úřady ale mají obavu z britské varianty koronaviru, která byla odhalena asi u 20 procent lidí, kteří mají pozitivní test na koronavirus. Očekává se, že v polovině února bude již tato mutace v Dánsku dominantní.

Řecko a Izrael se dohodly, že usnadní cestování očkovaným

Řecko a Izrael v pondělí podepsaly dohodu, jež má zmírnit řecká cestovní omezení vůči Izraelcům, kteří doloží potvrzení, že byli očkováni proti covidu-19. Informovala o tom agentura Reuters.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis prosazuje zavedení standardizovaných certifikátů o očkování proti covidu-19 jako možnou cestu, jak Řecko otevřít v létě zahraničním turistům. „Musíme turistům usnadnit cestu, jakmile doloží, že byli očkováni. Přesně takto chceme postupovat v případě Izraele,“ uvedl Mitsotakis na tiskové konferenci s izraelským předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem.

Turistický ruch představuje asi pětinu řecké ekonomiky a zaměstnává každého pátého Řeka. Loni však v důsledku pandemie příjmy Řecka z turismu klesly na čtyři miliardy eur (asi 102 miliardy korun), což je o 14 miliard eur méně než v roce 2019.

Vakcínu Pfizer-BioNTech již obdržela více než třetina Izraelců. Zhruba devítimilionová země je tak v přepočtu na obyvatele nejrychleji očkujícím státem světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 44 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...