Ázerbájdžánci ve středu vstoupí do Kelbadžaru. Štáb ČT navštívil místní Armény, kteří odmítají odejít

3 minuty
Události: Předávání Kelbadžaru
Zdroj: ČT24

Turecko chce zřídit vlastní pozorovací stanoviště v Náhorním Karabachu, odkud by dohlíželo na dodržování příměří v oblasti. Rusko to odmítá s tím, že se Moskva a Istanbul dohodly na společném ústředí. Ve středu ázerbájdžánská armáda plánuje vstoupit do Kelbadžaru, který je už druhým okresem v rukou Arménů, jenž podle mírové dohody nově připadne Ázerbájdžánu. Odchodem místních Arménů z regionu se v reportáži zabývá zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Nad vesnicí Čarechtar v okresu Kelbadžar leží zbytky starého arménského kostela. Před válkou v této oblasti žilo více než dvě stě lidí. Většina z nich odešla, a co mohli, vzali s sebou. Domy poté zapálili, ve vesnici zůstala jen hrstka obyvatel. 

„Zatím zůstáváme. Uvidíme, co bude dál, jestli tu půjde žít, nebo ne. Stále jsme tady, nikam nepůjdeme,“ tvrdí jeden z lokálních obyvatel Ararat Bachmanjan. „Tady všude žili lidi. Všude. A teď odešli. Hlavně do Arménie,“ řekl další z místních Vahan Dallachjan. 

Ženy s dětmi oba muži raději poslali do Arménie. Příchodu ázerbájdžánské armády a policie se údajně nebojí. Společně už několik dní žijí v domě s jedinou místností, pro dřevo na topení jezdí nákladním autem hlavně do hor. 

Nedaleko odsud pracovníci místní energetické firmy připravují k odvozu ocelové sloupy elektrického vedení, Ázerbájdžáncům nechtějí nechat vůbec nic. Místní Arméni nyní mají dvě možnosti kam odejít – buď mohou odjet do arménské části Náhorního Karabachu, nebo do Arménie. Po příchodu ázerbájdžánských sil budou v části Kelbadžaru zároveň hlídkovat ruské mírové jednotky.

Již šestý arménský ministr skončil

Agentura Interfax informovala, že arménský ministr hospodářství Tigran Chačatrjan v úterý podal demisi. Podle agentury tak už ve vládě skončilo v posledních dnech šest ministrů ze dvanácti. Kabinet premiéra Nikoly Pašinjana je kvůli nedávnému uzavření dohody o ukončení války o Náhorní Karabach a ztrátě některých oblastí v enklávě pod velkým tlakem.

Od uzavření dohody o ukončení bojů ve vládě už skončili mimo jiné ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian, šéf resortu obrany David Tonojan či ministr pro mimořádné situace Feliks Colakjan. Arménská média mezitím informují, že další dva členové Pašinjanova kabinetu –⁠ ministr zdravotnictví a ministr spravedlnosti –⁠ by je měli brzy následovat, píše Interfax.

Nedávná dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko, ukončila šestitýdenní boje o Náhorní Karabach, které byly nejhorší od 90. let minulého století. Vyžádaly si patrně tisíce životů. Podmínky dohody, na základě kterých Arménie předá Ázerbájdžánu některé oblasti, jež dosud ovládala, rozzlobily řadu Arménů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 27 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...