Po slovenské razii u policejních špiček přiznala polovina obviněných vinu

Zhruba polovina z téměř čtyřiceti obviněných ve čtyřech korupčních a jiných kauzách na Slovensku, ve kterých čelí stíhání i bývalé policejní špičky, přiznala vinu. Zadržena byla také vysoká částka hotovosti, která patrně pochází z úplatků. Vyplynulo to z prohlášení prokurátorů, kteří dohlížejí na vyšetřování zmíněných případů.

Rozsáhlé zatýkání mimo jiné vysokých úředníků a někdejších členů nejvyššího vedení slovenské policie odstartovala akce, při které byl loni na podzim zadržen i bývalý šéf kriminálního úřadu finanční správy Ľudovít Makó. Ten podle slovenských médií začal s vyšetřovateli spolupracovat. Policie následně provedla další razie, při nichž zadržela a obvinila i tehdejšího šéfa elitní složky prokuratury.

Prokurátoři neuvedli jména obviněných, kteří se doznali. Mezi stíhanými je například někdejší policejní prezident Tibor Gašpar, jenž byl v minulosti poradcem českého ministra vnitra Jana Hamáčka. Policie pak obvinila i Gašparova nástupce v čele slovenské policie Milana Lučanského, který loni v prosinci spáchal ve vazbě sebevraždu.

Úplatky v hotovosti

Podle prokurátora Ondreje Repy při vyšetřování kauzy spojené s bývalým policejním vedením a dalšího případu bylo v hotovosti zajištěno 1,34 milionu eur (35 milionů korun). Prokuratura předpokládá, že šlo o úplatky.

Slovenská policie oznámila, že pro podezření z korupce a jiného deliktu zadržela devět osob včetně bývalého představitele finanční správy. Podle médií je mezi obviněnými někdejší šéf finanční správy František Imrecze, který tuto funkci složil v roce 2018 po kauze týkající se možného úniku několika stovek milionů eur při výběru cla na Slovensku.

Už loni v březnu slovenská policie při vyšetřování jiných korupčních a dalších kauz zadržela a obvinila více než desítku soudců. Kromě toho začala stíhat několik známých podnikatelů i již bývalé šéfy státních hmotných rezerv a zemědělské platební agentury.

Zmíněné policejní razie, největší svého druhu v novodobých dějinách Slovenska, začaly po loňských parlamentních volbách. Ty skončily porážkou pro sociální demokraty (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, kteří se po dlouholetém vládnutí ocitli v opozici. Fico některé ze zmíněných policejních akcí označil za výsledek politické objednávky, což prokuratura popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...