Kočner i Rusko dostanou 19 let vězení, rozhodl slovenský soud

Nahrávám video

Slovenský Nejvyšší soud v úterý potvrdil shodné tresty 19 let vězení pro exministra hospodářství Pavola Ruska a podnikatele Mariana Kočnera v kauze padělání směnek. Zamítl tak odvolání obhajoby i prokurátora proti loňskému verdiktu soudu první instance. Vůči rozhodnutí Nejvyššího soudu se nelze odvolat.

Slovenské soudy uznaly Ruska i Kočnera vinnými z padělání čtyř směnek v hodnotě téměř 69 milionů eur (1,8 miliardy korun). Proplacení směnek  i od soukromé televize Markíza požadovala jedna z Kočnerových firem.

Rusko podle obžaloby zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy už nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko směnky vystavil jako fyzická osoba a zároveň je podepsal za Markízu, která se tak měla stát ručitelem.

Vzhledem k tomu, že exministr hospodářství coby hlavní dlužník ze směnek nyní vystupuje na veřejnosti jako nemajetný, povinnost proplatit směnky by zůstala Markíze. Zmíněné směnky nebyly zahrnuty do účetnictví Markízy ze skupiny Central European Media Enterprises, kterou mezitím ovládla investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Vyhráli jsme závažnou válku, řekl prokurátor

Obžalovaným, kteří dosud nebyli trestáni, v procesu před soudem první instance přitížila kromě jiného výpověď znalkyně. Ta u soudu vyjádřila přesvědčení, že podpisy Ruska na směnkách jsou až z období po roce 2013. Ruskův advokát Marek Para ohlásil, že obhajoba podá vůči verdiktu mimořádný opravný prostředek.

„Vyhráli jsme nejen bitvu, vyhráli jsme závažnou válku. Slovenské soudy jsou schopné vynést rychlé, zákonné a spravedlivé rozhodnutí. To je odkaz do budoucna v dalších kauzách, které jsou podobného společenského charakteru,“ komentoval prokurátor Ján Šanta verdikt Nejvyššího soudu, byť soud nevyhověl jeho návrhu na uložení přísnějšího trestu obžalovaným.

Rusko se dříve hájil kromě jiného tím, že vystavení směnek bylo součástí urovnání sporu s Kočnerovou firmou Gamatex o obchodní podíly v Markíze. Podobně argumentoval i nyní sedmapadesátiletý Kočner, který se ještě v roce 1998 neúspěšně pokusil převzít kontrolu nad televizí prostřednictvím pracovníků bezpečnostní služby.

Podle prokuratury zmíněný spor byl ovšem urovnán jinou dohodou v hodnotě 80 milionů tehdejších slovenských korun.

Líčení ovlivnila koronavirová nákaza

 Z líčení u Nejvyššího soudu, které začalo dopoledne, byla z důvodu pandemie nemoci covid-19 vyloučena veřejnost i zástupci médií. Vyhlášení verdiktu již ale bylo veřejné.

K Nejvyššímu soudu se odvolali obhajoba i prokurátor, který žádal pro obžalované shodný trest 20 let ve vězení. Prokurátor neuspěl ani s návrhem, aby Nejvyšší soud Kočnerovi uložil trest propadnutí majetku. Podle slovenských médií tak platí rozhodnutí soudu první instance, který Kočnerovi kromě vězení vyměřil také pokutu ve výši deseti tisíc eur (262 tisíc korun).

Bratislavský Okresní soud před třemi lety Ruskovi i Markíze uložil, aby jednu ze zmíněných směnek proplatili, Krajský soud ale rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání Markízy přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Kočner se s Ruskem domlouval na výpovědích

Podle dříve uniknutých přepisů komunikace z Kočnerova mobilního telefonu se podnikatel snažil získat starší tiskárnu i papír a s Ruskem koordinoval výpovědi v civilním sporu o proplacení směnek, byť oba v něm nestáli na jedné straně.

Z přepisů komunikace také vyplynulo, že Kočnerovi v soudním sporu o proplacení jedné ze směnek pomáhala již bývalá náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti a někdejší soudkyně Monika Jankovská, kterou loni v březnu stejně jako další asi desítku soudců slovenská policie obvinila při vyšetřování korupčních kauz.

Kočner byl v kauze padělání směnek ve vazbě od června roku 2018. Loni v prosinci pak ve vazbě skončil i Rusko, který se předtím nedostavil k soudu. Rusko v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své někdejší společnice z Markízy; k vykonání tohoto zločinu nakonec nedošlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 3 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 3 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 9 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 10 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled