Arménský premiér Nikol Pašinjan je nakloněn myšlence předčasných parlamentních voleb v roce 2021. Opozice požaduje premiérovu demisi od prohrané šestitýdenní válce s Ázerbájdžánem. Pašinjan však na Facebooku napsal, že opozice podle něj nedokázala na svoji stranu získat většinu národa a jen volby mohou podle něj ukázat, co si lid skutečně přeje.
Arménský premiér Pašinjan se vyslovil pro uspořádání předčasných voleb
„Jsem připraven opustit funkci premiéra z rozhodnutí národa. Přitom jen z jeho rozhodnutí ji mohu opustit. Pokud se mi naopak podaří znovu získat jeho důvěru, jsem v tyto nelehké dny připraven i nadále Arménii vést. Existuje pouze jeden způsob, jak získat odpověď na všechny tyto otázky – zorganizovat mimořádné parlamentní volby,“ citoval Pašinjana zpravodajský portál Nastojaščeje vremja.
Pašinjanova popularita v zemi výrazně klesla poté, co v noci na desátého listopadu podepsal spolu s ruským a s ázerbájdžánským prezidentem prohlášení o úplném ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Jím se vzdal kontroly nad velkou částí území, které jeho země do té doby kontrolovala.
Od podpisu dohody v Jerevanu neutichají demonstrace, jejichž účastníci požadují premiérův odchod. Pašinjanovu rezignaci si přeje 16 politických stran, které se zformovaly do Hnutí za záchranu vlasti.
Po dohodě následoval exodus Arménů
Podle dohody o ukončení bojů Arménie musela Ázerbájdžánu předat tři okresy, které dobyla v předchozí válce v devadesátých letech a které dosud tvořily spojnici země s Náhorním Karabachem.
Vyhlídka na návrat Ázerbájdžánců vyvolala exodus arménského obyvatelstva, které se obává odvety. Pašinjan se brání tím, že podle něj nemělo smysl v bojích pokračovat, protože armáda neměla sílu dosáhnout zlomu na bojišti po pádu strategicky významného města Šuša.
K uspořádání předčasných parlamentních voleb vyzval v listopadu také arménský prezident Armen Sarkisjan. Několik ministrů Pašinjanovy vlády včetně ministra zahraničí Zohraba Mnacakaniana už od uzavření dohody o ukončení bojů odstoupilo.
