Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.
„Podle zjištění Amnesty Inernational nebyly útoky na civilní cíle náhoda, ale mohlo jít o cílenou taktiku s cílem zastrašit protivníka na druhé straně,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský. Arménská i ázerbájdžánská strana takové útoky dlouhodobě popírají.
AI vycházela jak z výpovědí svědků – příbuzných zabitých a zraněných – tak z rozhovorů s místními civilními i vojenskými úřady, pracovníky nevládních organizací či novináři. Kromě toho zkoumala také úlomky munice, videa, fotografie a satelitní snímky z konfliktu.
„Náš výzkum odhalil na obou stranách nerozlišující a nepřiměřené útoky, které zabily a zranily civilisty a poškodily civilní objekty. Útoky byly opakovaně prováděny v civilních obytných oblastech daleko od frontových linií a tam, kde se často nezdálo, že by v jejich blízkosti byly nějaké vojenské cíle,“ uvedla Marie Struthersová z AI.
„Nejde jen o to, co viděla na místě AI, ale také celá řada médií včetně západních novinářů, včetně České televize, a to jak náš štáb, který se pohyboval na ázerbájdžánské straně, tak náš kolega David Borek, který byl přímo v Náhorním Karabachu. My jsme jednoznačně viděli zničené domy a zničené lidské životy na místech, kde v okolí nebyly žádné vojenské cíle, a to byl důsledek ostřelování jedné nebo druhé strany,“ dodal Černohorský.
Armády používaly i kazetové bomby
Obě strany používaly podle AI v konfliktu kazetové bomby, které mezinárodní právo zakazuje, byť zrovna Arménie ani Ázerbájdžán signatáři příslušné dohody nejsou. Použity byly také různé druhy zbraní, jež jsou známé svou nepřesností, například raketomety, některé balistické střely či nenaváděné dělostřelecké granáty.
Civilní ztráty tak mohly být mnohem větší, pokud by řada obyvatel včas neuprchla nebo nenašla před začátkem útoků vhodný úkryt, dodává AI.
Spor o enklávu v Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za tehdejšího Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na třicet tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Náhorní Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie.
Nejnovější konflikt o Náhorních Karabach se rozhořel 27. září. Ukončila ho v listopadu dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. Ázerbájdžánu zaručila dohoda značné územní zisky, Arménům však zůstala většina Náhorního Karabachu. Boje si vyžádaly patrně tisíce životů. Rusko do oblasti vyslalo mírové jednotky, které mají dohlížet na klid zbraní. V Jerevanu dohoda vyvolala nepokoje, opozice požaduje demisi premiéra Nikoly Pašinjana.
