Do Německa bude od čtvrtka z Česka možné cestovat jen s testem. Rakousko uzavře 45 hraničních přechodů

Německo bude od čtvrtka požadovat negativní koronavirový test při příjezdu z vysoce rizikových oblastí, kterou je i Česká republika, a také z regionů s výskytem zmutovaného koronaviru. České ministerstvo zahraničí po jednání s německou stranou potvrdilo, že pro české pendlery zůstanou stejné podmínky jako dosud a čtvrteční zpřísnění se jich zatím týkat nebude. Rakousko zase podle ministerstva od čtvrtka uzavře 45 menších hraničních přechodů s Českem a Slovenskem, například v Českých Velenicích či Čížově u Znojma.

On-line přenos

Koronavirus - leden

  • 20:21

    Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.

  • 18:16
    Česko

    Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.

  • 18:15
    Česko

    Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.

Rakousko od půlnoci uzavře 45 menších hraničních přechodů s Českem a Slovenskem. S odvoláním na nařízení ministerstva vnitra o tom informovala agentura APA. Opatření se dotkne například hraničních přechodů ve Smrčné u Nové Bystřice, v Čížově u Znojma či tří menších přechodů v Českých Velenicích. Už v sobotu Rakousko kvůli vysokému počtu nakažených koronavirem obnovilo na hranicích s Českem a Slovenskem kontroly.

Uzavření přechodů vstoupí podle ministerstva v platnost o půlnoci ze středy na čtvrtek. Cílem je zajistit „zachování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti“. Uzavření menších přechodů už minulý týden avizoval ministr vnitra Karl Nehammer.

Na hranici s Českem se opatření týká 42 přechodů. Otevřeno zůstává sedmnáct velkých přechodů včetně těch v Slavonicích, Mikulově, Hatích či Dolním Dvořišti.

Rakouský ministr zdravotnictví Rudolf Anschober navíc varoval, že se na Slovensku šíří mutace koronaviru, která se poprvé prokázala na konci minulého roku v jižní Anglii. Počty nakažených tímto virem jsou podle Anschobera na Slovensku „alarmující“.

V Rakousku dosud bylo podle Anschobera odhaleno 70 případů podezření na tuto koronavirovou mutaci. Podezřelé případy se objevily v jednom vídeňském domově pro seniory, mezi účastníky kurzu pro instruktory lyžování v Tyrolsku a také v Burgenlandu. Vzhledem k mimořádné nakažlivosti viru ministr nyní očekává „nejobtížnější fázi pandemie“.

Německo zpřísňuje podmínky

Německo bude požadovat negativní test při příjezdu z vysoce rizikových oblastí a z regionů s výskytem zmutovaného koronaviru. Za vysoce rizikovou oblast považuje Německo regiony s více než 200 novými případy na 100 tisíc obyvatel za sedmidenní období. Nadále platí při cestách z rizikových oblastí plošná povinná karanténa, kterou lze ukončit po pěti dnech dalším negativním testem.

Pokud je země hodnocena jako „riziková“, a nikoliv „vysoce riziková“ (tedy když se počet nových případů na 100 tisíc obyvatel během sedmi dní pohybuje v rozmezí 50 až 199), postačí test vyhotovený do 48 hodin po příjezdu do Německa. Při příjezdu do Německa je ale nehledě na vstupní test povinná karanténa, ze které platí výjimky pro pendlery, či pro tranzit.

V případě hodnocení státu či zahraniční oblasti jako vysoce rizikové výjimka pro pendlery automaticky zaručena není. Nařízení v takovémto případě osvobozuje od přísnějšího režimu pouze tranzit, řidiče kamionů, autobusů či strojvedoucí s piloty a lodní posádky. Výjimku mohou ještě v odůvodněných případech udělit německé úřady podle zákona o potírání infekčních chorob.

České ministerstvo zahraničí po jednání s německou stranou potvrdilo, že pro české pendlery zůstanou stejné podmínky jako dosud a čtvrteční zpřísnění se jich zatím týkat nebude. Česká diplomacie očekává, že podmínky pro Čechy jezdící k západním sousedům pravidelně do práce budou vyjasněny v nejbližší době.

Český velvyslanec Tomáš Kafka k tomu řekl, že Německo stále hodnotí Českou republiku jako rizikovou a ne jako vysoce rizikovou. „To je aktuální stav věci,“ řekl. Podle něj je podstatné, že nedochází k žádnému automatickému zařazení Česka mezi vysoce rizikové oblasti.

„To však neznamená, že k tomu dojít nemůže. Na české straně bereme argumenty německých partnerů velmi vážně,“ uvedl Kafka. „Byli jsme ubezpečeni, že vzhledem k závažnosti celé záležitosti povedeme o dalším vývoji společná jednání. Je to v zájmu celého regionu,“ dodal velvyslanec.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn považuje nové zpřísnění podmínek za nezbytné: „Zahraniční cesty do rizikových oblastí nejsou kvůli pandemii vhodné. Kdo se jich ale ani tak nehodlá vzdát, musí se pro příště při návratu nechat otestovat.“ Dodal, že mutace viru jsou dalším nebezpečím, jehož rozšíření v Německu je třeba co nejvíce zabránit.

Vedle povinnosti nechat se otestovat musí lidé při cestách z rizikových oblastí vyplnit příjezdový formulář. Pokud do Německa vstupují ze zemí mimo unijního schengenského prostoru bez vnitřních hranic, musí mít při příjezdu potvrzení o tom, že formulář vyplnili.

Schválené vládní opatření rovněž požaduje po mobilních operátorech, aby počínaje 1. březnem zákazníky po přihlášení do německých sítí informovali v textové zprávě o aktuální epidemické situace v zemi a o platných karanténních předpisech. 

Die Welt varuje před nebezpečím z Česka

Německo se koronaviru nezbaví, dokud se nákaza bude šířit z České republiky, která patří k nejpostiženějším na světě. Ve středečním komentáři nazvaném Nebezpečný soused: Musíme konečně mluvit o Česku to na svém webu píše deník Die Welt. Podle listu musí najít premiéři pohraničních spolkových zemí Sasko a Bavorsko a také nedaleko hranic ležícího Durynska více odvahy, aby se situace v Německu opět dostala pod kontrolu.

Zatímco v říjnu podle Die Welt ještě koronavirus v Sasku tak silný nebyl, v Česku už pandemie zuřila naplno s hodnotami 600 či 700 nových případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní. „To je hodnota, kterou Německo hlásí jen z několika míst. Je to ztráta kontroly, která do dneška nemá v Evropě obdoby,“ píše list o dění v Česku. „I tak přijíždí přes hranice pravidelně devět tisíc Čechů, aby na saské straně pracovali. V Bad Schandau jsou všude – v hotelech, restauracích, obchodech,“ připomíná tehdejší situaci.

„O tři měsíce později bojuje Sasko s incidencí 304 (nových případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní), zatímco v celém Německu je to 155, a zemská vláda v Drážďanech to ještě ve vší vážnosti svým obyvatelům vydává za úspěch,“ podivuje se Die Welt. Poukazuje při tom na to, že obzvláště postižené jsou v Německu ty bavorské a saské okresy, které hraničí s Českem. Nákaza se navíc rychle šíří v Durynsku, které leží nedaleko hranic s Českem, a také v Braniborsku a Sasku-Anhaltsku.

„Dostat tento vývoj pod kontrolu s pomocí lockdownů a podobných opatření je ale obtížné, protože je neustále vyživován přes otevřenou hranici s Českem. Tam mezitím vypukla třetí vlna s incidencí 829, která je druhá nejvyšší na světě,“ píše Die Welt. Deník rovněž uvádí, že ačkoli hotely a restaurace provoz zastavily, je stále větší poptávka po zahraničních pracovnících do míst, kde nákaza představuje obzvláště velké riziko. „Do pečovatelských domovů a do nemocnic,“ uvádí list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
Právě teď

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 44 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.